Čím vyspělejší ekonomika, tím nižší sazby
Dánský finanční ústav Jyske Bank, třetí největší v zemi, začátkem srpna oznámil, že jeho klienti budou moci nově žádat o hypotéku s 10letou fixací s úrokovou sazbou -0,5 %. Z milionového úvěru tak lidé budou za těchto podmínek bance vracet jen 995 tisíc. Zní to absurdně, možná je to ale jen začátek.
Vliv míry bohatství na úrokové sazby není novým poznatkem. Americký ekonom a průkopník v oblasti ekonometrie Irving Fisher již na začátku 20. století upozorňoval, že tam, kde jsou domy postavené z bláta a slámy, jsou úrokové sazby vyšší než tam, kde se na stavbu používají cihly.
"Se zvyšujícím se bohatstvím ekonomiky narůstá také nadbytečnost kapitálu," píše v knize Too Much Capital americký finanční teoretik William Bernstein. "Mezi roky 1200 a 1820 například narostl HDP na obyvatele v západní Evropě na trojnásobek, propad úrokových sazeb v tomto období by nás tedy neměl šokovat. Do začátku 21. století narostl HDP na obyvatele dokonce na 50násobek a v době vrcholící internetové bubliny na 65násobek."
Jak upozorňuje, růst bohatství je dvousečnou zbraní. Na jednu stranu podporuje růst životní úrovně, na druhou ovšem stlačuje úrokové sazby, a tedy i výnosy z investic. I to je koneckonců důvod, proč mohou být pro investory zajímavější například akcie na rozvíjejících se trzích, byť s rizikem vyšší volatility.
"Nejsem tak naivní, abych si myslel, že mimořádně nízké úrokové sazby tu budou donekonečna - současné období je přece jen určitou anomálií -, v tuto chvíli je ale trend jednoznačný a ti, kdo se mu nepřizpůsobí, mohou být na konci svého investičního horizontu nepříjemně překvapeni," dodává k tomu Ben Carlson ze společnosti Ritholtz Wealth Management.
Zdroj: A Wealth of Common Sense
