ECB ponechala sazby beze změny, navyšuje ale objem kvantitativního uvolňování

ECB spustí dočasné programy LTRO pro banky, aby jim poskytla další likviditu. Zatím sice nevidí v evropském finančním systému problémy s likviditou, ale nechce čekat až na dobu, kdy případně nastanou. Dočasné LTRO mají fungovat do června (při sazbě 25 bazických bodů pod hlavní refinanční sazbou), tedy do dalšího kola aukcí levných úvěrů v rámci dříve oznámeného programu TLTRO III. V něm od června po dobu jednoho roku chce nabízet ještě výhodnější úvěry.

"Ukazuje se, že koronavirus je významným šokem pro naše ekonomiky," uvedl předseda dozorčí rady ECB Andrea Enria. "Banky musejí být dále schopny poskytovat finance domácnostem a podnikům, které zažívají dočasné obtíže."

Nový balík peněz na odkupy aktiv je plánován v objemu 120 miliard eur do konce roku 2020 (měsíční objemy nejsou předem dané). Zároveň pokračují nákupy v objemu 20 miliard eur měsíčně, a to do doby těsně před tím, než ECB začne zvyšovat sazby.

Sazby mají zůstat na současné nebo nižší úrovni do doby, než bude centrální banka přesvědčena, že se spotřebitelská inflace v eurozóně udržitelně vrátila do blízkosti cílové hladiny těsně pod 2 %.

ECB snižuje výhled růstu HDP pro rok 2020 na +0,8 % (prosinec: +1,1 %), pro rok 2021 na +1,3 % (prosinec: +1,4 %), pro rok 2022 ponechává výhled na +1,4 %.

ECB ponechává výhled spotřebitelské inflace pro rok 2020 na +1,1 %, beze změny je i výhled na další roky (2021: +1,4 %, 2022: +1,6 %).

Vývoj ekonomiky bude podle Christine Lagardeové záviset na "rychlosti a síle" společné reakce na pandemii. Kvůli ní čelí globální ekonomika značnému šoku, upozornila šéfka ECB. Nejdůležitější je podle ní koordinovaná reakce vlád na fiskální úrovni.

Euro bezprostředně po oznámení ECB zpevnilo, záhy se ale zisků vzdalo a jakmile začala hovořit Lagardeová, začalo citelně klesat. Před 16.00 SEČ ztrácelo asi procento na 1,1174 USD. Propad na akciových trzích, který byl již dopoledne velice silný, se ještě prohloubil. To je podle analytiků jasná známka toho, že se Lagardeové trhy uklidnit nepodařilo. Index evropských akcií odepisoval zhruba deset procent.

TISKOVÁ KONFERENCE PO ZASEDÁNÍ ECB

• Lagardeová: Pandemie koronaviru zpomalí produkci a omezí poptávku. Jde o velký šok. Jsou potřeba dobře načasované a zacílené kroky vlád i dalších institucí. ECB musí podpořit banky a domácnosti.
• Lagardeová: Zotavení ekonomiky přijde, jen je nemožné určit kdy. Aktuální šok ale bude přechodný.
• Lagardeová: Nebudu komentovat omezení v dopravě.
• Lagardeová: Politiku neřídíme podle kurzů na forexu. Pokud bude potřeba dále snižovat sazby, uděláme to. Jakýkoli nástroj měnové politiky jsme připraveni přizpůsobit situaci.
• Lagardeová: Strategická revize politiky ECB se odkládá, první zasedání na toto téma se posouvá o 6 měsíců.
• Lagardeová: Trhu může nějakou dobu trvat, než "ocení" naše opatření. Jsou ovšem velice silná.
• Lagardeová: Nikdo by neměl čekat, že budou centrální banky reagovat na krize jako první.

Co se čekalo před skončením zasedání?

Analytici očekávali, že banka může mírně snížit depozitní sazbu. Také podle nich mohla rozšířit program nákupů dluhopisů ze současných 20 miliard eur měsíčně a více ho zaměřit na firemní cenné papíry. Další možností je nabídka nových levných úvěrů pro komerční banky pod podmínkou, že tyto peníze půjčí podnikům, napsala agentura AP.

Základní úroková sazba ECB je v současnosti nulová, zatímco depozitní sazba je -0,5 %. Pokud se depozitní sazba nachází v záporném pásmu, znamená to, že komerční banky musejí za své peníze uložené u ECB platit. ECB se tak komerční banky snaží povzbudit k většímu poskytování úvěrů.

"ECB může ještě kosmeticky snížit depozitní sazbu o 10 bodů na -0,60 %. Je však otázka, zda takový krok někomu pomůže. Části finančního sektoru může přidělat nové vrásky na čele a sám o sobě neudělá moc pro to, aby v důsledku šoku z epidemie na trzích nevyschla likvidita. To je asi hlavní obava části investorů (aby napětí nevedlo ve finále k sebenaplňující finanční nákaze)," uvedl ekonom Petr Dufek z ČSOB. "Větší důraz by proto měl být kladen na opatření zajišťující dostatek likvidity, zejména pro malé a střední podniky. Na prvním místě může jít o zmírnění podmínek v rámci programu TLTRO III, z kterého by v současné chvíli řada bank v postižených oblastech pravděpodobně jednoduše vypadla."

"Předpokládáme, že zatím nedojde k dalšímu snížení sazeb. Z našeho pohledu by to v tuto chvíli ničemu nepomohlo a zbytečně vyčerpalo poslední možnost, kterou nástroj úrokových sazeb nabízí. Místo toho očekáváme, že centrální banka představí další rozšíření úvěrových programů TLTRO, aby zajistila dostupné financování malým a středním podnikům. Zároveň bude představena i nová makroekonomická prognóza. Ta však nyní postrádá význam vzhledem k rychle proměnlivému prostředí. V delším horizontu předpokládáme, že se ECB dalšímu snížení sazeb a navýšení kvantitativního uvolňování nevyhne. K tomu by mělo dojít již na červnovém zasedání, kdy bude jasnější propad ekonomiky," napsal analytik František Táborský z Komerční banky.

"Může dojít k uvolnění měnové politiky. Očekávání nejsou jednoznačná. Může dojít k mírnému poklesu sazeb a navýšení programu odkupů dluhopisů. Tyto vlivy, na kterých se může rada guvernérů snadno dohodnout, ale podle nás nebudou mít na ekonomiku příliš velký dopad, což si uvědomuje i centrální banka. Proto další cestou může být snaha pomoci bankám, protože ty budou krizí zasaženy velice výrazně (a jejich problémy mohou dopady na hospodářství jen akcelerovat)," doplnil analytik Jiří Polanský z České spořitelny.

Christine Lagardeová může trhy připravit na agresivnější politiku kvantitativního uvolňování tím, že rozvolní některé z limitů na nákup národních dluhopisů. Toto opatření má smysl zvlášť v kombinaci s plánovanou rozpočtovou expanzí v postižených oblastech, jako je Itálie. Bez pomoci ECB by totiž další rychlý nárůst již tak vysokého veřejného dluhu vedl k nežádoucímu nárůstu výnosů vládních dluhopisů a ve finále i napětí ve finančním systému.

"Christine Lagardeová je v nezáviděníhodné pozici. Měla by investorům nabídnout lék na tržní paniku, ale má prakticky vystřílenou munici. Epidemie koronaviru zastihla ECB se sazbami v hlubokém záporu a s rozjetou politikou kvantitativního uvolňování. Přesto pravděpodobně nebude chtít stát se založenýma rukama. Zvlášť, když panika po mimořádných opatřeních Donalda Trumpa (zastavení cest z Evropy do USA) paniku ještě přiživí," napsal Petr Dufek.

Britská centrální banka na středečním mimořádném zasedání nečekaně snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 0,25 %, aby zmírnila dopady nového koronaviru na ekonomiku. Podobný krok již minulý týden učinila americká centrální banka, která snížila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu do pásma 1,00-1,25 %.

Zdroj: ČTK, ECB, CNBC