ČNB na řádném měnověpolitickém zasedání snížila úrokové sazby a přijala další opatření, čeká silnou recesi po zbytek roku

Bankovní rada České národní banky na čtvrtečním měnověpolitickém jednání snížila dvoutýdenní repo sazbu o 75 bazických bodů na 1,00 %. Současně rozhodla o snížení lombardní sazby na 2,00 % a diskontní sazby na 0,05 %. Bankovní rada rovněž uvedla, že od 1. dubna sníží rezervu na ochranu úvěrového trhu. Měnověpolitické rozhodnutí bylo zveřejněno ve 14.00, o hodinu později oproti plánu. Představitelé ČNB se rovněž vyjádřili k zákonu, který by české měnové autoritě otevřel dveře k možnosti kvantitativního uvolňování.
Lombardní sazbu Česká národní banka snížila rovněž o 75 bazických bodů a diskontní sazbu snížila o 70 bazických bodů. Cílem uvolňování měnové politiky je zmírnění dopadů situace způsobené epidemií nemoci COVID-19 na české firmy, podnikatele a domácnosti. Naposledy rada ČNB snížila sazby na mimořádném jednání 16. března.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům nižší úroky přinášejí levnější úvěry na investice a provoz, domácnostem zase levnější půjčky na bydlení.
Během tiskové konference po zasedání viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzký a člen bankovní rady Tomáš Holub uvedli, že měnová autorita ČR očekává kvůli dopadům šíření koronaviru silnou recesi, ve které česká ekonomika setrvá po zbytek letošního roku. Vývoj tak podle bankovní rady celkově vede k potřebě dalšího významného snížení sazeb v letošním roce. Mělo by podpořit zotavování ekonomiky. Dodali, že případná opatření ČNB mohou být přijata, kdykoli to bude potřeba, i na mimořádném zasedání bankovní rady. V prognóze vydané v rámci lednového zasedání banka odhadovala, že česká ekonomika letos vzroste o 2,3 % a v příštím roce stoupne o 2,8 %.
Ministerstvo financí v rámci aktualizace prognózy tento týden uvedlo, že odhaduje letos pokles tuzemské ekonomiky na 5,1 %. Někteří ekonomové dokonce tvrdí, že by propad v případě velice nepříznivého scénáře mohl snadno překonat i 10 %.
Loni růst tuzemské ekonomiky zpomalil na 2,4 % z 2,8 % v roce 2018. Ve čtvrtém čtvrtletí 2019 meziroční růst HDP zpomalil na 1,7 % z 2,5 % ve třetím čtvrtletí. Loňský růst českého hospodářství byl nejslabší od roku 2016, kdy činil také 2,4 %, česká ekonomika si ovšem vedla lépe než EU jako celek.
Centrální banka ve čtvrtek rovněž oznámila, že od 1. dubna sníží z 1,75 % na 1 % rezervu na ochranu českého úvěrového trhu. V důsledku útlumu ekonomické aktivity totiž s vysokou pravděpodobností dojde ke zhoršení kvality úvěrových portfolií finančních domů. "Schopnosti bank financovat reálnou ekonomiku pomůže postupné uvolňování proticyklické kapitálové rezervy v kombinaci s odkladem výplat dividend," uvedl Nidetzký.
Analytici: Měnová politika není spásná, potřeba jsou i jiné formy podpory
"Ačkoli samotné snížení sazeb nebude příliš účinným lékem v boji s ekonomickými následky současných mimořádných opatření, centrální banka byla do jisté míry nucena se k boji připojit," poznamenal hlavní ekonom ING Bank pro ČR Jakub Seidler.
Také upozornil, že koruna může následkem dalšího snížení sazeb pokračovat v oslabování. "Domníváme se však, že v situaci ještě citelnějšího oslabení nad hranici 28 EUR/CZK by na trh přišla ČNB a korunu by podpořila intervencemi a částečným odprodejem devizových rezerv," uvedl. Dodal, že slabší koruna by za normálních okolností přinesla dostatečné uvolnění měnových podmínek. "Nicméně v současné situaci jde tradiční pohled na provádění měnové politiky stranou," uvedl.
Podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče ve hře i po čtvrtečním kroku zůstává debata o dalším snížení úroků. "Pomyslnou alfou a omegou pro další kroky ČNB bude dění okolo koronaviru a jeho dopadů na českou ekonomiku," upozornil.
"Výjimečná situace si žádá výjimečné kroky. Významné centrální banky ve světě, ale i v okolních státech rozšiřují svůj arzenál o další nástroje. Hranice měnové politiky, jak byly nastaveny po ropných krizích v 70. letech, padají k zemi. Boj proti inflaci jde stranou, bojujeme za záchranu podstaty ekonomiky," poznamenala hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
Podle partnera poradenské společnosti Moore CZ Petra Kymličky budou mít opatření centrální banky pozitivní vliv jen na některé firmy, a to ještě se zpožděním. "Řada firem navíc dramaticky omezila investice, což dopad tohoto kroku banky dále redukuje. Co je však opravdu potřeba a co bude fungovat, jsou okamžitá, přímá a konkrétní opatření, zejména pomoc při zajištění financování ve spolupráci s komerčními bankami. Každý den je pro firmy i živnostníky cenný," uvedl Kymlička.
Možnost českého QE zatím neprošla
V první polovině týdne legislativním procesem neprošla možnost nákupu státních dluhopisů centrální bankou. V pátek se sejde expertní skupina se zástupci politických stran a ČNB a bude si ujasňovat, jaký kompromis by byl akceptovatelný pro brzké schválení novely v režimu legislativní nouze. Je tak pravděpodobné, že se k novele o ČNB poslanci dostanou dříve než v doposud avizované polovině dubna.
Hlavní důvod pro nepodpoření záměru ČNB byl patrně argument, že tuzemský bankovní sektor má dostatek likvidity, a není proto potřeba provádět kvantitativní uvolňování po vzoru jiných zemí, a není tak ani nutné zákon projednávat v režimu legislativní nouze.
"Ačkoli tento argument ohledně dostatku likvidity je správný, záměr ČNB mít možnost nakupovat vládní dluhopisy nebyl motivován dodávkami likvidity do finančního sektoru, nýbrž zklidněním nejistoty na trhu a snížením asset swap spreadů (ASW), které již v posledních dnech dosahují poměrně výrazných hodnot. Na trhu je v tuto chvíli velmi nízká likvidita, spready mezi nákupy a prodeji se výrazně roztáhly, což společně s růstem ASW indikuje určité napětí na trhu s vládními dluhopisy," napsal ve středu Jakub Seidler z ING Bank.
Nidetzký: Cílem novely není vstup ČNB na trh s novými státními dluhopisy
Viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzký ve čtvrtek uvedl, že cílem novely není vstup ČNB na trh s novými státními dluhopisy. Ten podle něj ČNB vnímá jako stabilní.
Guvernér ČNB Jiří Rusnok ve čtvrtek v Českém rozhlase uvedl, že návrh novely je v legislativním procesu už pět let. "Je to typická změna, která je připravena pro krizové situace. Doufali jsme, že ji prosadíme v dobách hojnosti, ale v těch nechce nikdo slyšet, že může být také zle. Chceme opatřením mít jistotu, že trh bude funkční v každé situaci," uvedl. Dále řekl, že to, co požaduje ČNB, mají centrální banky vyspělých zemí mezi svými nástroji už roky. "A náš návrh je jen kopií nástrojů, které má Evropská centrální banka," dodal.
V současnosti může ČNB obchodovat pouze s nástroji se splatností do jednoho roku, a to pouze s bankami nebo spořitelními a úvěrními družstvy. Navržená novela toto omezení ruší, centrální banka by po jejím schválení mohla obchodovat s cennými papíry s delší splatností a také s více subjekty, tedy například s pojišťovnami, penzijními společnostmi nebo dalšími investory, kteří jsou běžnými držiteli státních dluhopisů.
"Ukázalo se, že v dnešní rozjitřené situaci by tento krok trhy ocenily. To se odrazilo i na emisích státních dluhopisů ve středu a čtvrtek," uvedl ve čtvrtek Nidetzký.
Ministerstvo financí ve středu ve třech aukcích prodalo státní dluhopisy za 53,4 miliardy korun, což bylo několikanásobně více, než původně plánovalo. Ekonom z Komerční banky František Táborský ve čtvrtek upozornil, že ministerstvo financí po středeční rekordní aukci státních dluhopisů ve čtvrtek emitovalo i rekordní objem ročních pokladničních poukázek s výhodným výnosem 1,25 % za 68,5 miliardy korun. Pomohl tomu podle něj právě příslib nákupů státních dluhopisů centrální bankou.
"Za poslední týden tak získalo ministerstvo přes emisi státních dluhopisů, pokladničních poukázek a jejich přímé prodeje z portfolia přibližně 70 % celkového plánovaného deficitu," dodal Táborský. Schodek rozpočtu tento týden Poslanecká sněmovna zvýšila ze 40 miliard na 200 miliard korun.
Ani podle Rusnoka nejde o to, že by ČNB chtěla nakupovat dluhopisy přímo od státu, to podle něj ČNB ani nesmí. "Na takzvaném sekundárním trhu můžeme kupovat už dnes, ale pouze od bank a spořitelních družstev, a to jen cenné papíry se splatností do jednoho roku. Je ale evidentní, že pro prosazování finanční a cenové stability se může ukázat jako nutné vstoupit v nějaké krizové situaci na trh a kupovat veškeré státní dluhopisy nebo i ty s dlouhou splatností a také mít možnost kupovat dluhopisy ne přes zprostředkovatele, kterými jsou banky, ale třeba od pojišťoven, penzijních fondů, investičních společností," uvedl guvernér.
Kvantitativní uvolňování je obecně situace, kdy centrální banka nakupuje velké objemy aktiv s cílem snižovat dlouhodobé úrokové sazby a podpořit ekonomický růst. Holub dodal, že zatím bezprostřední zájem o provádění politiky kvantitativního uvolňování nebyl. "Ale je dobré mít tyto nástroje k dispozici," dodal.
Zdroj: ČNB, ČTK