Bloomberg: Noční můra zakladatelů eura se může zhmotnit v Itálii
Dvacet let po zavedení eura se jedna z hlavních obav jeho zakladatelů zhmotňuje ve třetí největší ekonomice regionu sužované koronovirem. Přetrvávající podezření, že se rozmařilé půjčování, k němuž se Itálie uchýlila, nakonec stane problémem celé Evropy, bylo v 90. letech noční můrou představitelů německých finančních institucí.
Nyní italská vláda premiéra Giuseppeho Conteho pod tlakem krize kvůli koronaviru odstupuje od dekády přísně ohraničených deficitů a strategií země pro budoucnost se stává hromadění dluhu, který by se tak mohl přiblížit 150 % hrubého domácího produktu, anebo tuto hranici dokonce přesáhnout, napsala agentura Bloomberg.
Konečným výsledkem je, že italské finance jsou teď zcela závislé na tom, že Evropská centrální banka drží pod kontrolou náklady na úvěry. Jediná realistická otázka, kterou si mezitím mohou položit představitelé Berlína, zní, jak strukturovat další finanční pomoc, protože alternativou k ní je zhroucení státu v srdci měnové unie, což by fatálně ohrozilo euro.
Nahromaděný dluh jako sud střelného prachu
Hlavní problém představuje skutečnost, že se jednotlivým italským vládám sice dařilo držet pod kontrolou rozpočtový deficit, ale žádná z nich nedokázala zopakovat ekonomický zázrak z 60. let, a tím srazit nahromaděný deficit veřejných financí.
Conte a jeho kolegové při hašení stavu zdravotní nouze uvolní jako ekonomickou pomoc nejméně 50 miliard eur. Tato částka se přičte k dluhu Itálie, který teď činí zhruba 135 % HDP (Německo má dluh vůči svému HDP zhruba poloviční).
Pokud Itálie celý balíček utratí, rozpočtový deficit dosáhne pěti procent HDP. To by byla nejvyšší míra od roku 2009, kdy se země potýkala s dopady finanční krize, uvedl Pietro Reichlin, který na římské soukromé univerzitě LUISS přednáší ekonomii. Itálie ale patrně utratí ještě více.
Centeno: Je potřeba zamezit fragmentaci měnové unie
Mário Centeno, šéf euroskupiny, která sdružuje ministry financí zemí eurozóny, uvedl, že země eura vyjdou z krize s mnohem vyšší úrovní dluhu. Vlády podle něj musejí zamezit tomu, aby tato skutečnost vedla k fragmentaci měnové unie.
Zatímco Bloomberg odhaduje, že v prvním čtvrtletí klesne HDP Itálie o více než 6 %, americká banka Morgan Stanley očekává, že se v tomto období HDP země meziročně sníží až o 19 % a v následujících třech měsících až o 33 %.
Evropské země projevily jistou vůli Itálii pomoci, patrně by schválily pomoc prostřednictvím záchranného fondu ESM s minimálními podmínkami. Evropská centrální banka mezitím zrušila limit pro nákup dluhopisů, který si dříve stanovila na 750 miliard eur, a získala tak mocnou zbraň pro boj s krizí. Tyto počiny podtrhují fakt, že závislost Itálie na pomoci zvenčí v dohledné době přetrvá.
Uvedená opatření pomohla utlumit náklady Itálie a ostatních zemí na úvěry. Výnosy desetiletých dluhopisů nyní klesly na 1,5 %, zatímco začátkem března se blížily 3 %.
Monti: Buď eurobondy, nebo smrt ECB
Podle bývalého italského premiéra Maria Montiho by skutečně pomohlo, kdyby se nejbohatší členové eurozóny, jako jsou Německo a Nizozemsko, zapojili do vydávání dluhopisů, aby chudším zemím během náročného období pomohly. "Musejí si vybrat, zda připustí zrod eurobondu, nebo raději smrt ECB," konstatoval Monti v televizi Sky TG24.
Osud Itálie bude se zbytkem Evropy patrně vždy provázaný, přijetí jednotné měny tento fakt jen umocnilo.
David Marsh ve své knize The Euro, kde vylíčil vznik eurozóny, píše, že postupem času členství zemí nabylo takové nevyhnutelnosti, že mu nemohla zabránit žádná pravidla. "Vyloučit Itálii bylo z matematického hlediska opodstatněné, ale politicky nemožné," napsal.
Zdroj: ČTK
