Evropské akcie v pátek zlevnily, ztráty indexy zaznamenaly i v týdenním horizontu

Panevropský index STOXX Europe 600 nakonec v pátek klesl o 0,97 % na 309,06 bodu, britský benchmark FTSE 100 se snížil o 1,18 % na 5 415,50 bodu, německý DAX přišel o 0,47 % na 9 525,77 bodu a francouzský CAC 40 odepsal 1,57 % a uzavřel na 4 154,58 bodu.

STOXX Europe 600 - 3. dubna 2020, zdroj: MarketWatch

V rámci indexu STOXX Europe 600 z jednotlivých titulů na konci týdne výrazně klesly G4S (-24,26 %), Natixis (-18,72 %) nebo Dufry (-9,19 %). Dařilo se naopak cenným papírům Tullow Oil (+47,99 %) nebo Subsea 7 (+7,59 %) a Carrefouru (+6,08 %).

Dopoledne se trhy zaměřily na indexy nákupních manažerů. Kompozitní PMI pro eurozónu za březen klesl na 29,7 bodu z únorové hodnoty 51,6 bodu. Tvrdou ránu kvůli pandemii způsobené koronavirem dostal v březnu především dominantní sektor služeb, na který plnou vahou dolehla nařízení vlád mnoha evropských zemí zavřít restaurace a další podniky, kde se hromadí více lidí.

Na korporátním poli pak investory zaujala mimo jiné zpráva, že letecká společnost Air France-KLM jedná s bankami o úvěrech, za které by ručily vlády Francie a Nizozemska. Detaily a částky zatím nejsou jasné, podle zdrojů, na než se odvolává agentura Reuters, by ale mohla Paříž ručit za čtyři miliardy eur úvěrů pro Air France, zatímco Haag za dvě miliardy eur úvěrů pro KLM. Akcie Air France-KLM v pátek zpevnily o 1,35 %.

Za celý uplynulý týden index STOXX Europe 600 klesl o 0,59 %, FTSE 100 se snížil o 1,72 %, DAX odepsal 1,11 % a CAC 40 přišel o 4,53 %.

STOXX Europe 600 - týden do 3. dubna 2020, zdroj: MarketWatch

---

SPECIÁL: KORONAVIRUS A TRHY

---

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Náklady na boj s ekonomickými dopady pandemie by mohly celosvětově dosáhnout až 4,1 bilionu dolarů, což je asi pět procent světového hrubého domácího produktu. Odhaduje to Asijská rozvojová banka (ADB). Záviset bude hlavně na tom, do jaké míry se nemoc COVID-19 rozšíří v Evropě, ve Spojených státech a dalších velkých ekonomikách.
• Podnikatelská aktivita v eurozóně v březnu oslabila více, než se předpokládalo. Její souhrnný index v konečném zúčtování klesl na 29,7 bodu z únorové hodnoty 51,6 bodu, oznámila v pátek organizace IHS Markit, která aktivitu sleduje. Tvrdou ránu kvůli pandemii způsobené koronavirem dostal zejména dominantní sektor služeb, na který plnou vahou dolehla nařízení vlád mnoha evropských zemí zavřít restaurace a další podniky, kde se hromadí více lidí.
• Letecká společnost Emirates obnoví 6. dubna osobní lety do vybraných destinací. Dubajské aerolinky to v pátek oznámily v tiskové zprávě. Týká se to letů pro cizince, kteří se chtějí vrátit do vlasti, konkrétně na londýnské letiště Heathrow, dále pak do Frankfurtu nad Mohanem, Paříže, Bruselu a Curychu.
• Letecká společnost Air France-KLM jedná s bankami o úvěrech, za které by ručily vlády Francie a Nizozemska. S odvoláním na tři informované zdroje to v pátek uvedla agentura Reuters. Detaily a částky podle nich zatím nejsou jasné. Jako nejpravděpodobnější scénář se podle jednoho ze zdrojů jeví, že Paříž bude ručit za čtyři miliardy eur úvěrů pro Air France, zatímco Haag za dvě miliardy eur úvěrů pro KLM. Podnik doplácí na krizi kolem šíření koronaviru.
• Evropský výrobce letadel Airbus uvažuje o výrazném snížení výroby svých nejprodávanějších letadel A320. Chce tak výrobu přizpůsobit problémům, s nimiž se kvůli šíření koronaviru potýká letecká doprava i dodavatelské řetězce po celém světě. Agentuře Reuters to řekly tři informované zdroje. Konečné rozhodnutí by mělo padnout do poloviny dubna.
• Evropská unie se pokouší přesvědčit Británii, že přechodné období určené k vyjednání pobrexitových vztahů bude nezbytné kvůli koronavirové krizi prodloužit. V době, kdy boj s pandemií a jejími hospodářskými následky zaměstnává většinu kapacity evropských vlád i unijních institucí, vzkázali tento týden někteří evropští politici do Londýna, že čas stanovený původně do konce roku nebude vzhledem ke zpomalení rozhovorů stačit. Britská vláda dosud na jakékoli prodlužování doby, po níž se země musí řídit unijními pravidly, odmítala přistoupit.

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Ekonomická nálada v eurozóně i v celé Evropské unii v březnu zaznamenala rekordní propad. Kvůli koronaviru se výrazně snížila důvěra mezi spotřebiteli i ve všech hospodářských odvětvích, v mnoha případech ještě před zavedením omezení, k nimž přistoupily jednotlivé státy. Uvedla to v pondělí Evropská komise. Markantně klesl rovněž index očekávání u vývoje zaměstnanosti.
• Německo letos čeká hluboká recese, přinejmenším v prvním pololetí. Za celý rok ekonomika podle hlavního scénáře klesne zhruba o 2,8 %, očekávají ekonomové, kteří radí německé vládě. Možný je podle nich ale i pokles hrubého domácího produktu až o 5,4 %. Skupina expertů to v pondělí uvedla v analýze dopadů koronaviru na německé hospodářství.
• Meziroční růst spotřebitelských cen v Německu v březnu zpomalil na 1,3 % z únorových 1,7 %, uvedl v pondělní předběžné zprávě německý statistický úřad. Inflace je nižší, než očekávali analytici, a zároveň se nachází výrazně pod cílem Evropské centrální banky (ECB), která chce mít inflaci těsně pod dvěma procenty.
• Země Evropské unie dnes formálně potvrdily dva návrhy, které mají členským státům a leteckým společnostem pomoci vyrovnat se s dopady koronavirové krize. Unijní země budou moci od středy začít čerpat peníze z nového fondu, který jim umožní přesunout nevyužitých 37 miliard eur z politiky soudržnosti do zdravotnictví či na pomoc zasaženým odvětvím. Aerolinky pak dočasně nebudou muset využívat své odletové a příletové časy na letištích. Uvedla to dnes Rada EU.
• Oživení světové ekonomiky po současné krizi způsobené koronavirem bude možné očekávat až v roce 2021. Pandemie koronaviru vedle kolapsu zdravotnictví výrazně ovlivní vývoj v obchodě, ve financích i ve spotřebě. Vyplývá to z analýzy úvěrové pojišťovny Euler Hermes.
• Globální krize vyvolaná šířením koronaviru zpozdí snahu Bulharska o přistoupení k mechanismu směnných kurzů ERM-2 a k bankovní unii. Řekl to v pondělí guvernér centrální banky Dimitar Radev. Země původně předpokládala, že k ERM-2, kde musí vydržet dva roky před přijetím eura, a k bankovní unii se připojí letos v červenci. Plán ale bude muset odsunout až na příští rok.
• Růst spotřebitelských cen v eurozóně v březnu prudce zvolnil, meziroční inflace činila pouze 0,7 % a byla půl procentního bodu pod únorovou úrovní. V rychlém odhadu to v úterý uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Po mírném růstu z minulých měsíců tak inflace v době šíření koronaviru a dopadů na ekonomiku eurozóny opět klesla navzdory snaze Evropské centrální banky.
• Počet lidí bez práce v Německu se v březnu podle sezonně upravených údajů zvýšil o 1 000 na 2,267 milionu. Uvedl to v úterý spolkový úřad práce, který však upozornil, že čísla ještě neodrážejí krizi kolem šíření koronaviru a její dopady na pracovní místa, protože zahrnují pouze údaje do 12. března.
• Ekonomiky Rakouska a Slovinska v letošním roce kvůli epidemii způsobené koronavirem klesnou. Vyplývá to z nejnovějších odhadů tamních centrálních bank. Rakouská ekonomika patrně klesne o více než tři procenta, zatímco ekonomika Slovinska zaznamená propad o 6,2 až 16,1 %, v závislosti na tom, jak rychle se podaří epidemii zastavit.
• Společnost British Airways kvůli dopadům koronaviru přeruší lety z londýnského letiště Gatwick. Šéf aerolinek Alex Cruz minulý měsíc oznámil, že firma bojuje o přežití, protože šíření koronaviru zastavilo valnou většinu letecké dopravy. Podnik proto plánuje propouštět a odstavuje letadla z provozu. Informovala o tom v úterý agentura Reuters.
• Plán skupiny největších ekonomik světa G20 pro boj s hospodářskými důsledky koronaviru se bude zabývat řešením dluhových problémů chudších zemí a zajištěním finanční pomoci pro rozvíjející se ekonomiky. Uvedli to v úterý podle agentury Reuters ministři financí a guvernéři centrálních bank G20 ve společném komuniké.
• Německý automobilový koncern Volkswagen prodloužil odstávku výroby v německých továrnách své hlavní značky VW kvůli koronaviru o dalších deset dnů, tedy až do 19. dubna. Firma to v úterý oznámila na svých internetových stránkách.
• Růst světové ekonomiky bude letos kvůli koronaviru činit jen 0,4 %, napřesrok však zrychlí na 4,9 %. Předpovídá to podle serveru televize CNBC v nové analýze ratingová agentura S&P Global Ratings. Před koronavirovou krizí S&P letošní růst globální ekonomiky odhadovala na 3,3 %.
• Evropská komise schválila plán největší polské rafinerské společnosti PKN Orlen na převzetí polské elektrárenské firmy Energa. Oznámila to v úterý PKN Orlen, která je také majitelem českého Unipetrolu.
• Evropská komise (EK) ve středu navrhla systém podpory krátkodobého zaměstnávání lidí, kteří by jinak mohli přijít o práci kvůli ekonomickým dopadům koronaviru. Podle Bruselu by státy měly podporovat takzvaný kurzarbeit, aby zmírnily sociální následky pandemie. Oznámila to ve středu předsedkyně EK Ursula von der Leyenová, podrobnosti o případném evropském financování systému ale nesdělila. Ke státní podpoře krátkodobých pracovních míst už sáhly některé země včetně Česka.
• Z velkých světových ekonomik ohrožují otřesy vyvolané šířením koronaviru nejvíce Německo a Kanadu, a to kvůli jejich závislosti na obchodu. S odvoláním na zprávu analytiků ING Group o tom ve středu informovala agentura Bloomberg.
• Aktivita ve zpracovatelském sektoru eurozóny v březnu prudce klesla, důvodem bylo šíření onemocnění způsobeného koronavirem, které narušilo globální dodavatelské řetězce, a tím i výrobu. Příznivý není ani výhled a situace se zřejmě bude v příštích měsících dál zhoršovat, uvedla ve středu organizace IHS Markit.
• Podmínky v českém zpracovatelském sektoru vykázaly v březnu kvůli pandemii nejprudší zhoršení od května 2009. Index PMI, který sleduje výrobu, nové objednávky, zaměstnanost, termíny dodávek a zásoby, klesl v březnu na 41,3 bodu z únorových 46,5 bodu, informovala dnes společnost IHS Markit. Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem. Výsledek nad 50 bodů znamená zlepšení sektoru.
• Schodek státního rozpočtu Slovenska v prvním letošním čtvrtletí meziročně vzrostl o třetinu na bezmála 1,55 miliardy eur. Deficit tak přesáhl polovinu hodnoty plánované na celý letošní rok. Vyplývá to z informací, které ve středu zveřejnilo slovenské ministerstvo financí. Hospodaření vlády letos ovlivní pandemie způsobená koronavirem, kvůli které analytici očekávají propad ekonomiky. Vláda už přijala první opatření na pomoc zaměstnancům a podnikatelům.
• Globální ekonomika by mohla letos kvůli novému koronaviru klesnout o téměř jedno procento. Uvedla to ve své zprávě Organizace spojených národů. Před pandemií čekala OSN naopak růst 2,5 %. V době globální finanční krize, v roce 2009, světová ekonomika klesla o 1,7 %.
• Erste Group Bank na základě zhoršené schopnosti předpovídat dopady ekonomického výhledu kvůli epidemii COVID-19 pozastavila výhled pro rok 2020. Společnost očekává negativní ovlivnění příjmů a zvýšené oprávky na nesplácené úvěry. Aktuální výhled poskytne spolu s výsledky za letošní první čtvrtletí, které budou oznámeny 30. dubna.
• Britská letecká společnost British Airways se chystá poslat na neplacené volno až 80 % zaměstnanců. O práci by ale žádný z nich přijít neměl. Část mzdy jim bude kompenzovat stát. S odkazem na své zdroje o tom ve čtvrtek informoval server BBC. Americký výrobce letadel Boeing pak jedná s částí zaměstnanců o jejich odchodu, uvedla s odvoláním na obeznámený zdroj agentura Reuters. Pandemie nemoci způsobené koronavirem kvůli omezením cestování zcela paralyzovala leteckou dopravu.
• Ve Španělsku v březnu kvůli opatřením proti šíření koronaviru přišel o práci rekordní počet lidí, zhruba 900 000. Více než polovinu z tohoto počtu tvoří úvazky na dobu určitou. Oznámila to ve čtvrtek ministryně práce Yolanda Díazová. Nejhůře zasažený je přitom cestovní ruch a stavebnictví. Dalších nejméně 620 000 lidí má dočasně přerušenou platnost pracovní smlouvy.
• Evropská komise (EK) ve čtvrtek zveřejnila další balíček podpůrných opatření, která mají pomoci ekonomikám vzpamatovat se z nejtěžších dopadů koronavirové krize. Brusel v rámci nového sytému podpory krátkodobého zaměstnávání nabízí členským zemím až 100 miliard, které si chce komise vypůjčit s použitím vládních záruk. EK chce také rozšířit už vytvořený krizový investiční fond o další peníze určené na kohezní politiku. Hodlá také nabídnout zemědělcům pružnější čerpání peněz z fondů společné zemědělské politiky.
• Více než čtvrtina britských společností plánuje v nejbližším období propouštět. Nutí je k tomu koronavirová krize, která začala ničit ekonomiku. Ukázal to průzkum, který ve čtvrtek zveřejnil britský statistický úřad a který se mezi 3642 podniky uskutečnil v období od 9. do 22. března.
• Spotřebitelé z Evropské unie by měli mít možnost žalovat automobilky u národních soudů, pokud si pořídili vůz se softwarem, který sloužil k manipulaci s emisemi. Řekl to ve čtvrtek generální advokát Soudního dvora Evropské unie Campos Sánchez-Bordona. Jestliže se s tímto postojem ztotožní i vrcholný orgán unijní justice, Volkswagenu hrozí záplava žalob od unijních spotřebitelů. Německý koncern na žádost agentury Reuters o komentář zatím nereagoval.
• Evropská komise se omluvila Itálii za nedostatek evropské solidarity při řešení koronavirové krize. Slíbila větší pomoc při zvládání hospodářského propadu. S odvoláním na dopis předsedkyně EK Ursuly von der Leyenové o tom ve čtvrtek informovala agentura Reuters.

Zdroj: ČTK, CNBC