Dylan Grice: Žádná deprese nebo recese, světu hrozí Velký rozklad a mám z něj větší strach než kdykoli dříve
Známý medvěd Dylan Grice, stratég ze Société Générale, začíná svůj aktuální report až neobvykle pochmurně. Posuďte sami.
"Bojím se více než kdy dříve mračen, která se nad námi stahují. Doufám, že přejdou bez toho, aby se z nich začalo blýskat. Přesto mám obavy, že hlavním rysem následujících dekád bude Velký rozklad společnosti, který provázel i uplynulé epochy a poznamenal celé generace."
Tištění peněz a kreditní hyperinflace
V čem tkví příčina budoucích velkých sociálních nepokojů? V uvolněné monetární politice centrálních bank. Jak napovídá historie, znehodnocení měny vedlo zpravidla velmi rychle i ke "znehodnocení společnosti". Jinými slovy, důvěra byla v rámci společnosti významně narušena, což následně vyvolalo sociální rozbroje.
Rozpolcenost společnosti je již podle Grice patrná ve Spojených státech. "99 % viní 1 %, soukromý sektor viní veřejný sektor a mladí obviňují z problémů staré." Procházíme něčím, co by mohlo být označeno za největší kreditní inflaci ve finanční historii – doslova kreditní hyperinflaci.
Kreditní hyperinflace prospěje jen těm na vrcholku pyramidy, a to na úkor těch, kteří se nacházejí ve spodních patrech. Grice připomíná, že už Keynes popsal tento efekt, a proto je ironií osudu, že dnes právě tvrdé jádro Keynesiánců podporuje tak nadšeně kvantitativní uvolňování.
"Při probíhajícím procesu inflace si mohou vlády tajně a bez povšimnutí přivlastnit významnou část bohatství svých obyvatel. Touto metodou nejenže svévolně ožebračují většinu, ale také některé skupiny obohacují," pravil slavný Keynes.
Přesně takto definovaná kreditní hyperinflace už dlouho prohlubuje nerovnost příjmů v USA. Průměrné domácnosti v posledních dvaceti letech příjmy stagnovaly. Nerovnost rostla. Zatímco je rekordní počet Američanů na potravinových lístcích, horní jedno procento si přivlastňuje větší část celkových příjmů než na vrcholu kreditní inflace ve 20. letech minulého století.
Za vším stojí inflace
Keynes se v uvedené citaci snaží vysvětlit, že inflace nastolí ve společnosti umělou a nespravedlivou redistribuci bohatství. To se aktuálně děje - uměle vytvořené peníze redistribuují bohatství směrem k nejbližším na úkor těch nejvzdálenějších.
Grice upozorňuje na některé odstrašující příklady měnových znehodnocení, která vedla ke kompletnímu sociálnímu rozkladu státních celků, jakými byly například římské impérium, Francie v revolučním období konce 18. století nebo Výmarská republika. V každém z uvedených příkladů zničila výrazně znehodnocená měna důvěru v rámci společnosti a poštvala lidi proti sobě.
Méně známý případ, na kterém Grice demonstruje dopady inflace, je perioda ve Velké Británii na přelomu 16. a 17. století, kdy v zemi zuřily čarodějnické procesy.
Grice uzavírá své varování slovy: "Historie se stále opakuje – důsledkem uvolněné monetární politiky je znehodnocení peněz, které ústí v sociální nepokoje. Vzhledem k tomu, že se Velkého rozkladu skutečně bojím, sázím na bezpečné přístavy."
Zdroj: Société Générale
