Na trhu práce USA v dubnu zaniklo přes 20 milionů míst, nezaměstnanost je nejvyšší od velké hospodářské krize

Míra participace, vyjadřující zapojení práceschopných lidí (zaměstnaných i nezaměstnaných) na trhu práce USA, v dubnu klesla na 60,2 % z 62,7 % v březnu, čekal se pokles na 62 %. Míra nezaměstnanosti U6, která bere v úvahu i ty, kteří už hledání práce vzdali, a také ty, kteří jsou zaměstnáni jenom na částečný úvazek, ačkoli by chtěli pracovat na plný, vyskočila na 22,8 % z 8,7 %, čekal se růst jen na 11,2 %.

Údaj o celkové tvorbě pracovních míst za únor byl revidován na 230 tisíc z 275 tisíc. V březnu počet pracovních míst klesl poprvé od roku 2010. 

Celková míra nezaměstnanosti v USA je nyní nejvyšší od velké hospodářské krize z 30. let minulého století, míra participace je naopak nejnižší od poloviny 70. let 20. století. V poválečné historii činil dosavadní rekord celkové míry nezaměstnanosti 10,8 %.

Vláda navíc upozornila, že mezi nezaměstnané nebyla započítána řada lidí, které zaměstnavatelé v důsledku koronavirové krize dočasně uvolnili z práce. Po jejich zahrnutí by míra nezaměstnanosti dosáhla dokonce 19,5 %.

Zanikají hlavně hůře placená místa

Průměrná hodinová mzda se v dubnu meziročně zvýšila o 7,9 %, v březnu růst činil 3,3 % (revidováno z 3,1 %). Proti březnu mzda v dubnu stoupla o 4,7 % po růstu o 0,5 % v předchozím měsíci (revidováno z 0,4 %), čekal se 0,3% růst. Skokový růst mezd potvrzuje, že zanikají především hůře placená pracovní místa.

Web televize CNBC upozornil, že nejvýrazněji propouštění zasáhlo ženy a příslušníky menšin. Nezaměstnanost žen v dubnu stoupla z 3,6 % na 15 %, Hispánců z 6 % na 18,9 %, Afroameričanů z 6,7 % na 16,7 % a asijských Američanů z 4,1 % na 14,5 %. O práci přišlo 15 milionů lidí pracujících na plný úvazek a 7,4 milionu lidí pracujících na částečný úvazek.

Opatření, jež mají bránit šíření koronaviru, vyvolala rozsáhlé propouštění v celé ekonomice. V soukromém sektoru ubylo v dubnu asi 19,52 milionu míst po zániku 842 tisíc míst v březnu (revidováno z -713 tisíc). Očekával se úbytek zhruba 21,05 milionu míst. Zpracovatelský sektor ohlásil ztrátu zhruba 1,33 milionu míst (odhad: -2,5 milionu, březen: -34 tisíc). Vládní sektor za duben přišel o asi 980 tisíc míst (březen: -28 tisíc).

Nejtvrději byl koronavirovou krizí v dubnu zasažen sektor volnočasových aktivit a pohostinství, v němž zaniklo 7,65 milionu míst. Výrazný úbytek míst ovšem zaznamenaly také sektory vzdělávání nebo maloobchodu.

Americký dolar v reakci na zveřejněná data nepatrně posílil a futures na americké akcie se mírně zvýšily. Výnos 10letých vládních dluhopisů na data výrazněji nezareagoval. Prezident Donald Trump označil zprávu za "očekávanou a bez překvapení". Dolar později začal k euru oslabovat.

Podle středečních údajů agentury ADP soukromí zaměstnavatelé v USA v dubnu zrušili zhruba 20,24 milionu míst. Analytici v průměru odhadovali, že zaniklo asi 20,05 milionu pracovních příležitostí po úbytku asi 149 tisíc míst v březnu (revidováno z -27 tisíc).

Špatná dílčí data z amerického trhu práce chodí už několik týdnů. Podle odhadů americké centrální banky mělo před koronavirovou krizí asi 67 milionů Američanů zaměstnání, v němž kvůli koronaviru hrozilo vysoké riziko propouštění.

Zhruba před měsícem pobočka centrální banky v St. Louis upozornila, že dopady šíření koronaviru by mohly ve Spojených státech vést k zániku až 47 milionů pracovních míst. Míra nezaměstnanosti by tak mohla snadno překročit 30 %. V době Velké deprese v letech 1929-1933 se přitom v USA nezaměstnanost dostala "jen" na 25 %.

Rychlý odraz není pravděpodobný

Ekonomové podle agentury Reuters předpokládají, že ožívání trhu práce USA bude jen pozvolné. "Vzhledem k předpokládané změně v postojích spotřebitelů odrážejících nejistotu ohledně zdraví, majetku, příjmů a zaměstnanosti neobnoví řada společností provoz. A pokud obnoví, přijmou méně lidí," uvedl ekonom Steve Blitz z TS Lombard. "Rychlé propouštění bylo bohužel pro řadu podniků jedinou možností, jak si zajistit přežití," dodal Jeff Crivello ze společnosti BBQ Holdings.

Za celý rok 2019 americká ekonomika vytvořila přibližně 2,1 milionu pracovních míst. V roce 2018 v USA vzniklo mimo zemědělství zhruba 2,6 milionu míst, v roce 2017 asi 2,1 milionu pozic a v roce 2016 zhruba 2,2 milionu míst.

Prudké zhoršení situace na trhu práce se čeká také v Evropě. Poradenská společnost McKinsey upozornila, že by nezaměstnanost v Evropě mohla v příštích měsících vzrůst na dvojnásobek. V ohrožení by se kvůli škrtům, snižování mezd a pracovních hodin podle ní mohlo ocitnout bezmála 60 milionů pracovních míst.

Růst cen v USA v březnu zpomalil na 1,5 %, HDP v prvním čtvrtletí spadl o 4,8 %

Americká ekonomika v prvním čtvrtletí zaznamenala kvůli dopadům koronaviru nejhlubší propad od globální finanční krize před více než deseti lety. Hrubý domácí produkt USA se v přepočtu na celý rok snížil o 4,8 %, zatímco v posledním čtvrtletí loňského roku ekonomika vzrostla anualizovaně o 2,1 %.

Spotřebitelské ceny ve Spojených státech v březnu meziměsíčně stouply o 1,5 %. Ministerstvo práce nicméně zdůraznilo, že na kvalitě výsledků se tentokrát negativně podepsala koronavirová krize. S osobním sběrem dat v terénu statistici ustali 16. března, některé údaje tak poté nebylo možné zjistit kvůli uzavření prodejen.

V příštích měsících se ceny pravděpodobně budou meziměsíčně dále snižovat kvůli dopadům pandemie covidu-19 na poptávku. Zdražovat by ovšem mohlo nedostatkové zboží v důsledku dopadů pandemie na dodavatelské řetězce.

Problémy způsobené koronavirovou krizí jsou špatnou zprávou pro úsilí Donalda Trumpa o znovuzvolení v listopadových prezidentských volbách. Trump nyní prosazuje obnovování hospodářského života v USA, přestože země stále vykazuje vysoké přírůstky počtu případů nákazy koronavirem.

Zdroj: FXstreet.com, Bloomberg, CNBC, MarketWatch, Business Insider, ČTK