ECB potvrdila nastavení měnové politiky, zlepšila odhad letošního vývoje ekonomiky

Úrokové sazby mají zůstat na současné nebo nižší úrovni do doby, než bude centrální banka přesvědčena, že se inflace v eurozóně udržitelně blíží k cílové hladině těsně pod 2 %. Pokud se depozitní sazba nachází v záporném pásmu, znamená to, že komerční banky musejí za peníze uložené u ECB platit. Ta se je tak snaží povzbudit k masivnějšímu poskytování úvěrů.

ECB - základní úroková sazba

Nouzový program skupování aktiv (PEPP) má pokračovat se souhrnným objemem 1,35 bilionu eur. Nákupy aktiv mají pokračovat flexibilně podle aktuálních potřeb, a to přinejmenším do konce června 2021. Reinvestice prostředků v rámci programu PEPP mají pokračovat minimálně do konce roku 2022. V červnu ECB objem programu navýšila o 600 miliard eur ze 750 miliard eur.

Nákupy aktiv v rámci programu APP mají pokračovat měsíčním tempem 20 miliard eur. Změna nebyla oznámena ani u dodatečného balíku peněz na odkup aktiv v objemu 120 miliard eur, který je platný do konce tohoto roku, přičemž nemá předem dané měsíční objemy. Nákupy v rámci APP nejsou časově omezené, centrální banka jen zopakovala, že skončí krátce před začátkem cyklu zvyšování úrokových sazeb.

Pokračovat bude ECB také v programu TLTRO III, jehož úkolem je cílené dodávání likvidity evropským komerčním bankám, které díky němu mají posílit úvěrování firem i domácností.

V reakci na výsledek zasedání euro posílilo k dolaru. Od začátku roku evropská měna k dolaru přidává už více než 5,5 %. Posilování eura zlevňuje dovoz, oslabuje však konkurenceschopnost exportérů, a celkově tedy utahuje měnové podmínky v eurozóně.

Nová prognóza: Ekonomika eurozóny letos spadne o 8 %, v příštím roce o 5 % vzroste

V aktualizované makroekonomické prognóze ECB zlepšila výhled vývoje ekonomiky eurozóny v letošním roce (na -8 % z -8,7 % podle červnového výhledu). Výhled pro roky 2021 a 2022 naopak mírně zhoršila (na +5 % z +5,2 %, respektive na +3,2 % z +3,3 %).

Výhled inflace pro letošní rok ponechala ECB beze změny na 0,3 %. V roce 2021 podle ECB inflace dosáhne 1 % (v červnu odhadovala 0,8 %) a v roce 2022 by měla inflace vystoupit na 1,3 % (proti červnu odhad beze změny).

Tisková konference Christine Lagardeové

Během tiskové konference guvernérka ECB Christine Lagardeová uvedla, že uvolněná měnová politika je vzhledem ke stavu ekonomiky stále nutná. Řekla také, že banka bude sledovat i vývoj kurzu jednotné evropské měny, komentovat blíže vývoj kurzu eura ale odmítla.

Lagardeová dále prohlásila, že dosavadní podporu vyhodnotila ECB jako účinnou, a dodala, že je vysoce pravděpodobné, že program PEPP bude využit v plném rozsahu (1,35 bilionu eur).

Srpnový propad eurozóny do deflace podle Christine Lagardeové mohl být pro někoho šokující, šéfka ECB však upozornila, že jde o údaj jen za jeden měsíc, a nelze ho proto považovat za indikaci začátku nového trendu. ECB podle ní není údajem v tuto chvíli znepokojena.

Mnoho analytiků se domnívá, že Evropská centrální banka bude muset na prosincovém zasedání, kdy bude mít k dispozici příští prognózu, rozšířit nákup dluhopisů, protože současné objemy programů nejsou dostatečně velké na to, aby zvrátily nepříznivý vývoj spotřebitelských cen.

HDP eurozóny ve druhém čtvrtletí spadl o 14,7 %, ceny v srpnu poprvé od roku 2016 klesly

Hrubý domácí produkt eurozóny se ve druhém čtvrtletí propadl proti předchozím třem měsícům o 11,8 %, nejvýrazněji od začátku měření v roce 1995. Meziročně HDP spadl o 14,7 %. Ekonomika EU ve druhém čtvrtletí spadla proti prvním třem měsícům roku o 11,4 % a meziročně klesla o 13,9 %. I v tomto případě jde o rekordní hodnoty.

Mezi jednotlivými státy EU zaznamenalo nejvýraznější propad HDP proti předchozím třem měsícům Španělsko (-18,5 %), dále Chorvatsko (-14,9 %) a Maďarsko (-14,5 %). O něco lépe na tom bylo Německo - největší unijní ekonomika -, kde HDP klesl proti prvnímu čtvrtletí o 9,7 %.

Spotřebitelské ceny v eurozóně v srpnu podle rychlého odhadu Eurostatu klesly o 0,2 %, v červenci o 0,4 % vzrostly. Inflace se do záporných hodnot dostala poprvé od roku 2016. Vývoj cen se tak ještě více vzdálil cíli ECB, která ho chce držet těsně pod +2 %.

Eurozóna - vývoj HDP a inflace (meziročně)

Zdroj: ČTK, ECB, CNBC