Evropské akcie ve čtvrtek v reakci na výroky BoE a Fedu ztrácely

Panevropský index STOXX Europe 600 klesl o 0,51 % na 371,23 bodu, britský FTSE 100 se snížil o 0,47 % na 6 049,92 bodu, německý DAX odepsal 0,36 % na 13 208,12 bodu a francouzský CAC 40 uzavřel se ztrátou 0,69 % na 5 039,50 bodu.

Evropské akcie navázaly na výprodeje na amerických trzích (zejména v technologickém sektoru) poté, co Fed ve středu zklamal investory. V červených číslech skončily ve čtvrtek také asijské akcie poté, co Bank of Japan ponechala svou monetární politiku beze změny a po zasedání BoE pak ztrácely také evropské akcie.

Americký Fed chce ponechat nízké sazby tak dlouho, jak to bude možné, ale nepřislíbil žádné nové stimulační nástroje. Podobně BoE ponechala sazby blízko nule, ale centrální bankéři přemýšlejí, jak by mohli snížit sazby až pod nulu.

Nejvíce ztrácel bankovní sektor, jehož index odepsal ve čtvrtek 1,6 % (od začátku roku už -38 %), přičemž akcie největších evropských bank ztrácely kolem 2 %. "Vzhledem k tomu, že politika nulových úrokových sazeb a kvantitativní uvolňování ničí marže, není divu, že si akcie bank vedou tak špatně," napsal Russ Mould ze společnosti AJ Bell.

Hlavní čtvrteční události na evropských trzích

• Britská centrální banka na zářijovém měnověpolitickém zasedání rozhodla podle očekávání o ponechání základní úrokové sazby na 0,1 %.Program skupování aktiv v objemu 745 miliard liber ponechala rovněž beze změny.
• Spotřebitelské ceny v eurozóně v srpnu v meziročním srovnání klesly o 0,2 %. Zaznamenaly tak první propad od roku 2016. Oznámil to ve čtvrtek evropský statistický úřad Eurostat, který tak potvrdil předběžný odhad z počátku tohoto měsíce. V celé Evropské unii inflace klesla na 0,4 %. V červenci inflace v eurozóně činila 0,4 % a v celé EU 0,9 %. Ve srovnání s předchozím měsícem se ceny v zemích platících eurem i v celé unii snížily o 0,4 %.
• Ekonomický propad Německa kvůli koronavirové krizi v letošním roce dosáhne 5,5 %. Ve zpřesněné prognóze s tím počítá hospodářský institut IfW, který ještě v létě pro letošní rok odhadoval výsledek o 1,3 procentního bodu horší. V příštím roce ale IfW očekává horší výsledek, místo předpovídaného růstu 6,3 % nyní udává hodnotu 4,8 %.
• Eurozóna: Stavební výroba v srpnu meziročně klesla o 0,2 % (odhad: -0,2 %, červenec: -0,2 %). Meziměsíčně se stavební výroba v zemích platících eurem v srpnu zvýšila o 0,19 % po 5,14% růstu v červenci.
• Evropský parlament chce výrazně zvýšit objem peněz, které mají být z nového evropského fondu k dispozici regionům závislým na fosilních palivech. Europoslanci rovněž podpořili možnost, aby byly z fondu částečně financovány projekty nahrazující uhlí a další paliva plynem. Podle návrhu, o jehož schválení ve čtvrtek informoval Evropský parlament a který bude základem k dalšímu vyjednávání se členskými státy bloku, by peníze mohly plně čerpat pouze země, které se zavázaly k takzvané klimatické neutralitě.
• Státy Evropské unie by měly podle Evropské komise využít peníze ze vznikajícího krizového fondu na klimaticky šetrné či digitální projekty. Unijní exekutiva ve čtvrtek zveřejnila prioritní oblasti, kam by měly peníze z fondu obsahujícího 750 miliard eur zamířit. Státy mají Bruselu své investiční plány, na jejichž základě bude komise o přidělování peněz rozhodovat, posílat od poloviny října do konce dubna. Finance by měly být k dispozici od příštího roku.
• Polsko chce, aby Evropská unie nabídla Bělorusům hospodářskou pomoc ve výši nejméně jedné miliardy eur. Uvedl to polský premiér Mateusz Morawiecki při dnešní návštěvě Vilniusu.
• Rozšíření systému emisních povolenek, přísnější limity pro zplodiny z letecké a lodní dopravy či zvýšení požadavků na energetickou účinnost mají Evropské unii pomoci dosáhnout nově stanoveného klimatického cíle k roku 2030. Uvedl to ve čtvrtek místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, který představil podrobnosti plánu na omezení emisí skleníkových plynů do deseti let o nejméně 55 procent proti hodnotám z roku 1990.
• Společnost Vesa Equity Investment českého miliardáře Daniela Křetínského a slovenského investora Patrika Tkáče koupila podíl 3,05 procenta v britském řetězci supermarketů Sainsbury's. Stala se tak čtvrtým největším akcionářem podniku, uvedla ve čtvrtek agentura Reuters.
• Zaměstnanci britského maloobchodního řetězce John Lewis zůstanou poprvé od roku 1953 bez bonusů. Firma, která je ve vysoké ztrátě kvůli uzavření prodejen vinou šíření koronaviru, to uvedla ve svém čtvrtečním sdělení. John Lewis vykázal za šest měsíců do 25. července ztrátu před zdaněním 635 milionů liber. Tržby stouply o jedno procento, zvýšily se ale i náklady.
• Dánský pivovar Carlsberg zlepšil odhad celoročního zisku, mimo jiné kvůli solidnímu prodeji ve východní Evropě a zlepšujícím se vyhlídkám na čínském trhu. Carlsberg je třetím největším výrobcem piva na světě a působí i v České republice, kde v roce 2014 koupil jedenapadesátiprocentní podíl v Žateckém pivovaru. Dánský podnik už také řadu let úzce spolupracuje s Budějovickým Budvarem.

Zdroj: CNBC, MarketWatch, Reuters