Evropské akcie ve středu po volatilním vývoji skončily v minusu

Panevropský index STOXX Europe 600 klesl o 0,11 % na 361,09 bodu, britský FTSE 100 se snížil o 0,53 % na 5 866,10 bodu, německý DAX odepsal 0,51 % na 12 760,73 bodu a francouzský CAC 40 uzavřel se ztrátou 0,59 % na 4 803,44 bodu.

Středeční debata Joe Bidena a Donalda Trumpa, která byla praktickým důkazem úpadku politické kultury v USA, investorům nenabídla žádné vodítko k důležitým otázkám týkajícím se ekonomického vývoje, nebo řešení pandemie covid-19. "Byla to ostrá slovní výměna, ale nevyšlo z ní nic, co by mohlo investory přimět změnit názor na to, či ono. Mnohem silnějším faktorem, který v současné době ovlivňuje trhy, je druhá vlna pandemie covid-19 v Evropě a rostoucí počty nakažených v USA," míní Simona Gambariniová z firmy Capital Economics.

Na rekordní růst nových případů ve Spojeném království a zpřísňování omezení v Německu reagovaly největšími propady klasicky tituly v oblasti volného času, nedařilo se ale ani technologickému sektoru. Mírné zisky si naopak připsaly defenzivní sektory, jako jsou veřejné služby, reality, nebo potraviny a nápoje.

Zajímavou zprávou bylo možné nové směřování ECB, která po vzoru amerického Fedu kvůli dopadům koronavirové krize na ekonomiku přehodnotí svou dosavadní strategii. Ani to však akciím k definitivnímu růstu nestačilo a tak nakonec trhy zakončily týden i celý měsíc v mínusech.

Za celý měsíc září STOXX Europe 600 klesl o 1,13 %, FTSE 100 se zvýšil o 0,07 %, DAX oslabil o 1,65 % a CAC 40 klesl o 2,73 %.

Nejdůležitější středeční události v Evropě

• Britská ekonomika ve 2. čtvrtletí klesla ve srovnání s předchozími třemi měsíci o 19,8 %, ukázala konečná zpráva, kterou zveřejnil britský statistický úřad. Země je tak poprvé po 11 letech v recesi, která se charakterizuje jako dvě čtvrtletí hospodářského poklesu po sobě. Výsledek je přesto nepatrně lepší, než ukazovala předběžná zpráva, podle které propad ve druhém čtvrtletí dosáhl 20,4 %.
• Evropská centrální banka začala zvažovat, že kvůli dopadům koronavirové krize na ekonomiku přehodnotí svou dosavadní strategii po vzoru americké centrální banky. Větší obavy než z rychlého růstu cen má nyní z velmi pomalého zdražování. Šéfka ECB Christine Lagardeová proto na středeční tiskové konferenci uvedla, že banka by mohla umožnit, aby inflace překročila dlouhodobý cíl ECB. V konečném důsledku by to znamenalo vytvořit nový inflační cíl.
• Největší britský maloobchodní řetězec Tesco hodlá do roku 2025 zečtyřnásobit prodej náhražek masa. Reaguje tak na rostoucí poptávku po produktech pro vegany. Informuje o tom server BBC. Analytická společnost Mintel odhaduje, že hodnota britského trhu s náhražkami masa by do roku 2024 mohla přesáhnout 1,1 miliardy liber.
• Německé dovozní ceny v srpnu klesly. Meziměsíčně ceny stouply lehce pod úrovní, jako očekávali analytici, meziročně pak spadly o 4 %, ekonomové čekali propad o 4,1 %.
• Německý maloobchod v srpnu nezklamal, za smíšené vyznění dat mohou revize červencových údajů. Meziměsíčně maloobchodní tržby v Německu v srpnu stouply o 3,1 % (nad odhady), meziročně pak o 3,7 % (pod odhady).
• Francouzská inflace za září podle předběžných údajů zklamala. Meziročně index spotřebitelských cen ve Francii stoupl jen o 0,1 % (srpen: +0,2 %), meziměsíčně ceny klesly o 0,5 % (srpen: -0,1 %). Harmonizovaný index meziročně stagnoval, čekal se růst o 0,3 %. Alespoň příjemně překvapila osobní spotřeba, její statistiky jsou ale teprve za srpen.
• Vývoj spotřebitelských cen v Itálii v září podle předběžných údajů zaostal za odhady. Po Německu a Francii oznámila předběžná inflační data za září také Itálie. A pro trhy to také bylo zklamání.
• Německo se vrátí k vyrovnaným rozpočtům po překonání krize historického rozsahu, kterou vyvolala pandemie nemoci covid-19. Ve středu to k návrhu rozpočtu na rok 2021 se schodkem 96,2 miliardy eur prohlásila před poslanci Spolkového sněmu kancléřka Angela Merkelová. Nynější investice, které zvýší zadlužení Německa, označila za nezbytné ke zvládnutí situace a přirovnala je k budování mostu do budoucnosti.
• Nezaměstnaných v Německu v září mírně ubylo. Míra nezaměstnanosti proto klesla na 6,3 %, analytici čekali její stagnaci na 6,4 %.
• Slovenská centrální banka zlepšila odhad vývoje domácí ekonomiky na letošní rok. V nové prognóze počítá s tím, že hrubý domácí produkt se sníží o 8,2 procenta oproti dosud očekávaného propadu o 10,3 procenta. Současně ale banka snížila odhad tempa růstu HDP na příští rok, a to na 5,6 z dosavadních 8,4 procenta. NBS upozornila, že v souvislosti s koronavirem přetrvává nejistota ohledně budoucího vývoje hospodářství.
• Britsko-nizozemská energetická společnost Royal Dutch Shell se chystá po celém světě zrušit až 9 000 pracovních míst, což je více než deset procent její pracovní síly. Firmu k tomu nutí odklon od fosilních paliv a s tím související změna strategie v podnikání. Pracovní místa hodlá firma zrušit do konce roku 2022, plán počítá s 1 500 odchody po dohodě. Uvedla to agentura Reuters.
• Státy Evropské unie musejí dosáhnout kompromisu o azylové a migrační dohodě, pokračující rozpory zatěžují akceschopnost Evropy. Ve středu to v německém parlamentu prohlásila kancléřka Angela Merkelová, jejíž země do konce roku unii předsedá. Kancléřka rovněž uvedla, že chce pokročit v jednáních EU s Čínou o obchodní dohodě, kde zatím podle ní přílišný posun nenastal.
• Slovenská vláda ve středu schválila návrh zrušit od příštího roku zvláštní bankovní daň, kterou v současnosti už nevybírá. Předlohu zákona ještě posoudí parlament. Na odbourání zvláštního zdanění peněžních ústavů se slovenská bankovní asociace dříve dohodla s nynějším kabinetem premiéra Igora Matoviče.
• Bývalý šéf německé automobilky Audi Rupert Stadler ve středu kvůli podvodům s emisemi stanul před soudem. Čelí obvinění, že o manipulacích věděl, informuje agentura Reuters. Očekává se, že soudní líčení potrvá do roku 2022. Podvod s měřením emisí v koncernu Volkswagen, jehož součástí je také Audi, před pěti lety odhalily úřady ve Spojených státech. Výrobce chtěl podvodem ukázat, že jeho auta splňují standardy ochrany životního prostředí.
• Německý finanční ústav Deutsche Bank schválil italskému výrobci sýrů Ambrosi úvěr 27,5 milionu eur. Největší německá banka přitom ale přistoupila na nezvyklou záruku, a sice sklad 125 000 bochníků parmezánu a sýru Grana Padano. Informoval o tom francouzský list Le Figaro.
• Napjaté vztahy s Tureckem, sankce vůči běloruskému režimu či společný přístup k Číně budou patřit k hlavním tématům dvoudenního jednání prezidentů a premiérů zemí Evropské unie, které začíná ve čtvrtek v Bruselu. Političtí vůdci budou hledat společnou řeč také v ochraně jednotného unijního trhu či přechodu k digitálnímu hospodářství. Diplomaté očekávají, že zvláště v zahraničněpolitických otázkách čeká lídry i s ohledem na trvající rozepře Turecka s Kyprem před schválením společných závěrů dlouhá debata.

Zdroj: CNBC, MarketWatch, Reuters