Barack Obama: Muž bez plánu
Robert J. Shiller, profesor na Yale a spoluautor Case-Shillerova indexu cen amerických nemovitostí, tvrdí, že prezidentská kampaň odhalila, co dělá Američanům v současnosti největší starost. Vrásky na čele jim kreslí vývoj ekonomiky, obzvláště růst nezaměstnanosti. Republikánský kandidát toho v kampani využíval a označoval Obamu jako muže, který nemá plán, jak chce ekonomiku postavit na nohy.
Obama byl zřejmě zvolen díky mírnému zlepšení ekonomických ukazatelů v období prezidentské kampaně. Lze to přirovnat k tomu, kdy navzdory probíhající Velké depresi porazil Franklin Roosevelt v roce 1936 svého republikánského rivala.
Na výroku, že Obamovi chybí plán, ale něco je. Nic z toho, co prosadil, nestačilo k zajištění udržitelného ekonomického oživení. Nepodařilo se mu ani ochránit Spojené státy před vnějšími šoky z Evropy a zpomalujícím růstem v ostatních částech světa.
Obama má schopné ekonomické poradce, tak kde to vázne?
Obama měl kolem sebe hvězdný tým ekonomických poradců včetně Lawrence Summerse, Christiny Romerové, Austana Goolsbeeho a Casse Sunsteina. Bohužel již s Obamou nespolupracují. V současnosti je nejvlivnějším ekonomickým poradcem v Bílém domě Gene Sperling, šéf Národní ekonomické rady (NEC). Tuto instituci vytvořil v roce 1993 Bill Clinton jako hlavní zdroj odborných podkladů pro tvorbu hospodářské politiky.
Protože jmenování členů NEC nevyžaduje souhlas Kongresu, prezident si může do rady de facto zvolit ty, jež uzná za vhodné. To je hlavní důvod, proč do ní mohl Obama jmenovat Summerse, politicky nepopulárního bývalého ředitele Harvardu.
Kdo je Gene Sperling?
Sperling není tak známý jako Summers. Ve vrcholné politice se však drží dlouho - od počátku existence Národní ekonomické rady, kdy byl zástupcem ředitele. Později se stal jejím ředitelem a jedenáct let poté, co místo v roce 2000 opustil, jej Obama do čela NEC jmenoval znovu.
Sperlingova kniha The Pro-Growth Progressive obsahuje návody, jak ekonomiku postrčit k lepšímu výkonu. Žádný z nich není převratný, ale dohromady by možná velmi dobře fungovaly. Některé z nich si našly cestu do Obamova ekonomického návrhu na boj s nezaměstnaností pod názvem American Jobs Act, který by možná mohl mít reálný dopad na ekonomiku, kdyby ho už více než rok Kongres neblokoval.
Do plánu byly zabudovány některé z nástrojů pro stimulaci pracovního trhu, které Sperling zmiňuje ve své knize - dotace pro nábor zaměstnanců, pojištění mezd, rekvalifikační kurzy nebo podpora vzdělávání. Návrh měl ztělesňovat stimul, který nebude zatěžovat rozpočet, protože náklady budou kompenzovány zvýšením ekonomické aktivity.
Americká veřejnost však i přesto, že je pro ni nezaměstnanost tématem číslo jedna, o detaily plánu nejevila zájem. Neoslovil ji ani Sperling se svou knihou, jež byla, soudě podle počtu prodaných kusů, spíše propadákem.
Nevymýšlejme teorie, pracujme s nástroji, které máme po ruce
Sperling se zásadně liší od typických akademických ekonomů, kteří se soustřeďují na rozvoj ekonomických teorií. Zaměřuje se na legislativu - praktickou stránku všech ekonomických růstových strategií.
S trochou nadsázky kdysi prohlásil, že by Amerika možná potřebovala ještě třetí politický směr reprezentovaný "Stranou skromnosti". Její lídři by připustili, že neznají žádné zázračné léky na americké ekonomické problémy, a proto se snaží, aby situaci zlepšili alespoň dostupnými "praktickými" prostředky. Američané ale ve volbách ukázali, že novou stranu nepotřebují. Zvolením Obamy dali zelenou pragmatickému idealismu.
Zdroj: Project Syndicate
