Evropské akcie zahájily nový týden většinou v červeném

Panevropský index STOXX Europe 600 v pondělí klesl o 0,30 % na 392,84 bodu, britský benchmark FTSE 100 se zvýšil o 0,08 % na 6 555,39 bodu, francouzský CAC 40 uzavřel se ztrátou 0,64 % na 5 573,38 bodu a německý DAX oslabil o 0,21 % na 13 271 bodů.

Za nervozitou na akciových trzích v Evropě stojí opět nejistý výsledek jednání mezi představiteli Evropské unie a Velkou Británií. Britští představitelé jsou podle všeho připraveni odejít z Evropské unie bez dohody, což se sice projevilo na britské libře, ale britský benchmark FTSE 100 nakonec jako jediný z větších indexů skončil v plusu. "Skutečný termín (pro dohodu) bude pravděpodobně někdy na konci tohoto týdne, což by mohlo znamenat týden plný nervozity," řekl Edward Moyaz firmy OANDA.

Z jednotlivých sektorů se dnes nejméně dařilo bankám, které reagovaly kromě brexitu také na pokles výnosů dluhopisů v eurozóně. Ztráceli také těžaři ropy a plynu, naopak mírné zisky si připsal technologický sektor.

Hlavní pondělní události na evropských trzích

• Průmyslová výroba v Německu v říjnu meziměsíčně vzrostla o 3,2 %, což je mnohem více, než se čekalo, a nejvíce od června. Podpořil ji nárůst prodeje automobilů, oznámil v pondělí spolkový statistický úřad. Zpracovatelský průmysl tak exportně orientované ekonomice pomohl k solidnímu začátku závěrečného čtvrtletí roku.
• Spojené království: Index cen domů od banky Halifax za tři měsíce do konce listopadu meziročně stoupl o 7,6 % po 7,5% růstu v předchozím 3měsíčním období. V samotném listopadu se index proti říjnu zvýšil o 1,2 % (odhad: +0,5 %, říjen: +0,3 %).
• Finanční ústav Société Générale do roku 2025 ve Francii zavře kolem 600 poboček. Třetí největší bankovní skupina ve Francii obchodovaná na burze v pondělí uvedla, že chce kvůli úsporám sloučit dvě sítě retailového bankovnictví, a tvrdí, že přesto nebude propouštět. Síť přejde z přibližně 2 100 poboček na konci roku 2020 přibližně na 1 500 na konci roku 2025, uvedla banka.
• Britský maloobchodní řetězec Debenhams se možná podaří na poslední chvíli zachránit před bankrotem. Zájem o převzetí tohoto provozovatele obchodních domů má totiž společnost Frasers Group podnikatele Mika Ashleyho, který by si tak upevnil postavení v maloobchodě na hlavních třídách britských měst. Informovala o tom v pondělí agentura Reuters. Debenhams doplatil na koronavirovou krizi.
• Každý třetí Evropan tvrdí, že v důsledku pandemie ztratil část příjmů. Každý druhý cítí obavu ze své budoucí finanční situace. Češi to vnímají stejně a jsou v souladu s evropským průměrem. Ve schopnosti platit účty včas Česko obsadilo 15. pozici ze zkoumaných 24 evropských států. Vyplývá to z průzkumu, který správce pohledávek Intrum sestavil na základě údajů od 24 000 spotřebitelů z 24 evropských zemí o jejich životech, výdajích a schopnosti hospodařit.
• Důvěra investorů v ekonomiku eurozóny díky naději na vakcínu a s ní spojené ekonomické oživení v prosinci stoupla více, než se čekalo, a je nejvýše od února. Ukázaly to výsledky průzkumu, které v pondělí zveřejnila společnost Sentix.
• Navzdory nadějím úřadů Rusko nedokázalo vlastní výrobou nahradit dodávky dovážených potravin, a to včetně těch, jejichž dovoz Moskva v srpnu 2014 sama zakázala v odpovědi na západní sankce. Evropské dodavatele vystřídaly společnosti z jiných zemí, v mnoha případech však podle expertů nejde o náhradu, ale o reexport "zakázaného" zboží z Evropy. Uvedl to v pondělí list Kommersant s odvoláním na výzkum agentury NRA.
• Francouzská vláda hodlá na jaře příštího roku vložit další čtyři až pět miliard eur do domácí letecké společnosti Air France a zdvojnásobit svůj podíl v podniku ze současných 14 procent. Na svých internetových stránkách o tom v pondělí informovala rozhlasová stanice RTL.
• Největší polská petrochemická společnost PKN Orlen kupuje od německého podniku Verlagsgruppe Passau (VGP) vydavatelství Polska Press. Informoval o tom v pondělí na twitteru Daniel Obajtek, mluvčí skupiny PKN Orlen, kterou ovládá stát. Hodnotu transakce přitom nezmínil.
• Tři dny před klíčovým jednáním prezidentů a premiérů zemí Evropské unie zůstává stále bez východiska spor kolem nového sedmiletého rozpočtu a krizového fondu koronavirové pomoci. Ministři zahraničí Maďarska a Polska, které blokují schválení bezprecedentního balíku unijních peněz, v pondělí podle Budapešti potvrdili neměnnost jednotné pozice svých vlád. Další země naproti tomu opakují hrozbu, že pokud svůj názor oba státy nepřehodnotí, vznikne mimořádný fond bez nich.

Zdroj: CNBC, Reuters

Aktualita pro rok 2026