Evropské akcie se ve středu svezly na vlně globálního optimismu

Akcie na západoevropských trzích ve středu opět posílily. Většina hlavních indexů si připsala zisky, nedařilo se pouze francouzskému indexu CAC 40, který zaznamenal třetí ztrátu v řadě.
Panevropský index STOXX Europe 600 vzrostl o 0,32 % na 394,90 bodu, britský benchmark FTSE 100 se zvýšil o 0,08 % na 6 564,29 bodu, francouzský CAC 40 uzavřel se ztrátou 0,25 % na 5 546,82 bodu a německý DAX posílil o 0,47 % na 13 340,26 bodu.
Přestože situace kolem brexitu stále není vyřešena ke spokojenosti všech zúčastněných, byl ve středu na trzích cítit optimismus, díky němuž se evropský index STOXX Europe 600 dostal na nejvyšší hodnotu od konce února. K možné dohodě zbývá už jen pár dní, ale naděje stále neumírá.
"Bude to loterie, ale je v tom spousta symboliky. Naším základním scénářem však je, že do konce letošního roku uvidíme velmi chabou dohodu," řekl Teeuwe Mevissen z Rabobank s tím, že dnešní optimismus byl spíše výsledkem pokroku v jednáních o americkém stimulačním balíčku poté, co Trumpova administrativa navrhla balík o objemu 916 miliard dolarů.
Dařilo se zejména hodnotovým akciím v sektorech výrobců automobilů, bank a těžby ropy a plynu. Technologické akcie naopak ztrácely, taženy více než 11% ztrátou akcií firmy STMicroelectronics, která nedokázala potvrdit svůj výhled tržeb ve výši 12 miliard dolarů do roku 2023.
Hlavní středeční události v Evropě
- Vývoz z Německa se v říjnu proti září zvýšil o 0,8 %, meziroční bilance ale skončila poklesem o 6,5 %. Ve středu to oznámil spolkový statistický úřad. O 0,3 % se proti září zvýšil i dovoz, který ale v meziročním srovnání o 5,9 % klesl. Výsledky zaostaly za očekáváním a ukazují, že německé hospodářství se stále potýká s následky pandemie nemoci covid-19.
- Pandemie nemoci covid-19 je výjimečnou situací, která si žádá výjimečná opatření. Ve středu to v parlamentu prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová, která před poslanci obhajovala plánovaný rozpočtový schodek na rok 2021 ve výši 180 miliard eur.
- Soud v Haagu nařídil trestní stíhání šéfa největší švýcarské banky UBS Ralpha Hamerse kvůli praní špinavých peněz v době, kdy řídil největší nizozemskou finanční skupinu ING. Soud uvedl, že Hamers je fakticky zodpovědný za trestné činy, kterých se ING dopustila. Banka UBS stojí za Hamersem, kterého si před nástupem nechala nezávisle prověřit.
- Slovenský parlament ve středu schválil návrh státního rozpočtu na příští rok, který předpokládá zlepšení hospodaření státu. Bilanci veřejných financí podle předlohy nadále budou ovlivňovat negativní dopady pandemie nemoci covid-19. Jde o první rozpočet kabinetu premiéra Igora Matoviče, který nastoupil do úřadu po únorových parlamentních volbách a který se ve sněmovně opírá o pohodlnou většinu.
- Německá automobilka Volkswagen v Číně zahajuje nový model prodeje, její elektromobily budou prodejci nabízet v centrech měst za pevné ceny. Informovala o tom ve středu agentura Reuters. Minulý týden otevřel Volkswagen první takovou prodejnu nazvanou ID. Store X, kde nabízí vozy rodiny ID. Ve městě Chang-čou na západním pobřeží nedaleko Šanghaje při tom spolupracuje s partnerskou čínskou firmou SAIC Motor.
- Polsko a Maďarsko dospěly k předběžné dohodě s německým předsednictvím Evropské unie o sedmiletém rozpočtu "sedmadvacítky", který hrozily vetovat kvůli podmíněnosti čerpání unijních peněz dodržováním zásad právního stáu. Momentálně se čeká na souhlas Nizozemska a dalších skeptických států s touto dohodou, uvedla ve středu agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele polské vlády.
- Japonská automobilka Honda Motor kvůli problémům s dopravou součástek přechodně přerušila výrobu v britském Swindonu. Firma to uvedla ve svém středečním sdělení. Britské přístavy jsou kvůli pandemii a brexitu na hraně skladovacích kapacit a doprava vázne, mluvčí ale odmítl upřesnit, že motivem rozhodnutí je právě brexit.
Zdroj: CNBC, Reuters