Evropské akcie mají za sebou další úspěšný den, německý DAX atakuje desetiměsíční maximum

Panevropský index STOXX Europe 600 vzrostl o 0,82 % na 396,08 bodu, britský benchmark FTSE 100 se zvýšil o 0,88 % na 6 570,91 bodu, francouzský CAC 40 uzavřel se ziskem 0,31 % na 5 547,68 bodu a německý DAX posílil o 1,52 % na 13 565,98 bodu.

Dopoledne trhy příjemně překvapila sada dat s předběžnými ukazateli PMI. Zejména ve výrobním sektoru je oživení patrné a PMI ve Francii, Německu i Velké Británii, stejně jako v celé eurozóně, jsou nad klíčovou hranicí 50 bodů. Problémem do budoucna však mohou být současné lockdowny v některých zemích. "Odolnost ekonomiky před přijímáním přísnějších opatření je důležitým pozitivním krokem ve velmi nejistých dobách," uvedl Bert Colijn, hlavní ekonom ING. Nezapomněl však připomenout, že kvůli současným novým opatřením nemusíme mít to nejhorší za sebou.

Naději investorům dodává také možné schválení vakcíny od firem Pfizer a BioNTech v EU ještě před Vánoci a schválení vakcíny od Oxfordské univerzity a firmy AstraZeneca ve Spojeném království před koncem roku. Pokračování v rozhovorech mezi EU a Velkou Británií je pak dalším pozitivním faktorem, který pomáhá trhům v růstu.

Nejvíce se dařilo akciím výrobců automobilů, díky čemuž německé akcie opět překonaly denní maximum za poslední tři měsíce. Nedařilo se bankám, které posilovaly v předešlých dnech a jejich souhrnný index ztratil přes jedno procento.

Hlavní středeční události v Evropě

• Tempo meziroční inflace ve Spojeném království v listopadu kleslo na 0,3 % z 0,7 % v říjnu. Čekalo se zpomalení růstu cen jenom na 0,6 %. Meziměsíčně pak ceny klesly o 0,1 % při očekávání 0,1% růstu po jejich stagnaci v říjnu. Jádrová inflace dosáhla tempa 1,1 %, v říjnu byla 1,5 %.
• Americký provozovatel sociální sítě Facebook přesune své britské uživatele pod americké smlouvy o ochraně osobních údajů. Ty jsou méně přísné než evropské, které pro ně platí nyní. Firma uvedla, že opatření vstoupí v platnost od počátku ledna, tedy od chvíle kdy se Británie na konci přechodného období po brexitu přestane řídit právem Evropské unie. Nyní spadají Britové pod evropskou centrálu Facebooku v Dublinu. Facebook bude uživatele o změně informovat v první polovině příštího roku. Podobný krok už v únoru oznámil Google.
• Evropská centrální banka oznámila, že umožní bankám opět vyplácet dividendy. Zpětné odkupy a výplata dividend však budou až do září 2021 omezeny maximální výší 15 % kumulovaných zisků za roky 2019 a 2020 a 0,2 procentního bodu z CET1 kapitálu. Současně ECB finanční domy vyzvala, aby výplatu dividend v prvních devíti měsících příštího roku zvážily.
• Podnikatelská aktivita v eurozóně se i v prosinci snížila, její pokles se ale téměř zastavil. Ukazuje to předběžný kompozitní index nákupních manažerů, který vzrostl na 49,8 bodu z 45,3 bodu v listopadu. Dílčí index pro služby vyskočil na 47,3 bodu z 41,7 bodu a ukazatel pro průmysl se zvýšil na 55,5 bodu z 53,8 bodu. Klíčová je úroveň 50 bodů, která je předělem mezi pásmem poklesu a růstu aktivity. Předběžné PMI za prosinec v eurozóně, Německu i Francii byly lepší, než se čekalo.
• Evropská unie pozastaví vyplácení téměř 90 milionů eur hospodářské pomoci Etiopii kvůli přetrvávajícímu konfliktu ve státě Tigraj na severu země. Vyplývá to z interního unijního dokumentu citovaného agenturou AFP. EU již dříve vyjádřila znepokojení nad humanitární situací v Tigraji a vyzvala k politickému řešení konfliktu a ukončení násilí.
• Ekonomický institut Ifo snížil výhled růstu německé ekonomiky na příští rok na 4,2 % z 5,1 %. Oživení se podle něj opozdí kvůli novému uzavírání ekonomik v Německu a v dalších zemích. Odhad růstu na rok 2022 ale zvýšil na 2,5 % z dříve udávaných 1,7 %.
• Eurozóna: Obchodní bilance v říjnu skončila s přebytkem 30 miliard eur (odhad: 22 miliard eur, září: 24,8 miliardy eur). Po sezónním očištění obchodní bilance v říjnu skončila s přebytkem 25,9 miliardy eur (září: 23,7 miliardy eur).
• Eurozóna: Stavební výroba v říjnu meziměsíčně stoupla o 0,5 % (září: -2,7 %). Meziročně se stavební výroba v eurozóně snížila v říjnu o 1,4 % (září: -2,5 %). V celé Evropské unii se stavební výroba meziměsíčně zvýšila o 0,9 % a meziročně klesla o 1,2 %.
• Kurz britské libry k americkému dolaru ve středu vystoupil nad 1,35. Britská měna je tak nejvýše od května 2018. Dění na měnovém trhu nadále určuje hlavně vývoj jednání mezi Londýnem a Bruselem o vzájemných vztazích po konci tzv. přechodného období po brexitu.
• Slovenská centrální banka (NBS) opět zlepšila odhad vývoje domácí ekonomiky na letošní rok. V nové prognóze počítá s tím, že hrubý domácí produkt země se sníží o 5,7 % oproti dosud očekávanému propadu o 8,2 %. Ještě v červnu NBS kvůli dopadům pandemie nemoci covid-19 předpokládala dvouciferný pokles HDP.
• Německá vláda schválila změny finančních a účetních pravidel, které mají zabránit opakování podobného skandálu, jakým byl letošní kolaps finanční společnosti Wirecard. Změny zahrnují rozšíření pravomocí úřadu pro finanční dozor (BaFin). Opozice nicméně označuje kroky vlády za nedostatečné, napsala agentura Reuters.
• Německá automobilka Volkswagen musí kvůli problému s brzdovými pedály svolat po celém světě přes 38 000 vozů. Uvedl to ve středu mluvčí firmy. Podle agentury DPA nicméně upozornil, že v souvislosti s tímto problémem automobilka zatím nemá žádné informace o škodách ani nehodách.
• Německá vláda ve středu schválila dohodu, která má odškodnit výrobce elektřiny z hnědého uhlí za zrychlené ukončení provozu jejich elektráren. Podle dohody, která je součástí plánu Německa na úplný odchod od uhlí nejpozději do roku 2038, obdrží provozovatelé elektráren na hnědé uhlí celkem 4,35 miliardy eur. Dohoda se týká i podniku českého miliardáře Daniela Křetínského.
• Švédská ekonomika se z negativních dopadů pandemie covidu-19 zotavuje rychleji, než se předpokládalo. Druhá vlna koronaviru, která zemi zasáhla v posledních týdnech, však zpomalí hospodářský růst v příštím roce. Uvedla to ve středu vláda. Předpověděla, že hrubý domácí produkt se v letošním roce sníží pouze o 2,9 procenta. V květnu, kdy vrcholila první vlna koronaviru, přitom počítala se sedmiprocentním propadem, napsala agentura Reuters. Švédsko k boji proti koronaviru přistupuje liberálněji než většina dalších států.

Zdroj: CNBC, Reuters