ČNB na listopadovém zasedání potvrdila nastavení úrokových sazeb, v nové prognóze zhoršila výhled ekonomiky

Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, zůstala na osmi procentech. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, je nadále šest procent.

Aktuální období beze změny úrokových sazeb je nejdelší od roku 2017. Tehdy skončila téměř pětiletá fáze, kdy základní úroková sazba byla beze změny na 0,05 %. Od roku 2017 bankovní rada měnila sazby přinejmenším jednou ročně.

Prognóza ČNB doporučovala zahájit snižování sazeb v čtvrtém čtvrtletí

Makroekonomická prognóza ČNB doporučovala, aby centrální banka zahájila snižování úrokových sazeb v čtvrtém čtvrtletí letošního roku. Ve čtvrtek pro pokles základní sazby o čtvrt procentního bodu hlasovali dva ze sedmi členů bankovní rady, ostatní byli pro stabilitu. Na tiskové konferenci po jednání bankovní rady to řekl guvernér ČNB Aleš Michl.

Pro nadcházející jednání bankovní rady o sazbách, které se uskuteční 21. prosince, jsou podle Michla otevřené obě možnosti, tedy snížení sazeb i jejich stabilita. Členové rady se budou rozhodovat podle aktuálních makroekonomických dat a případného naplňování proinflačních rizik, řekl.

Na nynějším jednání bankovní rada podle guvernéra měla i alternativní scénáře budoucího vývoje. Podle nich by případné makroekonomické náklady delšího ponechání sazeb na současné úrovni byly nízké, uvedl Michl. Zdůraznil, že primárním cílem pro ČNB je zajištění poklesu inflace.

Hlavním důvodem pro čtvrteční rozhodnutí byl podle Michla výhled na vývoj inflace, která by v příštím roce měla být podle prognózy ČNB nad dvěma procenty. Roli sehrál i očekávaný růst meziroční inflace za říjen kvůli statistickému efektu loňského úsporného tarifu. "Chceme zabránit tomu, aby se inflační očekávání adaptovala na tuto dočasně zvýšenou inflaci. Chceme demonstrovat, že chceme být přísní a nedovolíme, aby se inflační očekávání dále rozjela," řekl guvernér.

Michl řekl, že bankovní rada analyzuje strategii pro budoucí snižování sazeb. Zdůraznil, že začátek jejich poklesu bude pozvolný. Sazby budou výše, než by doporučoval základní scénář prognózy.

Analytici: Hlavním důvodem potvrzení sazeb bylo riziko vyšší inflace

"Základní tezí, která se prolínala tiskovou konferencí s guvernérem Alešem Michlem, bylo jednat opatrně a hlavně nic neuspěchat. Michl několikrát zdůraznil řadu proinflačních rizik, která jsou stále zhruba stejná a točí se především kolem hrozby ztráty ukotvenosti inflačních očekávání, lednového přecenění zboží a služeb, rychlejšího růstu mezd a samozřejmě i kolem expanzivní fiskální politiky," uvedl analytik ze společnosti AKCENTA CZ Miroslav Novák.

Guvernér naznačil, že bankovní rada se bude dále rozhodovat na základě nově příchozích dat, a pokles sazeb tak nemusí nastat ani na nadcházejícím jednání v prosinci, míní analytik České bankovní asociace Jakub Seidler. Zatím se podle něj zdá, že samotná bankovní rada ještě není ohledně načasování snižování sazeb zcela rozhodnuta, a pokud v následujících týdnech nastane kombinace proinflačních rizik, může ponechat pokles sazeb až na začátek příštího roku.

Nynější rozhodnutí dokazuje, že bankovní rada i do budoucna plánuje postupovat s maximální opatrností a případné negativní ekonomické dopady vyšších sazeb považuje za menší nebezpečí než ukotvení inflačních očekávání na vyšších úrovních, upozornil analytik v Raiffeisenbank Vratislav Zámiš. Prognózu, která počítá se základní úrokovou sazbou 6,5 % na konci roku 2023, ponechává zatím beze změny.

Analytik v Generali Investments Radomír Jáč připomněl, že Michl v diskuzi připustil, že pro příští měnové zasedání 21. prosince je ve hře jak možnost opětovné stability úrokových sazeb, tak jejich mírného snížení. "Pro tuto chvíli si ale bankovní rada chce uchovat jestřábí tvář i coby signál vůči veřejnosti ve snaze držet na uzdě inflační očekávání a mzdové požadavky v české ekonomice," podotkl.

ČNB zhoršila výhled ekonomiky, letos čeká pokles HDP, příští rok slabší růst

V aktualizované prognóze ČNB zhoršila výhled české ekonomiky. V letošním roce podle ní hrubý domácí produkt klesne o 0,4 % a příští rok vzroste o 1,2 %. V srpnové prognóze ČNB čekala letos růst o 0,1 % a příští rok o 2,3 %. Centrální banka také o půl procentního bodu zhoršila očekávání inflace v příštím roce, ta by měla být průměrně 2,6 %.

Odhad průměrné inflace pro letošní rok ČNB mírně zlepšila, růst cen by podle ní měl činit 10,8 %. V srpnové predikci centrální banka očekávala 11 %. Michl zároveň upozornil, že ve směru vyšší než očekávané inflace působí riziko výraznějších úprav ceníků v lednu příštího roku a delší působení expanzivní fiskální politiky. Ve směru nižší inflace by mohlo působit výraznější zhoršení hospodářské aktivity v Německu.

Do tolerančního pásma kolem dvouprocentního inflačního cíle ČNB, tedy pod hranici tří procent, by se meziroční inflace podle prognózy měla dostat v prvním čtvrtletí příštího roku. K cíli by inflace měla klesnout v třetím čtvrtletí. V roce 2025 by se průměrná inflace měla snížit na 2,1 %, uvedl Michl.

Hospodářský růst nyní podle Michla tlumí slabá poptávka domácností i slabá zahraniční průmyslová poptávka. Nezaměstnanost nicméně zůstává nízká a trh práce je nadále napjatý, což se ale neprojevuje v růstu platů. Výraznější hospodářské oživení očekává ČNB až v roce 2025, ekonomika by měla přidat 2,8 %.

ČNB podle prognózy také očekává slabší korunu, než předpokládala v srpnu. Průměrný letošní kurz by měl být 24,00 EUR/CZK, v předchozí prognóze banka předpokládala 23,90 EUR/CZK. V příštím roce koruna podle prognózy dále oslabí na průměrných 24,60 EUR/CZK, v roce 2025 ale naopak posílí a dostane se na 24,10 EUR/CZK.

Koruna v reakci na rozhodnutí ČNB ponechat sazby beze změny posílila

Česká měna v reakci na rozhodnutí České národní banky posílila o 12 haléřů na 24,50 EUR/CZK. Koruna zpevnila na 24,50 EUR/CZK poprvé od 10. října, upozornil ekonom z TRINITY BANK Lukáš Kovanda. Zpevnění tuzemské měny je podle něj důkazem, že podstatná část trhu vskutku sázela na pokles sazeb a odpovídajícím způsobem do kurzu už dříve vložila z něj plynoucí oslabení koruny. Ve prospěch koruny ve čtvrtek ale vyzníval i globální sentiment na trzích, zpevňovaly všechny měny středoevropského regionu," doplnil analytik z Komerční banky Jaromír Gec.

Dlouhodobě však podle analytika z XTB Tomáše Cverny je potřeba počítat s oslabováním koruny, a to díky tomu, že by už na prosincovém zasedání ČNB mělo dojít ke snížení sazeb, zatímco Evropská centrální banka i Fed budou sazby držet na zvýšených úrovních pravděpodobně až do konce prvního kvartálu příštího roku. Dalším aspektem oslabení koruny může být plnění státního rozpočtu, které ve středu vykázalo další prohlubování schodku. V neposlední řadě by na vývoj koruny mohl mít vliv i vývoj konfliktu v Izraeli, podotkl Cverna.

V září inflace klesla na 6,9 %, HDP v třetím čtvrtletí meziročně klesl o 0,6 %

Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v září zpomalil na 6,9 % ze srpnových 8,5 %. Inflace klesla osmým měsícem v řadě, její zářijová hodnota je nejnižší od prosince 2021. I přes pokles v posledních osmi měsících zůstává inflace v ČR vysoká. Od února 2022 do letošního června se dokonce držela nad deseti procenty. Před tím se ale pod touto hranicí držela nepřetržitě od července roku 1998, a to většinou výrazně.

Česká ekonomika v třetím čtvrtletí letošního roku podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu meziročně klesla o 0,6 %. V kontrakci tak byla třetí kvartál za sebou. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím byl hrubý domácí produkt nižší o 0,3 %.

Zdroj: ČNB, ČTK