ČNB pokračuje v uvolňování měnové politiky, na zářijovém zasedání snížila sazby o čtvrt procentního bodu
Bankovní rada České národní banky ve středu znovu snížila úrokové sazby, a to stejně jako na srpnovém zasedání o čtvrt procentního bodu. Základní sazba klesla na 4,25 %. Před srpnovým jednáním ČNB sazby čtyřikrát snížila o 50 bazických bodů. Nyní je základní sazba na nejnižší úrovni od února 2022. Analytici vyhlížejí další pokles sazeb ČNB letos i příští rok.
Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, bude od čtvrtka 5,25 % a diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, klesne na 3,25 %. Pro snížení sazeb o čtvrt procentního bodu hlasovalo šest členů bankovní rady, jeden byl pro snížení sazeb o půl procentního bodu.
Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty plnění inflačního cíle v souhrnu jako zhruba vyrovnaná. Jako riziko vyšší inflace uvedla například zvýšené mzdové požadavky v soukromém i veřejném sektoru, případný nadměrný růst celkových výdajů veřejného sektoru či vyšší než předpokládanou setrvačnost růstu cen služeb. Protiinflačními riziky jsou podle ní zhoršení globální hospodářské aktivity a slabší výkon německé, potažmo české ekonomiky.
"ČNB využila prostoru ke snížení sazeb, který vytvořila letos výrazně nižší inflace. Aktuálně se inflace nachází blízko 2% cíle a prozatím nic nenasvědčuje tomu, že by se u tohoto cíle neměla pohybovat i v příštím roce. Do konce roku sice ještě nejspíše zažijeme malý inflační skok, půjde ovšem primárně jen o hru čísel, respektive efekt loňského nízkého srovnávacího základu. Jak rychle přijde, tak ještě rychleji vymizí už na začátku příštího roku," uvedl Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas. K dalšímu snížení sazeb ČNB podle Dufka přistoupí nejspíše už v listopadu, kdy bude mít k dispozici novou ekonomickou prognózu.
"Centrální banka nynějším rozhodnutím potvrdila, že hodlá pokračovat v postupném uvolňování měnových podmínek, přičemž snížení sazeb o 25 bazických bodů představuje široce očekávaný krok, se kterým počítala i naše prognóza. Analytický aparát ČNB očekával v současném i nadcházejícím čtvrtletí o něco pozvolnější pokles sazeb, naše prognóza však vzhledem k vyváženým rizikům cenové stability očekává, že snižování úrokových sazeb bude pokračovat ve stejném rozsahu i na následujících zasedáních. Základní sazba by tak do konce roku mohla klesnout až na 3,75 %," napsal analytik z Raiffeisenbank Vít Mikušek.
Také hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč předpokládá, že o 25 bazických bodů sazby ČNB klesnou i na zasedáních v listopadu a v prosinci. V roce 2025 podle něj bude banka sazby snižovat tempem 25 bazických bodů za kalendářní čtvrtletí. Cílovou úroveň základní sazby Jáč předpokládá na 3 %, dosaženo by jí podle něj mělo být v třetím čtvrtletí roku 2025.
Analytik z Komerční banky Jaromír Gec předpokládá, že terminální výše 2týdenní repo sazby v současném cyklu měnové politiky bude 3,5 %, její dosažení očekává už v únoru. Vlivem dosavadních slabých dat jsou ovšem podle něj rizika prognózy tuzemských měnově-politických sazeb vychýlena ve směru nižší terminální úrovně.
Snižování sazeb ČNB se podle Radomíra Jáče v české ekonomice začne naplno projevovat až počínaje prvním čtvrtletím příštího roku. U hypoték podle něj navíc platí, že se v sazbách projevuje nejen vývoj úrokových sazeb ČNB, ale také vývoj dlouhodobějších úroků na kapitálovém trhu, konkrétně vývoj výnosů státních dluhopisů.
Guvernér Michl: Proinflační tlaky v ekonomice přetrvávají
Guvernér ČNB Aleš Michl na tiskové konferenci řekl, že centrální banka v ekonomice nadále spatřuje určité proinflační tlaky, jejichž zesílení by znamenalo, že by se inflace v následujících čtvrtletích odpoutala trvaleji od cíle směrem k horní hranici tolerančního pásma. "I proto bankovní rada považuje za nezbytné vytrvat v přísné měnové politice a další snižování sazeb pečlivě zvažovat," zdůraznil.
Ožívání české ekonomiky je podle Michla pozvolné a ekonomika nadále zaostává za svým potenciálem. Michl dále uvedl, že s poklesem inflace dochází k obnovování růstu reálných příjmů tuzemských domácností, avšak proti tomu působí negativní vývoj očekávání lidí i firem. Utlumená navíc podle něj zůstává rovněž zahraniční poptávka.
Argumentem jednoho člena bankovní rady ČNB pro snížení sazeb o půl procentního bodu podle Michla bylo vyhodnocení výhledu inflace jako méně rizikového. "Naprostá většina rady se shodla na tom, že je potřeba opatrnost, inflace je stále nad naším cílem, jádrová inflace je zvýšená. Problémem je stále setrvačnost inflace ve službách," podotkl. Změny nálady na finančních trzích podle něj ČNB neovlivnily. "Nemáme žádný závazek, co uděláme příště, jaká bude sazba na konci roku. Rozhodneme se podle vyhodnocení nové prognózy a nových dat. Všechny možnosti si necháváme otevřené," poznamenal guvernér.
V srpnové prognóze ČNB zhoršila výhled, čeká růst HDP o 1,2 %
V prognóze zveřejněné po srpnovém zasedání centrální banka zhoršila výhled tuzemské ekonomiky pro letošní rok. Hrubý domácí produkt se podle ní zvýší o 1,2 %, v květnové prognóze předpovídala růst o 1,4 %. Průměrná inflace letos podle ČNB bude 2,2 %, v květnu čekala 2,3 %.
V příštím roce očekává ČNB zrychlení růstu ekonomiky, HDP by se měl zvýšit o 2,8 %. Proti předchozí prognóze centrální banka v srpnu zlepšila výhled o 0,1 procentního bodu. V roce 2026 by měl hospodářský růst zvolnit na 2,4 %.
V letošním druhém čtvrtletí tuzemská ekonomika podle dat Českého statistického úřadu meziročně vzrostla o 0,6 % a mezičtvrtletně se HDP zvýšil o 0,3 %. Nárůst o 0,6 % byl nejvýraznějším meziročním posílením české ekonomiky za čtvrtletí od posledního kvartálu roku 2022.
Inflační tlaky v ekonomice podle srpnové prognózy centrální banky odeznívají. V příštím roce by se průměrná inflace měla dostat na 2% cíl a setrvat by na něm měla i v roce 2026.
V srpnu spotřebitelské ceny v Česku meziročně vzrostly stejně jako v červenci o 2,2 %. Protichůdně na index spotřebitelských cen působily potraviny a pohonné hmoty. Meziměsíčně se ceny zvýšily o 0,3 %. Ceny zboží v srpnu úhrnem vzrostly o 0,5 % a ceny služeb se zvýšily o 5 %.
Odhad letošního průměrného kurzu koruny centrální banka v srpnové prognóze nechala na 25,10 EUR/CZK. V příštím roce předpokládá kurz 25 EUR/CZK a v roce 2026 by česká měna měla posílit na 24,70 EUR/CZK.
Zdroj: ČNB, ČTK