Česká ekonomika v druhém čtvrtletí podle zpřesněných dat vzrostla meziročně o 0,6 %, podle analytiků se pomalé ožívání HDP kvůli slabému výkonu průmyslu nemění

Nárůst o 0,6 % byl podle dat ČSÚ nejvýraznějším meziročním posílením české ekonomiky za čtvrtletí od posledního kvartálu roku 2022. "Hlavními faktory růstu byly zejména rostoucí výdaje na konečnou spotřebu a tvorba hrubého fixního kapitálu. Naopak negativní vliv měla změna stavu zásob," uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Výdaje na konečnou spotřebu vzrostly meziročně o dvě procenta, z toho na spotřebu domácností o procento a na spotřebu vládních institucí o 4,3 %. U domácností se meziročně zvýšily zejména výdaje za nákup předmětů krátkodobé spotřeby a služeb. Tvorba hrubého fixního kapitálu vzrostla meziročně o 0,7 %. Zvýšily se investice do obydlí, ostatních budov a staveb, dopravních prostředků a produktů duševního vlastnictví.

Saldo zahraničního obchodu se zbožím a službami dosáhlo v běžných cenách 143 miliard korun, což bylo o 45,4 miliardy korun více než ve stejném období předchozího roku. Vývoz vzrostl meziročně o 0,4 %, hlavně díky vývozu služeb, kdežto dovoz meziročně klesl o 1,5 %.

Hrubá přidaná hodnota, tedy výsledek rozdílu mezi produkcí zboží a služeb a náklady na produkci, v druhém čtvrtletí vzrostla mezičtvrtletně o 0,5 % a meziročně o 0,1 %. Meziroční vývoj pozitivně ovlivnily zejména obchod, doprava, ubytování a pohostinství s růstem o 2,3 % a peněžnictví a pojišťovnictví, které posílily o 7,3 %. Negativní vliv měl průmysl, který oslabil o 2,5 %, a rovněž stavebnictví s poklesem o 2,4 %.

Zatímco v roce 2022 se ještě meziroční čtvrtletní růsty HDP pohybovaly v řádu procent, od začátku loňského roku jsou už nejvýše v řádu desetin procenta. V třetím čtvrtletí roku 2023 zaznamenali statistici pokles ekonomiky o 0,4 % a v posledním loňském čtvrtletí ekonomika meziročně stagnovala.

Analytici: Pomalé oživování HDP se kvůli slabému výkonu průmyslu nemění

Obraz výkonu ekonomiky v první polovině roku se kosmeticky vylepšil, ale pomalého ožívání narážející na slabé výkony průmyslu se zatím nemění, shodují se analytici. Za celý letošní rok odhadují růst ekonomiky okolo  procenta. 

"Zpřesnění údajů za druhé čtvrtletí mírně zlepšilo obraz české ekonomiky, meziroční růst HDP je však stále nízký a ukazuje, že oživení po sérii negativních šoků v předchozích letech je prozatím slabé," řekl analytik z Deloitte David Marek. Zatímco domácí poptávka se po odeznění inflace vzpamatovala, brzdou je slabá poptávka ze zahraničí. Na tu doplácí zejména průmysl, a otěže růstu tak převzalo odvětví služeb, dodal.

Ekonomiku táhne především domácí poptávka, doplnil analytik z Patria Finance Jan Bureš. Trochu překvapivé je však podle něj pokles dynamiky spotřebitelské poptávky. Hospodářství podle něj v tuto chvíli brzdí slabá poptávka ze zahraničí daná slabým oživením globální poptávky po průmyslovém zboží a pokračující pokles zásob.

Meziroční číslo je lepší než předběžný odhad, protože se zlepšily výsledky z úvodu roku, upozornil analytik z Banky Creditas Petr Dufek. K růstu ekonomiky v druhém čtvrtletí jen mírně přispěla spotřeba domácností s meziročním růstem na úrovni jednoho procenta. Je to podle něj pouze symbolický příspěvek na to, že ekonomiku už netrápí vysoká inflace a rostou i reálné mzdy. "Lidé se do velkého nakupování nehrnou. Utrácejí sice více za krátkodobé zboží a služby, avšak pořízení auta a nábytku odkládají na jistější časy," poznamenal.

Tuzemská ekonomika tak třetí čtvrtletí v řadě roste, nicméně tempo růstu není příliš oslnivé a zároveň výhledu do budoucna začaly v posledních měsících slábnout v kontextu slabšího vývoje v zahraničí a také pomalejšího zotavování spotřeby českých domácností, uvedl analytik z České bankovní asociace Jakub Seidler.

Výkon české ekonomiky se podle analytika ve společnosti CYRRUS Víta Hradila momentálně nachází procento nad úrovní z předpandemického čtvrtého kvartálu roku 2019, což ji v EU řadí na čtvrtou příčku od konce. Hůře se zotavují Finsko, Německo a Estonsko. Největší brzdou zůstává slabá spotřeba domácností, které k předpandemickým hodnotám chybí výrazných 5,2 %, zatímco průměrná evropská země vykazuje růst o více než sedm procent, podotkl.

Zpřesněný odhad růstu české ekonomiky v druhém čtvrtletí letošního roku potvrdil, že tuzemské hospodářství se velmi nesměle odráží ode dna, doplnil analytik z Raiffeisebank Martin Kron. Za celý letošní rok se růst české ekonomiky bude podle jeho odhadu pohybovat okolo procenta.

Růst české ekonomiky je ve shodě s očekáváním České národní banky

Růst české ekonomiky je ve shodě s očekáváním České národní banky. V meziročním vyjádření se podle ředitele měnové sekce ČNB Jakuba Matějů spotřeba domácností i příspěvek čistého vývozu v druhém čtvrtletí vyvíjely ve shodě s prognózou. Fixní investice se nečekaně brzy vrátily k meziročnímu růstu. Proti tomu však působil hlubší než očekávaný pokles stavu zásob, ve výsledku tak celková investiční aktivita poklesla proti prognóze o něco více. Naopak spotřeba sektoru vládních institucí se nacházela znatelně nad predikcí.

Letní prognóza ČNB očekává pro letošní rok růst ekonomické aktivity o 1,2 %. Inflace poblíž 2% inflačního cíle ČNB při setrvalém růstu nominálních mezd podpoří růst kupní síly spotřebitelů. Spolu se snižováním míry úspor to povede k oživení spotřeby domácností, uvedl Matějů.

V podmínkách klesajících domácích i zahraničních úrokových sazeb prognóza očekává mezičtvrtletní růst soukromých fixních investic. Vedle toho dojde v příštím roce k obnovení kladného příspěvku zásob k meziročnímu růstu HDP. Dynamika české ekonomiky je letos tlumena konsolidačním balíčkem, kvůli kterému působí fiskální politika restriktivně.

Zahraniční poptávka začne podle Matějů postupně oživovat s tím, jak budou pozvolna odeznívat současné hospodářské problémy Německa. Očekávané zrychlení růstu tuzemské ekonomiky v roce 2025 do blízkosti tří procent se pak bude opírat o domácí poptávku v čele se spotřebními výdaji domácností a tvorbou hrubého kapitálu, uzavřel Matějů.

Zdroj: ČTK