Důraz na ESG jako hrozba pro efektivní alokaci kapitálu aneb Další noha, do které se Evropa střílí
V posledních letech získává v podnikání i investování na významu ESG (environmental, social, governance), tedy odpovědnost, udržitelnost a ohled na životní prostředí a společnost. Trhy se tak více posouvají k takzvaným zeleným investicím. Dochází k růstu objemu emisí zelených dluhopisů, udržitelných půjček a dalších finančních nástrojů, které podporují projekty šetrné k životnímu prostředí. I centrální banky, například ECB, se na toto téma více orientují. Má to své přínosy, ale také rizika, například ta v oblasti distribuce kapitálu.
Je evidentní, že poptávka se stále více orientuje na udržitelné výrobky a značky. Roli v tom hraje i posun mladších generací do ekonomicky aktivní populace. Podle průzkumu společnosti McKinsey & Co. 66 % respondentů (a 75 % těch z řad mileniálů) uvádí, že při nákupu zohledňuje udržitelnost. To nutí firmy k osvojení si udržitelnějších postupů a nabídce výrobků, které jsou šetrné k životnímu prostředí. To by přitom stále mohl být naprosto přirozený směr ekonomického vývoje.
Problém tkví až v procesu regulačního tlaku na ESG u firem. Kvůli němu rychle přibývá i nepříznivých jevů, jako jsou nárůst byrokracie pro firmy či tlak na alokaci kapitálu kamkoli, kde se daří dostatečně prezentovat spojení s udržitelností. Z vyjádření podnikatelů je patrné, že řada opatření v zájmu ESG je dobrá a podniky je dělaly i dříve, zatímco jiná jsou pouze svazující.
Společnosti nebo investiční fondy každopádně i kvůli zmíněnému mohou tvrdit, že jsou "zelené" nebo "udržitelné", aniž by zavedly nějaká skutečně podstatná a přínosná opatření. Používají ESG jako marketingový nástroj, aby přitáhly investice. Podle studie PwC z roku 2022 přitom více než 60 % investorů vyjádřilo obavy, že by takzvaný greenwashing (marketingová taktika, v rámci které firmy zkreslují nebo přehánějí své environmentální přínosy, aby se zdály být ekologičtější, než ve skutečnosti jsou) mohl být pro investice v souladu s ESG podstatným problémem.
Greenwashing podkopává důvěru investorů v tyto iniciativy. Současný ekonomický ústup Evropské unie, ať již z pohledu úspěšnosti firem nebo růstu HDP jednotlivých vyspělých států, tedy může být prohlubován i horší alokací kapitálu. Ta může být důsledkem snahy o co nejširší přijetí ESG, která připomíná "honbu za zelenáním" za každou cenu. Tu chytře využívají firmy pro své přežití bez ohledu na to, zda správně inovují své podnikání, zvyšují kvalitu svých produktů, a tedy skutečně organicky rostou (podobnost s prostředím nulových sazeb a takzvaných zombie firem v USA před pár lety napadne i méně pozorného pozorovatele). Sledovat a dodržovat kritéria ESG je přitom i administrativně náročné, zejména pro menší firmy, jež by přitom měly být hnacím motorem ekonomiky.
Zdroj: Argos Capital
