ČNB na listopadovém jednání snížila základní úrokovou sazbu na 4 %, v prognóze zhoršila výhled tuzemského hospodářského růstu

Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, bude nově 5,00 % a diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, klesne na 3,00 %.

Bankovní rada konstatovala, že vidí v ekonomice rizika ve směru zvýšení inflace. Označila za ně setrvačnost růstu cen služeb, hrozbu nadměrného růstu výdajů veřejného sektoru, zvýšené mzdové požadavky zaměstnanců či výrazné ožívání úvěrové aktivity na realitním trhu.

ČNB - základní úroková sazba (v %), zdroj: tradingeconomics.com

Snížení základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta podpořilo pět členů bankovní rady, jeden člen žádal snížení sazby o 50 bazických bodů, jeden naopak její ponechání na 4,25 %.

"Pro snížení sazeb o půl bodu hlasoval téměř jistě Tomáš Holub. Na druhé straně pro stabilitu sazeb téměř jistě hlasovala Eva Zamrazilová," uvedl analytik ve společnosti AKCENTA CZ Miroslav Novák. Podle něj lze očekávat, že centrální banka sníží úrokové sazby o dalšího čtvrt procentního bodu v prosinci.

Bankovní rada ČNB začala uvolňovat měnovou politiku loni v prosinci poté, co rok a půl udržovala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Nejprve ji snížila o 0,25 procentního bodu, letos následovala čtyři dvojnásobná snížení. V srpnu bankovní rada uvolňování měnové politiky opět zpomalila, nyní potřetí v řadě snížila základní sazbu o čtvrt procentního bodu.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům nižší úroky přinášejí levnější úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dostupnější půjčky na bydlení. Zároveň ale při nižších úrocích klesá zhodnocení vkladů na účtech.

Michl: ČNB bude opatrná, klíčové je udržet inflaci na nízkých hodnotách

Guvernér ČNB Aleš Michl na tiskové konferenci zdůraznil, že bankovní rada bude k dalšímu uvolňování měnové politiky přistupovat opatrně. "Proces snižování sazeb může být v příštích měsících přerušen či zastaven na stále restriktivních úrovních," prohlásil. Podle něj je bankovní rada připravena pokračovat v přísné měnové politice, aby udržela inflaci na nízkých hodnotách.

Nová prognóza ČNB: Inflace příští rok bude 2,6 %, HDP stoupne o 2,4 %

V nové makroekonomické prognóze ČNB zhoršila výhled tuzemského hospodářského růstu pro letošní i příští rok. Letos nově centrální banka čeká zvýšení HDP o procento a příští rok o 2,4 %. Srpnová predikce počítala letos s růstem o 1,2 % a příští rok o 2,8 %. Vyšší je i odhad inflace, která by měla letos být průměrně 2,5 % a příští rok 2,6 %. Předchozí prognóza očekávala letos inflaci 2,2 % a příští rok 2,0 %.

"Ekonomika ožívá pozvolna, pohybuje se pod svým potenciálem," řekl guvernér Aleš Michl. Domácí poptávka sice roste díky reálnému růstu mezd a zmírnění měnové restrikce, její ožívání je ale pomalé. Zahraniční poptávka zároveň zůstává slabá, uvedl dále Michl. Podle prvního odhadu Českého statistického úřadu vzrostl HDP v třetím čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,3 % a meziročně o 1,3 %.

ČNB - predikce vývoje HDP (v %), zdroj: ČNB

Inflace by se měla k 2% cíli centrální banky znovu přiblížit v roce 2026, kdy prognóza předpokládá průměrný roční růst spotřebitelských cen tempem 2,2 %. Hospodářský růst ČR by v roce 2026 měl zůstat na úrovni 2,4 %.

ČNB - predikce vývoje inflace (v %), zdroj: ČNB

Odhad letošního průměrného kurzu koruny ČNB v nové prognóze ponechala na 25,10 EUR/CZK. V příštím roce očekává oslabení české měny na průměrných 25,40 EUR/CZK, na podobné úrovni by měl kurz koruny zůstat i v roce 2026. Srpnová prognóza naopak počítala s postupným posilováním koruny.

ČNB - predikce vývoje EUR/CZK, zdroj: ČNB

Bankovní rada ČNB při jednání o nastavení sazeb projednávala kromě základní makroekonomické prognózy rovněž alternativní scénáře hospodářského vývoje. Jeden počítal s výraznějším utlumením hospodářské aktivity a s tím i s rychlejším poklesem inflace, druhý naopak se zvýšením marží obchodníků, což by vedlo k setrvalejší inflaci.

Analytici: Snížení sazeb se očekávalo, reakce trhu je minimální

"Výsledek listopadového jednání ČNB je v souladu s naším odhadem i s většinovým očekáváním finančního trhu. Tomu ostatně odpovídá i tržní reakce, která je prakticky nulová," uvedl analytik ve společnosti CYRRUS Vít Hradil. Bezprostřední reakce finančního trhu vyvolala nepatrné oslabení koruny.

Snížení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu se očekávalo, přesto ale finanční trh tentokrát nebyl jednotný, doplnil analytik z Generali Investments CEE Radomír Jáč. Připomněl, že menšinový názor spekuloval o možnosti, že nejistoty spojené s vývojem po volbách ve Spojených státech povedou ČNB na listopadovém zasedání k opatrnosti a k přechodnému přerušení cyklu snižování sazeb.

Prostor pro snížení sazeb vytvořila nižší inflace a zejména pak její pozitivní výhled pro rok 2025, uvedl analytik z Banky Creditas Petr Dufek. Ukazuje se totiž, že inflační tlaky zůstávají až na drobné výjimky umírněné, a inflace se proto opět přiblíží 2% cíli ČNB. Dílčím problémem jsou jen stále ještě zdražující služby, na které však ČNB nemá žádný přímý vliv. Na druhou stranu aktuální čtyřprocentní sazbu lze podle něj stále ještě považovat za restriktivní.

ČR - meziroční inflace (v %), zdroj: tradingeconomics.com

Experti: Pokles sazeb ČNB o čtvrt bodu hypotéky a úvěry hned nezlevní

Rozhodnutí ČNB snížit základní úrokovou sazbu o dalšího čtvrt procentního bodu se na zlevnění hypoték či spotřebitelských úvěrů okamžitě neprojeví, spíše klesne úročení spořicích účtů. Shodli se na tom experti oslovení ČTK. Zlevnění úvěrů očekávají až v příštím roce.

"Aktuální snížení úrokových sazeb ČNB českým domácnostem v krátkodobém horizontu pravděpodobně žádné výhody u finančních produktů nepřinese," řekl specialista na úvěry ve společnosti Finvox Jan Šafanda. Hypotéky ani spotřebitelské úvěry už podle něj do konce roku nezlevní, protože banky mají zpravidla splněné letošní obchodní cíle. Naopak se mohou snížit úroky na spořicích účtech. "A tím pádem může klesnout zhodnocování úspor domácností," dodal.

Pokud se sazby hypoték sníží, tak pravděpodobně až začátkem roku 2025, míní analytička ze společnosti FinGO Jana Vaisová. Do konce roku tedy budou sazby hypoték spíše stagnovat. "Banky jsou s vývojem z posledních měsíců spokojené, obchody jim jdou a klienti mají výbornou platební morálku i v této době," podotkla.

"V případě hypoték navíc platí, že v sazbách se odráží nejen vývoj repo sazby ČNB, ale také vývoj dlouhodobějších úroků na kapitálovém trhu, konkrétně vývoj výnosů státních dluhopisů," uvedl Radomír Jáč. Není to tedy tak, že by úroky hypotečních úvěrů klesly hned poté, co ČNB sníží své sazby, a navíc ve stejném rozsahu, dodal.

Zdroj: ČNB, ČTK