Tvorba pracovních míst v USA v listopadu překonala očekávání, mimo zemědělství vzniklo 227 tisíc pozic
Ekonomika Spojených států v listopadu vytvořila asi 227 tisíc pracovních míst, což je více, než čekali analytici. Tvorba míst tak výrazně zrychlila po říjnovém útlumu, za kterým stály hurikány a stávky. Míra nezaměstnanosti nicméně vzrostla na 4,2 % z říjnových 4,1 %, uvedlo v pátek americké ministerstvo práce.
Analytici podle průzkumu agentury Reuters v průměru odhadovali, že v USA v listopadu vzniklo 200 tisíc pracovních míst. V říjnu ekonomika podle zpřesněných údajů vytvořila jen 36 tisíc míst. To nicméně představuje zlepšení proti původně zveřejněným údajům, podle kterých vzniklo jen 12 tisíc míst.
Jihovýchod Spojených států koncem září zasáhla bouře Helene, později navíc na Floridě udeřil hurikán Milton. V důsledku toho mnozí pracovníci v říjnu dočasně nepobírali mzdu, takže jejich pracovní místa v údajích nefigurovala. Do říjnových údajů o počtu pracovních míst navíc nebyla zahrnuta řada stávkujících pracovníků včetně zaměstnanců výrobce letecké techniky Boeing.
Soukromý sektor v listopadu zaznamenal přírůstek 194 tisíc pracovních míst. Čekal se vznik asi 160 tisíc po zániku dvou tisíc pozic v říjnu (revidováno z -28 tisíc). Ve zpracovatelském sektoru počet pracovních míst stoupl o 22 tisíc (odhad: +28 tisíc, říjen: -48 tisíc) a vládní sektor zaznamenal vznik asi 33 tisíc míst (říjen: +38 tisíc).
Míra participace, vyjadřující zapojení práceschopných lidí (zaměstnaných i nezaměstnaných) na trhu práce USA, v listopadu klesla o desetinu procentního bodu na 62,5 %. Nezaměstnanost U6, která bere v úvahu i ty, kteří už hledání práce vzdali, a rovněž ty, kteří jsou zaměstnáni jen na částečný úvazek, ačkoli by chtěli pracovat na plný, stoupla o desetinu procentního bodu na 7,8 %.
Průměrný hodinový výdělek v listopadu stoupl meziměsíčně o 0,4 %, čekalo se zvýšení o 0,3 % po růstu o 0,4 % v říjnu. V meziročním srovnání se mzdy zvýšily o 4 %, čekal se růst o 3,9 % po zvýšení o 4 % v říjnu. Za konzistentní s inflačním cílem americké centrální banky na úrovni 2 % je považován růst mezd v pásmu 3-3,5 %.
Podle středečních dat ADP v americkém soukromém sektoru v listopadu vzniklo 146 tisíc pracovních pozic. Analytici čekali přírůstek 150 tisíc míst po vzniku 184 tisíc pozic v říjnu (revidováno z 233 tisíc).
Nové údaje podporují názor americké centrální banky, že trh práce v USA zůstává v dobrém stavu, ale zároveň už není velkým zdrojem inflace. Fed v září zahájil snižování úrokových sazeb a předpokládá se, že příští týden přikročí k jejich další redukci.
Americký HDP v třetím čtvrtletí stoupl o 2,8 %, inflace v říjnu stoupla na 2,6 %
Americká ekonomika vzrostla v třetím čtvrtletí v přepočtu na celý rok tempem 2,8 %, hospodářská expanze tak zpomalila proti druhému čtvrtletí, kdy celoroční růstové tempo činilo 3 %. Za reálným růstem hrubého domácího produktu bylo především zvýšení spotřebitelských výdajů, vývozu, výdajů federální vlády a fixních investic mimo rezidenční sektor. Zmírnění tempa růstu ve srovnání s druhým čtvrtletím odráží především pokles soukromých investic do zásob a výraznější pokles fixních investic do rezidenčních nemovitostí. Tyto změny částečně kompenzoval větší vývoz, dále růst spotřebitelských výdajů a také vyšší výdaje federální vlády.
Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen ve Spojených státech v říjnu stouplo o dvě desetiny procentního bodu na 2,6 %. Inflace tak zaznamenala první nárůst za sedm měsíců. V září byla inflace nejníže od února 2021. Meziměsíčně ceny v říjnu vzrostly o 0,2 %. Ekonomové nicméně podle agentury Reuters předpovídají, že inflace v USA se v příštím roce bude zvyšovat, pokud nový americký prezident Donald Trump v hospodářské politice přikročí ke svým plánům, které zahrnují například dodatečná dovozní cla. Trump rovněž slíbil masové deportace imigrantů bez dokladů, což podle ekonomů omezí nabídku pracovní síly a zvýší náklady podniků, které následně tyto dodatečné výdaje přenesou na zákazníky.
Zdroj: fxstret.com, Bloomberg, ČTK