Strany se před volbami vesměs vyhýbaly otázce vyšších daní. Po volbách to půjde sotva

Rostoucí podíl automaticky valorizovaných mandatorních výdajů, nové vysoké výdaje na obranu, energetiku a zelenou transformaci a výpadek mimořádných dočasných příjmů (daň z mimořádných zisků) dělají ze sestavování rozpočtu opravdu složitou písemku. I přes nesporný úspěch při snižování deficitu veřejných financí vidíme v posledních letech také výrazný pokles rezervních prostředků, letos musely být například dotace na obnovitelné zdroje financované právě z vládní rozpočtové rezervy.

Na malý manévrovací prostor a vnitřní napětí v rozpočtech bude narážet i nová vláda vzešlá z víkendových voleb. I když se většina politických stran zaklíná tím, že hodlá primárně racionalizovat výdaje a hledat úspory skrze větší efektivitu (například digitalizaci státní správy), půjde o běh na dlouhou trať. Logicky vyvstane otázka, jak posílit rozpočtové příjmy.

Nejlépe samozřejmě skrze rychlejší růst ekonomiky, to je "win-win" scénář, ve kterém se mají nakonec všichni lépe. Problém je, že česká ekonomika je pod výrazným strukturálním tlakem, nastartovaným vysokými cenami energií, zelenou transformací a v neposlední řadě fragmentací globálního obchodu. Exportně orientovaný průmysl může spíše potřebovat v nejbližších letech určitou asistenci. Těžko minimálně pro následující volební období sázet na tempa růstu ekonomiky, která by výrazně překonávala 2 %.

V takovém případě asi nezbude nové vládě, než se dříve nebo později podívat na to, kde by se do rozpočtu daly sehnat nové příjmy. Opakovaná doporučení mezinárodních institucí, třeba OECD, znějí poměrně jasně – ideálně navýšit majetkové a nepřímé daně a snížit zdanění práce (zejména u nižších příjmových skupin).

V podobném duchu se nesou i závěry zevrubné analýzy PAQ Research. V programech hlavních politických stran ale nic podobného nevidíme. V nich se to hemží převážně sliby obecně nižšího zdanění.

Uvidíme, zda si s tím jakákoli příští vláda vystačí i po volbách. Česko má sice v rámci Evropy relativně větší fiskální manévrovací prostor, vnější prostředí je ale daleko méně přátelské a rozpočtově nezodpovědné vlády se daleko lehčeji dostávají pod tlak trhů. Jistou ochutnávkou toho ostatně mohl být i negativní vývoj na českém dluhopisovém trhu v posledním týdnu před volbami (nejvyšší výnosy od roku 2023), který poměrně zajímavě kontrastoval s jinak pozitivní náladou na trhu s českou korunou.