Když se lokální měna mění v globální, obchodníci i firmy musejí reagovat

Slabost evropských ekonomik pokračuje pátým rokem. To je špatná zpráva pro naši malou a otevřenou ekonomiku. Naštěstí se výrazná slabost netýká rozvíjejících se zemí (emerging markets - EM). Jejich ekonomiky rostly rychleji než Evropa už před krizí a rostou i v současné mizérii.

Na vlně růstu rozvíjejících se zemí

České vývozy do rozvíjejících se zemí rostou rychleji než ty do Evropy. V roce 2007, v posledním roce před krizí, směřovalo necelých 12 % českých vývozů do těchto zemí, tedy například do Ruska, Turecka, Číny či Indie. Loni to bylo už více než 16 %. Navíc v této statistice nejsou vidět vývozy do Německa, které jsou poté reexportovány do EM zemí.

Rozvíjející se země rostou nejen v ekonomické velikosti, rozvíjejí se i jejich finanční trhy. Lokální měny se postupně emancipují a roste objem lokálních peněz, ať již ve formě depozit, nebo dluhopisů. Dolar zatím převažuje jako hlavní platidlo v jejich zahraničním obchodu, protože je to tak "zajeté" a má to své výhody. Dolar je jako rezervní měna zárukou směnitelnosti a likvidity, která je opřena o důvěru v největší ekonomiku světa. V některých zemích navíc dosud není jiné cesty, v dolarech se obchodovat musí kvůli omezením na devizovém trhu.

Dvojí transakční náklady za dolary

Výhody používání dolaru v obchodu se třetími zeměmi ale nejsou zadarmo. Cenou jsou dvojí transakční náklady na konverzi deviz a zajištění kurzového rizika. České firmy inkasují dolary, ale většinu nákladů mají v korunách. Firmy z rozvíjejících se zemích platí dolary, ale většinu příjmů mají v lokální měnách.

Náklady a rizika výkyvů kurzu dolaru k lokálním měnám se na první pohled českých firem moc netýkají. Bohužel ale jen na první pohled, protože se tyto více-náklady a rizika projeví v cenách a podmínkách kontraktů. Používáním dolaru navíc příliš neklesne risk výkyvů devizového kurzu. Kurz dolaru ke koruně často poskakuje více než kurz koruny k měnám velkých rozvíjejících se zemí.

Dnes výhody, zítra nutnost

Přechod k obchodování v měnách našich hlavních obchodních partnerů z rozvíjejících se zemí je cestou, jak snížit celkové transakční náklady a vylepšit obchodní vztahy. Bylo by škoda kvůli zajetému používání dolaru ztrácet v rostoucích ekonomikách pozice. Může-li používání lokálních měn pomoci udržet stávající pozice či získat nové kontrakty, do budoucna se to asi stane nutností.

Příkladem proměny lokální měny je Čína, naše třetí největší exportní destinace z těchto zemí. S Čínou do nedávné doby nešlo obchodovat jinak než v dolarech kvůli restrikcím na tamním měnovém trhu. Situace se ale mění. Od června 2010, kdy čínská centrální banka povolila používání čínské měny v zahraničním obchodu, dosáhly transakce v jüanech desetiny čínského obchodu (dle statistiky SWIFT), podíl navíc nadále roste.

Objem transakcí v jüanech je sice stále poddimenzovaný vzhledem k velikosti ekonomiky a podílu na světovém obchodu. Čínská měna je ovšem i tak nyní 13. nejpoužívanější měnou v platebních transakcích (0,74 % celosvětových plateb). Čína navíc uzavírá dohody s řadou centrálních bank o dodávkách likvidity CNY (cross-currency swap agreements), včetně britské Bank of England.

Nabízíme spotové transakce a zajištění kurzového rizika v lokálních měnách našich hlavních obchodních partnerů, včetně Číny či Ruska.

Zkrácená verze tohoto článku vyšla v Hospodářských novinách.