Česká inspirace Hongkongem? Začněme korupcí, snad přijde i ekonomický růst

S ohledem na český konkurenceschopný průmysl, zdravé banky, nízkou úroveň zadlužení soukromého i veřejného sektoru, důvěryhodnou centrální banku a flexibilní měnu se za poslední roky jedná o poněkud tristní výsledek. Ještě patrnější je to v mezinárodním srovnání. Podle prognózy Eurostatu bude Česká republika v roce 2013 jedinou zemí s vlastní měnou, která v rámci EU hospodářsky neporoste!

Dlouhodobější příčiny, které působí proti ekonomickému růstu, mapuje aktuální studie Světového ekonomického fóra za období let 2012 až 2013. Podle ní patří mezi nejproblematičtější faktory ČR s velkým náskokem korupce, dále neefektivní veřejná správa, složitost daňového systému a příliš vysoké daňové sazby. Z krátkodobého hlediska pak přiškrcení vládní spotřeby v době recese při aktuálně nízkém zadlužení vlády odporuje základním ekonomickým poučkám.

Korupce jako zásadní brzda

Zatímco úroveň zdanění lze alespoň do určité míry ovlivnit účastí ve volbách, s pákami na korupci je to v Česku složitější. Češi vnímají korupci jako jeden z nejnaléhavějších problémů své země jak v celospolečenském měřítku, tak v rámci podnikatelské sféry. Při bližším zkoumání však lze vysledovat, že nejde o paušální náhled na ČR jako na zkorumpovanou zemi. Korupci si Češi spojují především s činností politických stran, kde je nejviditelnější v oblasti rozdělování veřejných zakázek. Přímé náklady na korupci v ČR související s nadhodnocením veřejných zakázek lze odhadnout na desítky miliard korun ročně. Výrazné omezení korupce by tak v krátkodobém horizontu mohlo ulevit současným napjatým veřejným rozpočtům.

Jako mnohem závažnější se však z hlediska korupce jeví nepřímé náklady, které souvisejí s důvěrou občanů i zahraničních investorů v domácí ekonomiku, což má v dlouhodobém horizontu vliv na ekonomickou vyspělost země.

Tyto závěry naznačuje graf, podle kterého lze v rámci EU vysledovat negativní vztah mezi úrovní HDP na osobu a mírou korupce v dané zemi. Z hlediska ekonomiky České republiky a jejích výše zmíněných "zdravých" základů, lze tedy nahlížet na korupci jako na faktor, který aktuálně brání české konvergenci k západu (možná dnes již spíše k severu).

Lze namítnout, že korupce je pouze jeden z faktorů ovlivňujících ekonomickou vyspělost dané země a že by její vliv rozhodně neměl být přeceňován. Je však zapotřebí opět zdůraznit, že korupce je v tomto směru spíše zástupný indikátor, který působí na hospodářskou výkonnost převážně nepřímo, prostřednictvím jednotlivých kanálů, jako jsou míra (ne)stability politického prostředí, úroveň lidského kapitálu nebo podíl soukromých investic.

V rámci názornějšího náhledu na vliv korupce na růst HDP lze citovat závěry studie hongkongského ekonoma Moa, který na základě dat ze 46 zemí z celého světa vypočítal, že zvýšení míry korupce o 1 % (měřeno CPI indexem Transparency International) sníží ekonomický růst o 0,72 %. Ačkoli je tento vztah s ohledem na různorodost jednotlivých zemí spíše obecný, pokud píše o korupci někdo z Hongkongu, vyplatí se pozorně číst.

Hongkong s korupcí dokázal zatočit

Právě Hongkong totiž během 70. let dokázal vymýtit korupci na české poměry nebývalých rozměrů, která se vyskytovala v mnohdy neuvěřitelných situacích. Nebývalo výjimkou, že si místní hasičské jednotky před zásahem vyjednávaly finanční podmínky, za nichž se pustí do hašení požáru a záchrany civilistů.

V reakci na místní neúnosnou situaci se tehdejší guvernér Hongkongu rozhodl zřídit Nezávislou komisi proti korupci (ICAC). Ta kromě standardních procedur trestního stíhaní obžalovaných osob zahájila také rozsáhlou mediální kampaň, protikorupční tématika se stala i součástí školních osnov. Problém nezávislosti guvernéra – jeho netečnost vůči korupčním vazbám - byl vyřešen jeho přímou odpovědností britskému premiérovi. Míra korupce se v Hongkongu podle pravidelných průzkumů rychle snižovala. Dnes je místem se 14. nejnižší mírou korupce na světě.

Co se týká České republiky, i zde se institucionální prostředí pro boj s korupcí zlepšuje, role britského premiéra však bude nadále zřejmě náležet české veřejnosti. S ohledem na vlekoucí se proces schvalování protikorupční legislativy je z hlediska České republiky důležité také to, koho se podaří dosadit na vedoucí pozice ve veřejných institucích systematicky důležitých z hlediska omezování korupce. Vývoj v poslední době jde, zdá se, správným směrem.

Zdroj: Česká spořitelna