Günter Deuber (Raiffeisen Bank): Exit Fedu ukončí jednu epochu. Mnohé investiční strategie bude potřeba překopat

V poslední době sílí spekulace o tom, že by Fed mohl začít utahovat měnovou politiku dříve, než se čekalo. Jak pravděpodobně podle vás je, že exit skutečně číhá za rohem?

Myslím si, že to trhy trochu přehánějí. Je totiž potřeba počítat s tím, že měnová politika Fedu reflektuje dvě věci. Extrémně uvolněná monetární politika, která je dána výší úrokových sazeb, se hned tak nezmění, program odkupu aktiv naopak zřejmě začne být utlumován. To ale neznamená, že politika jako taková nebude nadále vstřícná. Odchod bych čekal jen pozvolný. Ono to má smysl dělat právě tak z čistě racionálního, ekonomického pohledu. Neznamená to tedy, že by napříště měli vítězit takzvaní jestřábi, jen se mírně ubere ze současného objemu nákupů. Byl jsem vcelku překvapen tím, jak výrazně se trhy kvůli exitu Fedu v poslední době rozhýbaly.

Měl by Fed na tyto turbulence zareagovat odkladem exitu, nebo by je měl ignorovat?

Podívejte se na prohlášení představitelů Fedu z poslední doby. I je, zdá se, silná reakce trhu překvapila. To možná naznačuje, že se finanční trhy během posledních let vlastně nic nenaučily. Mnoho lidí nadále hodně riskovalo, surfovalo na vlně, kterou centrální banky při záchranných operacích vzedmuly. A možná i proto je rozumné, aby Fed vykročil směrem k exitu co nejdříve. S monetární politikou, která se podobá té současné, totiž vybízíte k tomu, aby investoři riskovali. Trh se teď chová jako před dvěma nebo pěti, šesti lety. Proto říkám, že pokud to bude možné, měly by se programy odkupu aktiv ukončit.

Jak dramatické to bude, až Fed začne nakupovat aktiva za méně než 85 miliard USD měsíčně?

Podle mě to bude zlomový okamžik jak pro Spojené státy, tak pro světovou ekonomiku. Pokud totiž dojde k růstu výnosů v Americe, projeví se to všude. Z pohledu globální finančních trhů a z pohledu bank totiž půjde o změnu pravidel hry, podle nichž se hrálo posledních dvacet, třicet let. Možné dopady, které to na trhy bude mít, bych proto nepodceňoval. Nějakých dvacet, třicet let dlouhodobé výnosy z dluhopisů klesaly. Bylo tedy relativně jednoduché vydělávat peníze. bylo vcelku jednoduché hrát si s krátkodobými a dlouhodobými sazbami a na tom vydělávat. A stejně tak bylo relativně jednoduché profitovat na dluhopisových portfoliích.

Podle vás tedy existovala "jistota" výdělku, která nyní zmizí?

Jistě, objevovala se krátká období, kdy to, o čem mluvím, nefungovalo, kdy byl trend opačný. Pokud se ale zaměříme na celých dvacet, třicet let, tak to povětšinou platilo. Na tom je založena řada obchodních strategií, strategií ve finančním sektoru a tak dále. Jejich platnost teď s největší pravděpodobností, až se Fed rozhodne normalizovat svoji politiku, skončí. Proto budou dopady diskutovaného exitu pro finanční trhy a pro celý finanční systém mnohem významnější než pro reálnou ekonomiku. Té může nakonec podobný krok i prospět. Současné nastavení úroků – což je, mimochodem, důvod, proč míří Fed k exitu – je totiž až příliš expanzivní. Na druhou stranu, poměrně dost peněz, které politika Fedu vytváří, nekončí v reálné ekonomice, ale na finančních trzích. Proto nečekám, že by exit Fedu způsobil reálné ekonomice zásadní problém, že by došlo k nějaké velké nákaze.

Do jaké míry ústup Fedu od QE pocítíme i my v regionu střední a východní Evropy?

Myslím si, že by některé banky v regionu mohly napříště následovat politiku Fedu, ne Evropské centrální banky. To by mohl být nejvýznamnější dopad toho, že Fed zamíří k exitu mnohem dříve než ECB. Ono by to do jisté míry dávalo smysl, obecně totiž lze říci, že je v regionu hodně uvolněná monetární politika, čas na exit tak může přijít dříve než v případě ECB. Pro místní centrální banky to ale nebude nic jednoduchého. Exit Fedu může vyvolat volatilitu na trzích, určitě dojde k oslabení lokálních měn. Banky by tak na exit asi v každém případě musely reagovat. Otázkou je, jak výrazně budou moci navýšit sazby v porovnání s ECB. Příliš silné měny totiž také nejsou v zájmu ekonomik CEE, zejména Česka nebo Polska, které se do značné míry opírají o export.

Proč by se podle vás neměly banky v našem regionu rozhodnout následovat ECB?

Pokud se rozhodnou následovat ECB, budeme mít problém s příliš nízkými reálnými sazbami. Příliš nízké sazby přitom mohou znamenat další kolo turbulencí na finančních trzích, bublin a tak dále. V minulosti byla většina centrální bank v regionu CEE implicitně považována za následovnice, z tohoto pohledu jsme tedy v zatím neprobádaných vodách. To, co možná fungovalo v minulosti – například ve vztahu k dění v eurozóně –, možná příští dva nebo tři roky fungovat nebude.