Důchody a demografie? Nemusí být tak zle

Aniž by bylo potřeba se pouštět do politologických závěrů, rostou obavy, že scénář snížení důchodů pro dnešní mladé lidi má (měřeno současnými politickými praktikami) silné naděje na realizaci. Ale nemusel by. Demografický vývoj nenabízí jen hrozbu, ale i celkem nadějné vyhlídky.

A zmíněný scénář by ani neměl nastat, bylo by to vůči mladé generaci nemravné. Vždyť právě oni drží současné státní důchody, a nejen je, v jakžtakž dobré kondici. Vždyť tvoří téměř polovinu všech zaměstnanců. Jim prostě nelze říci, když by celý produktivní život platili pojištění, že je nám líto, ale nemáme nic, protože jsme to projedli.

Na grafu je znázorněno rozložení populace ČR podle počtu a věku. Počet obyvatel v milionech uvedených na svislé ose znamená počet připadající na pětiletou periodu. Konkrétně u "Husákových dětí" připadá na jeden ročník 180 tisíc obyvatel. Jen pro zajímavost, právě nyní je porodnost něco pod 100 tisíci dětí ročně. Uvedený obrázek je pouze ilustrační, slouží zejména ke znázornění průběhu počtu obyvatel v jednotlivých pětiletých cyklech. Také není zcela aktuální, byl zpracován asi před dvěma lety.

Současný stav představující každoroční odchod zhruba 155 tisíc zaměstnanců do důchodu bude ještě asi 7 let pokračovat. Poté by se situace měla na 15 let nepatrně uklidnit a do důchodu by mělo odcházet asi 120 tisíc obyvatel ročně.

Teprve za 22 let bude chodit do důchodu ročně 180 tisíc obyvatel, a to po dobu přibližně 10 let. Za touto silnou populační vlnou zeje přímo propast. Při současných metodách financování státních důchodů nebude mít kdo tyto budoucí důchodce pouze ze sociálního pojištění živit.

Výše důchodů

Výše důchodů je dána výpočtovými postupy vymezenými příslušnými zákony, které dosud respektují Úmluvu Mezinárodní organizace práce, podle které musí být poměr důchodu k hrubé mzdě minimálně 40 %. Ke snížení poměru důchodů k hrubé mzdě tedy nebudou ani náhodou stačit výkřiky politiků. Bylo by potřeba změnit zákony a odstoupit od Úmluvy. Mimochodem, odstoupení by byla jen formalita, možnost je přímo zakotvená v jejím textu.

Na druhé straně bude zhruba 1,8 milionu důchodců představovat významný voličský potenciál, který může mít nakonec rozhodující slovo. Nepůjde v žádném případě o projev sobectví. Vždyť všichni dnes platí stanovené pojistné na důchodové zabezpečení a budou je platit ještě dalších zhruba 25 let.

Na druhé straně i výraznější snížení důchodů by nakonec nemuselo vést k chudobě důchodců. Pokud 25 let poroste reálná mzda, může i snížení poměru důchodu k hrubé mzdě ze současných 43 % na nějakých 30 % znamenat oproti dnešku relativně vyšší příjem. Ale nic naplat, sociální rozdíl mezi aktivním zaměstnancem a důchodcem by se dále prohloubil.

Poznámka: Růst reálné mzdy o 2 % ročně po dobu 25 let znamená nárůst mzdy o 64 %. Snížení poměru důchodů k hrubé mzdě ze 43 % na 30 % znamená snížení o 30 %. Ve výsledku by byly reálné důchody o 30 % vyšší než nyní.

Budoucnost důchodů

Předchozí příklad zvýšení reálné mzdy za 25 let o 64 % lze obdobně aplikovat i na HDP. Při ročním růstu o 2 % (nechme stranou současné problémy) vzroste HDP o 64 %, to jest o více než zhruba 2 biliony Kč, a tím také proporcionálně vzroste příjem státního rozpočtu.

Porostou také příjmy sociálního pojištění. Ne kvůli zvýšení pojistného, ne kvůli snížení důchodů, ale díky vyššímu výběru pojistného z vyšších příjmů zaměstnanců. Tímto způsobem, který je neprávem opomíjen, se zvýší kondice výběru důchodového pojištění daleko více než zvýšením pojistného nebo snížením důchodů.

Po odchodu posledního silného ročníku do důchodu ubude oproti současnému počtu asi 1 milion zaměstnanců. Nepochybně to bude mít vliv na celkový HDP, ale neměl by to být vliv fatální. Pokud bude stát připraven a sníží do té doby absolutní částku státního dluhu, není důvod k panice.

Navíc budou za 24 let volby. Stačí si vzpomenout na letošní předvolební sliby. "Zavedeme minimální výši důchodu, zvýšíme důchody o 10 %." Podobné sliby lze slyšet z více stran. O snižování důchodů ani slovo, jen rozpaky nad jejich zvýšením o pouhých 45 Kč měsíčně. Asi proto, že i nyní má starší generace nezanedbatelný voličský potenciál.

Pokračování článku najdete na serveru Investujeme.cz.

Zdroj: Investujeme.cz