Zabrání laciné euro státním bankrotům?

Diskutuje se o tom, zda nedávný pokles jednotné evropské měny dokáže podpořit export a vykompenzovat úsporná opatření, například v Řecku.

Pohled na reálný efektivní měnový kurz eura však příliš optimismu nepřináší.

Pro celou eurozónu klesl reálný efektivní kurz (REER) o více než 11 %. V Irsku to představuje 11% pokles, v Německu, Nizozemí a Finsku 7%. Přitom v Řecku a Portugalsku oslabil reálný efektivní kurz pouze o 2 %, ve Španělsku o 3 %.

Růst nepramení jen z exportu

Samozřejmě REER není jediným podstatným indikátorem pro vývoj exportu. Důležitá je produktová specializace, zajišťování měnových rizik a další faktory. Přesto je vidět, že periferním zemím eurozóny, kromě Irska, slabé euro příliš nepomohlo.

V čem je problém? Brzeski se domnívá, že je na vině chudý exportní fundament.

Zatímco exporty tvoří 50 % HDP Irska a 35 % HDP Německa, v Portugalsku dosahují stěží 20 %, ve Španělsku 15 % a v Řecku 5 % HDP.

Na celou situaci se lze podívat i z jiného pohledu: exporty byly od 90. let důležitým zdrojem růstu pro Irsko, ale růst ve Španělsku, Portugalsku a Řecku byl tažen především domácí poptávkou. Proto není potřeba se znepokojovat nad budoucí udržitelností irského dluhu, na rozdíl od Řecka, kde je domácí poptávka pod velkým tlakem úsporných opatření. Proto si všichni analytici lámou hlavy nad tím, kde bude Řecko hledat sílu pro svůj růst.

Řešení? Deflace

Pro získání konkurenceschopnosti musí země následovat deflačnější politiku než zbytek eurozóny. Země jako Řecko, Španělsko a Portugalsko budou muset na dlouhou dobu omezit růst mezd ve srovnání například s Německem.

Ale německá snaha šetřit a snižovat mzdy celou situaci komplikuje. Mimochodem, historické údaje dokládají, že rozsah nutných změn je velký a doposud nevídaný.

Současné oslabení eura pomůže zemím, které jsou už ve stadiu oživení, a ne těm, které to potřebují nejvíce.

Zdroj: Financial Times