Pavel Kohout: Irsko bude pomoc splácet jen těžko

Tvrdíte, že za irskou krizi může euro. Proč?

Pavel Kohout (PK): Protože objem úvěrů v soukromém sektoru vzrostl od roku 2002 do 2007 třiapůlkrát. To je obrovská úvěrová bublina. Začala se nafukovat už v druhé polovině devadesátých let, v době, kdy fakticky vzniklo euro. Irská libra zanikla, velmi poklesly úrokové sazby a díky naprosto neomezené možnosti irských komerčních bank půjčovat si peníze od centrální banky se začala tato bublina nafukovat.

Ale proč za to může euro?

PK: Pokud má domácí měna svou centrální banku, její úvěrové zdroje jsou omezené. Zatímco eurem se irská ekonomika napojila na centrální banku ve Frankfurtu, a tím se dostala k naprosto bezedným zdrojům.

Jak se díváte na irské zestátnění bank?

PK: Je to dost anomální záležitost. V roce 2008 irská vláda vyhlásila neomezené bankovní garance nad svým sektorem a doufala, že je nebude muset použít. A letos přišla řada na jejich uskutečnění, protože irské úvěry jsou natolik špatné, že by to banky už neustály. Mezinárodní pomoc ve výši 85 miliard eur, o které se v souvislosti s Irskem mluví, je v podstatě pomocí německým, francouzským a částečně britským bankám.

Proto jsou Francouzi a Němci v této kauze tak agilní?

PK: Samozřejmě. Jejich riziková expozice vůči Irsku se pohybuje v řádech stovek miliard eur, v případě Británie trochu méně. Kdyby Irsko vyhlásilo částečnou platební neschopnost, mohlo by to destabilizovat německé banky, a tím by domeček z karet spadl. Jak se technicky peníze z půjčky Irům dostanou do německých a francouzských bank?

PK: To je jednoduché. Irská banka je garantována irským státem, ten dostane peníze od eurozóny a Británie. Irská banka splatí své dluhopisy, které jsou vlastněny jinými bankami v kontinentální Evropě a Británii.

Jak tohle souvisí s úvěrovou bublinou?

PK: Jak funguje tvorba úvěrů? Vkladatelé vloží peníze do komerční banky, ta za ně nakoupí státní dluhopisy. Evropská centrální banka poskytuje repo úvěry, extrémně levné, třeba za půl procenta, za zástavu státních dluhopisů. Původní vklady jsou vlastně zdvojnásobeny. A potom existuje mezibankovní trh. Peníze se obracejí mezi bankami a vzniká daleko větší likvidita, než odpovídá původnímu objemu hotových peněz. Představte si našlehaný bílek – málo hmoty, ale vyplní prostor. A když mezibankovní trh vyschne, nastane bankovní krize. Bílek si sedne. Splasknutí úvěrové bubliny neznamená jen to, že banky krachují. Znamená i hrozbu vážné recese reálné ekonomiky. Podobná bankovní krize nastala na přelomu let 2008/2009 a Evropa má obrovské obavy, že by se mohla opakovat s následky neméně těžkými. Takže země jako Německo a Francie se raději složí a dají sto miliard, aby k tomu nedošlo.

Čekalo se, že si Němci a Francouzi stanoví jako podmínku úvěru zvýšení korporátní daně.

PK: O to se pokoušeli a pokoušejí, ale to by irskou ekonomiku zabilo úplně, protože její atraktivita pro zahraniční investice spočívá právě v daních.

Pokračování rozhovoru najdete na serveru Finmag.cz