10 trendů, které budou hýbat světem v roce 2015: Růst nezaměstnanosti

"Přetrvávající růst počtu nezaměstnaných" pozorujeme v ekonomikách, které sice vycházejí z recese a vykazují ekonomický růst, ale zatím se jim stěží daří udržet stávající míru zaměstnanosti. V některých případech dokonce tato míra klesá. Rozsah a důležitost tohoto problému je evidentní. Přetrvávající strukturální nezaměstnanost je jedním z nejvíce znepokojujících trendů v současném světě.

Změny na pracovním trhu spojené s technologickým pokrokem se dějí rychleji a možná budou v důsledku dramatičtější, než se dříve čekalo. Snaha poskytnout každému v ekonomice smysluplnou a podstatnou roli je významnou výzvou.

Ve věkové skupině 25-54 let, která by měla být páteří pracovní síly, podíl lidí bez práce během poslední doby vzrostl na více než trojnásobek a trend se stále zhoršuje. Pokud bude pokračovat, znamenalo by to, že o generaci později bude nezaměstnaná čtvrtina této skupiny. Dokonce i Čína, která si dlouho užívala neobvyklého růstu konkurenceschopnosti a vývozu, zaznamenává posledních 20 let u pracovních míst ve výrobě klesající trend vzhledem k industrializaci, technologiím a automatizaci.

Jde o dlouhodobý trend patrný po celém světě, dokonce i na mladých trzích, protože právě ty zažívají fázi industrializace. Robotika a 3D tisk by mohly trend dále urychlit, protože díky relativně nízkým nákladům se tyto technologie stávají dostupnými pro všechny, a to včetně rozvíjejících se ekonomik.

Automatizace je největším přispěvatelem ke světovému růstu nezaměstnanosti. Technologie mohou pomoci s tvorbou pracovních míst, ale není to nic automatického. V historii Spojených států oba Rooseveltové a Wilson problémy identifikovali, transformaci dostaly na starost federální vlády, které musely hledat řešení potřeb zaměstnanců s průměrnými a podprůměrnými příjmy.

Díky technologickému pokroku si lidstvo polepšilo. Pokud ale nebudeme dbát na dopady na pracovní trh, podstupujeme riziko, že bude stále méně docházet ke zvyšování životní úrovně a že stále více lidí ztratí na trh práce reálný přístup. Může to vést ke ztrátě důvěry ve vlády, odklonu politických lídrů směrem k nacionalismu a k celkové nespokojenosti a rozzlobenosti lidí.

Nikdo přesně neví, jakou politiku by vlády měly prosazovat. Současná éra zatím podle všeho nepoznala svého Bismarcka nebo Gladstona, tedy někoho, kdo identifikuje výzvu a změní politiku tak, aby uspokojil aktuální potřeby.

Ke klíčovým oblastem, které se musejí změnit, patří vzdělání. Školy a univerzity musejí klást důraz na učení dovedností, které stroje nezvládají, jako jsou spolupráce, kreativita a management. Zároveň je potřeba omezit lpění na úkolech, které mohou za lidi vykonávat stroje, jako jsou monitoring, výpočty a exekutiva.

Pozitivem tohoto trendu je skutečnost, že ti, kteří o práci přišli vlivem zvyšující se produktivity v ekonomice, budou "uvolněni" pro tvorbu přidané hodnoty v jiných sektorech.

Pro ekonomiky znamená velkou příležitost možnost využít nízké výpůjční náklady a volné kapacity pracovního trhu na spuštění velkých projektů ve výstavbě a renovaci infrastruktury ve vyspělých a rozvíjejících se ekonomikách. Na jedné straně stárne infrastruktura Západu - letiště, železnice, ropovody nebo telekomunikační sítě -, ale na straně druhé zde jsou rekordně nízké úroky, rekordní nezaměstnanost ve výstavbě a nevyužité zdroje.

Zdroj: World Economic Forum