10 trendů, které budou hýbat světem v roce 2015: Slábnutí zastupitelské demokracie

Od globální ekonomické krize roku 2008 dochází k erozi důvěry v politické instituce a procesy. Lidé věří více firmám než vládám (podle posledního Edelman Trust Barometer má globálně důvěru v byznys 58 % lidí, v politiky jen 44 %). S politikou mají problém všichni, nejpodstatnější je ale u mladých lidí.

V posledních letech ve světě propuklo velké množství občanských protestů. Příklady mohou být Řecko, Španělsko, Ukrajina, severní Afrika a Blízký východ, ale třeba i Spojené státy nebo v poslední době Brazílie nebo Hongkong, zatím velice mírným a mírovým případem jsou i červené karty pro českého prezidenta. Všudypřítomný internet usnadňuje organizaci a mobilizaci protestujících.

Mechanismy jsou nastaveny tak, aby systému fungovaly demokratičtěji než kdy dříve. Panuje ale fundamentální nesoulad mezi občany a jejich volenou reprezentací. Digitální doba znamená zrychlování všeho - lidé rychle najdou jedince s podobnými hodnotami a obavami, i vztahy vznikají rychleji. Politici ale mnohdy nejdou s dobou.

Instituce z 19. století jsou plné lidí, kteří ustrnuli ve století dvacátém, ale snaží se komunikovat s lidmi 21. století. Agendy jsou krátkodobé, ačkoli důvěru lidí lze získat jedině dlouhodobou konzistentností. není se tedy co divit, že běžní lidé začínají hovořit o krizi západní demokracie a celého politického systému.

Je tedy zřejmé, že se způsob dělání politiky musí změnit. O její zastupitelský demokratický princip ale snad nepřijdeme, ani bychom se o to neměli snažit. Demokracie na způsob sociální sítě, kde se každý okamžitě může vyjadřovat k čemukoli, by nebyl šťastným řešením.

Zastupitelská demokracie potřebuje modernizaci a aktivní zapojení občanů do rozhodovacího procesu. Vlády by se měly přestat vnímat jako pouzí hledači a tvůrci řešení problémů, měly by být schopné artikulovat témata a výzvy, jimž čelí společnost, a následně vytvářet co nejlepší podmínky pro podnikatelskou a akademickou sféru, aby ty mohly pracovat na potřebných řešeních. To by mohlo minimálně napomoci navrátit politickým institucím část ztracené důvěry.

Pro začátek by vlády měly zacházet s občany jako s individualitami a komunikovat s nimi vhodnými způsoby. Sociální média nejsou v tomto směru všelékem. Technologie ale mají obrovský potenciál ujistit občany, že jsou dobře a věrně zastoupeni. Postupem času bude pravděpodobně stále běžnější například účast ve volbách on-line, tak jako jsme si již zvykli na internetové petice a podobně.

Lídři musejí používat technologie k tomu, aby lépe porozuměli lidem, které zastupují. Až vlády přestanou být centrem všeho podstatného politického dění, lidé pochopí, že zodpovědnost za řešení pro společnost významných společenských témat leží na nich. Nežijeme v krizi demokracie, jen se ta zastupitelská musí naučit fungovat v nové době.

Zdroj: World Economic Forum