10 trendů, které budou hýbat světem v roce 2015: Živelné pohromy
Světové ekonomické fórum dalo dohromady 10 nejzávažnějších témat, která budou hýbat světem v roce 2015. Každý všední den vám na Investičním webu přiblížíme jedno z nich. Sedmým tématem jsou živelné katastrofy, kterých v posledních letech přibývá a jejichž důsledky pro lidstvo jsou stále ničivější.
Extrémní počasí je důsledkem změny klimatu. Živelné pohromy jsou stále častější, nabývají na síle a způsobují větší škody na majetku i na životech. Není potřeba jen humanitární a finanční pomoc, když tyto jevy nastanou, ale hlavně adaptace na tento fenomén a to, co sebou přináší, což jsou nemoci, politická nestabilita a ekonomické problémy. Je jasné, že přizpůsobení se živelným pohromám, nebo ještě lépe předcházení těmto událostem, přinese výhody pro každého.
Řádění živlů plní stále častěji titulní stránky novin, ušetřen jich nebyl žádný kontinent, ať už jde o silné bouře na Filipínách, největší tornádo spatřené v USA, či extrémní sucha v centrální Africe, Brazílii a Austrálii a povodně v Pákistánu.
Počítačové modelování umožnilo poodkrýt vztah člověkem způsobené změny klimatu a živelných pohrom. Nové důkazy na toto téma poskytla zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu z roku 2014. Podle výzkumu 92 vědců, kteří zkoumali 16 největších katastrof od roku 2013, globální oteplování výrazně zvyšuje pravděpodobnost vln extrémního horka. Jenže i přes takovéto studie je velmi těžké problém uchopit. Neschopnost světových vůdců na toto téma reagovat k tomu velmi přispívá.
Nejkrutější na změnách klimatu je, že nejvíce trpí nejchudší vrstvy společnosti. Tito lidé jsou nejméně schopni se přizpůsobit a pojistit se. Proto také 90 % respondentů průzkumu Světového ekonomického fóra označilo jako region nejvíce ohrožený živly Asii.
Některé nedávné katastrofy změnily vnímání změny klimatu mezi lidmi. Přesto, když se o globálním oteplování hovoří, probírají se spíše škodlivé emise než řádění živlů. Jinými slovy, většina diskusí o změně klimatu se zúžila na redukci emisí oxidu uhličitého. To je samozřejmě důležité, ale ve světě, v jakém nyní žijeme, to nestačí.
Musíme dělat více. A to je také příležitost pro byznys. Odpověď na změny klimatu může přinést pouze výzkum a vývoj. Je to investiční příležitost. Nyní jen záplatujeme potíže. Když přijde katastrofa, vyjádříme zármutek a posíláme finanční pomoc. Čekáme ale jen na další krizi. Pohybovat se od katastrofy ke katastrofě bez snahy se vyhnout těm dalším nemá smysl.
Způsob, jak přesvědčit vlády a firmy, aby investovaly do odolnosti proti změnám klimatu, je stejný jako u investic do zmírnění jejich následků. Nejdříve je dobré udělat investice, kterých nebudete litovat. To jsou investice, které by byly nezbytné i v případě, že by změna klimatu neexistovala, tedy například do infrastruktury. Zadruhé, utrhněme ovoce, které visí nízko. To jsou levná opatření s velkými přínosy, jako třeba systém varování. A nakonec je potřeba se zaměřit na dlouhodobé náklady a zisky. Investice do udržitelných a odolných technologií (jako je "slané zemědělství") jsou stejně dobré jako investice do zelené energie.
Katastrofy jsou nepředvídatelné. Dobrou prevencí se však vysokým nákladům z nepředvídatelných událostí dá předejít. Zvýšit odolnost proti pohromám je jediné řešení. Jinak mohou být náklady pro naši společnost neúnosné.
Zdroj: World Economic Forum
