2015: Nejen rok globální dolarové hrozby

Uzavřená ekonomika USA se nejspíše dokáže vypořádat s posilujícím dolarem a cyklem zvyšování úrokových sazeb. Zbytek světa nikoli.
Oživení americké ekonomiky a silný dolar
Zpřísňování měnové politiky Fedu bude mít turbo efekty na světový finanční systém, který je závislý na supernízkých úrokových sazbách a dolarové likviditě.
Výnosy 2letých amerických státních dluhopisů stouply od října z 0,31 % na 0,74 %, což podporuje měnové trhy. Nyní je výnos okolo 0,6 %. Dolar by mohl posílit na úroveň 1,08 EUR/USD před koncem roku 2015, dolarový index by mohl zdolat stovku.
Otevře se velká příležitost investovat do aktiv BRICS i miniBRICS při dumpingových cenách, nejprve ale tyto země budou muset zodpovědně přistoupit ke svému 5,7bilionového dolarového dluhu a zrevidovat své zastaralé růstové modely ekonomiky.
MSCI Emerging Markets Index by mohl spadnout o další třetinu, než najde dno. Fed pod vedením Janet Yellenové by v takovém případě byl nucen ustoupit, stejně jako za Bernankeho, kdy po ukončení QE1 a QE2 nemohl začít normalizovat měnovou politiku. Na druhé straně ale na Fed tlačí výborný výkon americké ekonomiky ve třetím kvartálu 2014 a zlepšující se využití kapacit.
Čínské ochlazování ekonomického růstu
Fed chce postupně měnit politiku v době, kdy se čínský prezident Si Ťin-pching pokouší upustit vzduch z 25bilionové úvěrové bubliny. Čína nepotřebuje přehnaný růst. Politbyro vydrží tak dlouho, dokud se bude Číně dařit plnit cíl 10 milionů nových pracovních míst ročně. Toho bylo snadno dosaženo v roce 2014, počet volných pracovních navíc stále převyšuje množství uchazečů.
Tradeři sázející na rychlý návrat úvěrové stimulace možná nejdříve takzvaně přijdou o kalhoty. Čína možná zvolí cestu oslabení své měny ve snaze zamezit negativním dopadům oslabování japonského jenu. Měnová válka zkrátka probíhá i ve východní Asii. Vedlo by to k dalšímu vývozu čínské deflace do zbytku světa.
The Free Charts are Powered byFXEmpire.com- Your Leading Financial PortalPřinejlepším vstupujeme do éry nového finančního pořádku, kde už nebude fungovat automatická podpora Fedu představující pomyslnou záchrannou síť pro trhy. V mnoha ohledech může jít o zdravý vývoj, pro některé investory to ale možná bude bolestivé zjištění.
Kdo může za propad cen ropy?
Za prudký pokles cen ropy musíme vinit stejným dílem nasycenou ekonomiku Číny, nejen americkou břidlicovou revoluci. Kombinace faktorů dostala na kolena ruského prezidenta Putina. Trh s ropou ale dlouho kolem 40 nebo 50 USD za barel Brentu nevydrží, producenti z břidlic v Severní Americe kapitulují a nabídka klesne. Postiženi jsou i drobní těžaři v Severním moři, západní Africe a Arktidě. Největším poraženým ale bude Saúdská Arábie, která se bude muset vyrovnat s dopady své hodně vysoké hry.
Putin dosáhne svého cíle potopit ukrajinskou ekonomiku a zmrazit konflikt v Donbasu, ale jedině za cenu zdecimování Ruska. Kapitálové kontroly nezastaví odliv peněz z ruské ekonomiky. Putin si bude muset vybrat mezi nebezpečným (vy)čerpáním devizových rezerv a řetězcem firemních bankrotů. Bude pokračovat v orientaci na Čínu ve snaze udržet svůj silový režim. Chytřejší hlavy v Moskvě se ale budou ptát, zda jsou neustálé spory s Evropou a polévání NATO živou vodou opravdu v ruském zájmu.
Rozevírající se nůžky v eurozóně
ECB nemůže spasit trhy po odchodu Fedu ze scény. Netiskne dolary, a jedině ty rozhodují ve světovém finančním systému. Navíc je ve stanovování politiky o mnoho "nemotornější" než Fed. Draghi zvolí špatný kompromis, banka zavede jen "nízkooktanové QE", které nebude mít makroekonomický vliv, ale bude dost velkým krokem na to, aby provokovalo odpůrce.
Eurozóna je podle aktuálních údajů již v deflaci. Bude se snažit vykřesat oheň na vlhkém dříví. Zadlužení bude v periferních ekonomikách nadále růst rychlejším tempem než nominální HDP.
source: tradingeconomics.com
Přijdou pravděpodobně další křeče eurokrize. Problémy jsou způsobeny rozevírajícími se nůžkami mezi severem a jihem. Spouštěčem může být samozřejmě Řecko v čele s rebely z Koalice radikální levice (SYRIZA). Evropští věřitelé budou možná souhlasit s odpuštěním dluhů Řecku, ale odmítnou jednat se zbraní u hlavy. Je tu riziko 50 na 50, že nechají Řecko odejít z měnové unie, protože budou mít pocit, že politici již mají nástroje na to, aby zabránili šíření nákazy do dalších zemí. To je omyl.
Nadhodnocené americké akcie
Index S&P 500 nebude déle vzdorovat peněžní gravitaci a globálnímu stresu. Polovina zisků velkých amerických společností plyne ze zámoří, následně je repatriována do silnější dolaru, takže se ve výsledkových reportech ukáže jako nižší.
Index rostl dvojciferným tempem tři roky. Dále se nafoukl v roce 2014 kvůli společnostem, které provádějí zpětné odkupy akcií tempem 130 miliard USD za kvartál (často s půjčenými penězi). Podíl zisků na HDP je na poválečném maximu 12,5 % (podobně jako v roce 1929). Jde o neudržitelnou úroveň, kdy začnou americké mzdy růst a vyrovnají nerovnováhy. Index S&P 500 měřeno poměrem ceny k tržbám (P/S) je dražší než před pádem Lehman Brothers.
Lze očekávat 20% otřes srovnatelný s krizí v roce 1998, kdy vykolejily ekonomiky Ruska a východní Asie. Mladé trhy mají nyní mnohem větší podíl na světové ekonomice a jejich celkové zadlužení je na rekordních 175 % HDP.
Zdroj: Telegraph