10 věcí, které byste měli vědět o záporných úrocích

Výnosy německých dluhopisů se propadají stále hlouběji, některé splatnosti už dosahují rekordních záporných hodnot. Celosvětový trend extrémně nízkých úrokových sazeb tak nerušeně pokračuje. Příčiny a důsledky této tendence jsou poměrně složité. K lepší orientaci nicméně může pomoci následujících 10 bodů, které dal dohromady Mohamed El-Erian, dluhopisový expert a aktuálně hlavní ekonomický poradce Allianz.
- Přestože Němci v tomto historickém fenoménu jednoznačně vedou (v rámci indexu německých dluhopisů Bloomberg Germany Sovereign Bond Index se záporná sazba objevuje u 30 z 54 sledovaných cenných papírů), u ostatních evropských trhů je posun k trendu záporných výnosů rovněž patrný. Podle odhadů JPMorgan mají v eurozóně zápornou sazbu emise za celkem 1,5 bilionu eur, a to i v zemích jako Rakousko, Dánsko, Finsko, Nizozemsko a Švýcarsko. A zdaleka se nejedná jen o sekundární trh.
- Éru rekordně nízkých výnosů zažívají i dluhopisy periferních zemí eurozóny, jako jsou Itálie nebo Španělsko. Stejně tak jsou na minimech výnosy dluhopisů renomovaných firem, mezi které patří třeba Nestlé nebo Shell.
- Zdánlivě nelogická ochota investorů dát za cenný papír více, než kolik dostanou zpět, není zdaleka tak iracionální, ani ji neovlivňují například regulatorní požadavky či averze k riziku. Evropská centrální banka v březnu spustí program kvantitativního uvolňování, a někteří investoři proto věří, že na odkupu státních dluhopisů mohou vydělat (prodají je centrální bance za vyšší cenu).
- Důvodů pro tento optimismus investorů je několik. Dopad kvantitativního uvolňování je totiž umocněn nadále stagnujícím ekonomickým růstem, nízkou inflací a hrozbou deflace. Svou roli hrají také geopolitické problémy a chaotická politická situace v Evropě.
- Stav podporují také nepříznivá demografická skladba evropského obyvatelstva a rostoucí nerovnováhy (i v důsledku technologického pokroku).
- Záporné sazby jsou pro banky a poskytovatele dlouhodobých pojišťovacích produktů výzvou, pokud jde o udržení klientů. Už nyní "trestá" stále vyšší počet evropských bank vkladatele za to, že u nich ukládají své peníze.
- To je další důkaz toho, že se situace z trhu se státními dluhopisy přelévá dále. Vedlejším efektem je také slabší euro, tlak na spready dalších bondů a podpora pro akcie. Znamenat to pro Evropu může rovněž plošší výnosové křivky, zatímco se záporné sazby budou postupně rozšiřovat i na delší splatnosti (historickým předobrazem je trh s japonskými dluhopisy).
- Co to znamená pro držitele amerických vládních dluhopisů? Spolu s evropskými výnosy klesají i ty americké. Zlepšující se stav ekonomiky USA na druhou stranu spolu s očekávanou divergencí měnové politiky ECB a Fedu podpoří vzájemné vzdalování výnosů v eurozóně a Americe.
- Existuje jen málo analytických modelů a ještě méně historických příkladů vhodných k pochopení širších ekonomických, finančních, politických a sociálních důsledků současné situace. Globální finanční systém je totiž založený na kladných nominálních úrokových sazbách. Plujeme v neprozkoumaných vodách.
- Režim extrémně nízkých úroků zatím vydrží. Ve střednědobém horizontu může tento vysoce neobvyklý jev přinést evropské ekonomice nejen výhody, ale také velká rizika. Umocněno iluzí likvidity trhu jde o prostředí, v němž malá změna v pravděpodobnostech budoucího vývoje a v očekáváních může vyústit v prudké pohyby cen aktiv.
Zdroj: Bloomberg
Aktuality
dnes | 18:00
dnes | 16:06