Opravdu chceme opatrný a předvídatelný Fed aneb Janet Yellenová jako ten správný vítr do plachet?
O bankéřích z Fedu kolují dva výroky - "vědí něco, co my ne" a "jsou hloupí". je ale dobré si uvědomit, že pokud Janet Yellenová zastávala v uplynulých letech holubičí přístup k měnové politice, nesvědčí to o tom, že je holubice, ale o tom, že je inteligentní. Po krizi byla totiž uvolněná měnová politika potřeba.
Analytici dluhopisového trhu, portfoliomanažeři a tradeři si lámou hlavy nad tím, jak nyní rozluštit rétoriku centrální banky a smíšená makrodata, která z Ameriky v poslední době chodí. Tak rádi by znali přesné datum, kdy centrální banka zvedne sazby. Většina se shoduje na tom, že by k tomu mělo dojít letos. Bude záležet hlavně na vývoji ekonomiky, ta je totiž na důležité křižovatce, na níž oba tábory v diskuzi o úrokových sazbách mají v rukou silnými argumenty.
Březnová data z pracovního trhu byla slabá. Těžko se lze radovat z dlouhodobého poklesu nezaměstnanosti, když míra participace klesá (a pracovních míst přibylo nejméně za rok). Tento jev lze interpretovat různě. S největší pravděpodobností jde o trend snižování potřebnosti lidské práce, což má za následek to, že jsou lidé vytlačováni z pracovního trhu technologiemi. Tento fakt by měl znejistit všechny přesvědčené jestřáby.
Jasné indikace, nebo nepředvídatelnost?
Nikdo neví, co Fed udělá. Neví to zatím ani Janet Yellenová a nebojí se to přiznat. Ne všichni jsou ale zastánci opatrnosti a predikovatelnosti chování centrální banky a postupného oťukávání a změn v měnové politice.
Finanční média mají tendenci líčit vysokou volatilitu a nízkou likviditu jako negativní jevy. Kritici kvantitativního uvolňování (QE) například poukazují na to, že program omezil likviditu na trhu se státními dluhopisy. Opravdu je vzhledem k velkému fiskálnímu a makroekonomickému dopadu QE na místě se starat o likviditu a volatilitu působící na de facto pár traderů?
Dlouhé období nízké volatility a prakticky neomezená likvidita vedly k předlužení fanoušků tržního rizika. Není pak tedy predikovatelnost chování Fedu jedním z hlavních viníků poslední finanční krize a Velké deprese?
Investorská veřejnost je vděčna za to, že byl Ben Bernanke během krize předsedou centrální banky. Přitom možná ani nemohlo být hůře. Fed mohl na zamrznutí trhů zareagovat mnohem agresivněji. Nikdo nečekal, že Bernankeho odpověď na počínající katastrofu v létě 2007 bude tak pomalá a nejasná.
Sazba LIBOR tehdy v srpnu a září rostla. Fed dokázal do konce roku její úroveň snížit jen kosmeticky, o procentní bod. Byla to stejně velká chyba jako Greenspanovo zvýšení základní úrokové sazby o 50 bazických bodů v květnu 2000 uprostřed kolapsu způsobeného prasknutím technologické bubliny.
Centrální banka a pomalé rozhodování
Centrální banka nemá zachraňovat portfolia traderů, kteří doufají v její pomoc. Neměla by se příliš zabývat tím, zda její kroky uškodí pár obchodníkům a disproporčně pomohou několika ostatním. Když uhodí systémová krize, měl by být Fed rozhodný a centrální bankéři by se neměli starat o včasnou signalizaci a metodický přístup.
Problém je s tím, že ve vedení Fedu sedí mnoho akademiků. Bojí se omylů a předčasných akcí, takže shromažďují příliš mnoho důkazů ospravedlňujících zamýšlené kroky. Trh na takové věci většinou nemá čas, pro obchodníky je pak snadné využít mnohatýdenní nebo mnohaměsíční prodlevy ve svůj prospěch.
Jak by měl Fed jednat, když vidí zamrzat finanční systém? Měl by okamžitě snižovat sazby, na nic nečekat. Když se ukáže reakce jako přehnaná, může měnovou politiku opět utáhnout. Co by bylo špatné na tom, kdyby byl Fed dynamický a flexibilní? Bernanke něco takového neuměl, jakkoli nyní nově jako blogger může ukázat své znalosti a vhled do problematiky světové ekonomiky a měnové politiky.
Od Janet Yellenové lze očekávat stejně tak vysokou erudovanost, o její dynamičnosti lze ale po více než roce jejího předsednictví pochybovat. Pro tradery asi dobrá zpráva, pro ekonomiku aktuálně nepřehlédnutelné riziko.
Zdroj: Market Philosopher
