Vzpamatuje se někdy Rusko ze současné krize?

Ruský analytik, který se poslední dekádu pohybuje v oblasti korporátních úvěrů, své zvyky s příchodem krize příliš nezměnil. Nedaleko moskevského Sadového okruhu si pochutnává na tatarském bifteku a užívá si pohodlí luxusní restaurace. Přijde-li ovšem řeč na budoucnost Ruska, jeho tvář se znatelně zachmuří. A to nejen kvůli současným ekonomickým podmínkám.
Znervózňuje ho mimo jiné stupňující se zaměření oficiálních médií na ruskou "pátou kolonu", která má údajně rozkládat zemi zevnitř. Vláda stále častěji brojí proti "vnitřním nepřátelům". Podobné snahy umlčet nesouhlas by ale mohly vyústit až v moderní verzi stalinismu, varuje analytik. "Prostor pro život v této zemi se smršťuje. Nesmíme zapomínat na to, že Rusko zabilo více svých občanů než kterýkoli jiný stát v historii," dodává. On sám přemýšlí o emigraci do Kanady za svými příbuznými.
Během návštěvy Moskvy je možné najít jen pár důkazů, které by podpořily tvrzení amerického prezidenta Baracka Obamy, že je ruská ekonomika v troskách. Stejně tak je tu ale těžké nalézt podklady pro argument Obamova ruského protějška Vladimira Putina, že Rusko dosáhlo dna a čeká ho jedině oživení.
Klíčové tržní ukazatele zaznamenaly letos mírný odraz a rubl se konečně stabilizoval poté, co v roce 2014 přišel o téměř polovinu své hodnoty. "Jsem ohledně budoucnosti Ruska velmi optimistický," prohlásil již v březnu známý investor Jim Rogers na jedné z moskevských finančních konferencí. "Pro mě je nyní jedním z nejatraktivnějších akciových trhů na světě právě ten ruský."
Reálná ekonomika klesá
Takový optimismus aby ovšem člověk pohledal v korporátní sféře. Reálná ruská ekonomika nadále oslabuje. Podle Mezinárodního měnového fondu letos klesne o 3,8 % poté, co v roce 2014 o 0,6 % rostla. Klesat má také v roce 2016, pokud ceny ropy nevylétnou překvapivě vysoko. Inflace v zemi míří k roční míře přesahující 15 % a reálné mzdy letos spadnou o 10 %, odhadla hlavní ekonomka Sberbank Julia Cepljajevová. Firemní půjčky se skoro zastavily, ruku v ruce s domácími primárními úrokovými sazbami na 14 %. Nezaměstnanost dosáhla loni v srpnu nejnižší míry 4,8 %, v březnu letošního roku se ovšem zvedla na 5,9 % a téměř jistě poroste dále, uvedla ekonomka.
V březnu vláda oznámila, že revidovala svůj rozpočet pro letošní rok a snížila federální výdaje o dvě procenta. Z rezervního fondu se rozhodla stáhnout v přepočtu 58,5 miliardy dolarů, aby podpořila utrácení a omezila nárůst rozpočtového schodku. "Plný dopad krize bude patrný pouze příštích 3-6 měsíců," nechal se slyšet hlavní ekonom BCS Vladimir Tichomirov.
Ropa a sankce nemohou za vše
Pokud (či pro některé optimisty až) ruská recese skončí, analytici, investoři a manažeři budou doufat v plné hospodářské zotavení. Faktem je, že výrazný propad cen ropy (klíčové položky ruského exportu) a sankce uvalené na federaci Západem kvůli anexi Krymu z ruské ekonomiky "ukrojily" hodně. I předtím ovšem tamní hospodářství výrazně oslabovalo, především kvůli kombinaci prorostlé byrokracie a korupce a slábnoucímu boomu v oblasti firemních a spotřebitelských úvěrů. "Je nyní snadné zapomenout, že HDP Ruska v roce 2013 rostl jen o 1,3 %, ačkoli severomořská ropa Brent stála v průměru sto dolarů za barel," připomněla Cepljajevová.
Pokud se autokratický a kleptokratický přístup Kremlu nezmění, mezinárodní napětí kolem Ukrajiny se nezmírní nebo nedojde k překvapivému zvratu v cenách ropy, ekonomický propad Ruska zřejmě bude pokračovat. Jenže Rusové podle Tichomirova nebudou ochotni utahovat si (zejména kvůli Ukrajině) opasky donekonečna. "Před rokem byli z navrácení Krymu všichni vedle, dnes už je to stará zpráva. Bez ekonomického zlepšení bude situace do roku 2018 složitá," podotkl. Ostře sledované ruské prezidentské volby jsou pak naplánovány již na březen příštího roku.
Zdroj: Institutional Investor
Aktuality
