Americká ekonomika roste. Co z toho ale má většina?
Nedávno publikovaná data amerického statistického úřadu odhalují, že mediánový příjem lidí mladších 65 let klesl mezi roky 2013 a 2014 o 1,3 %. Jde tak o další znepokojivý důkaz stagnace mezd americké střední třídy.
"Pokles umocňuje nepříznivý trend, který je možné sledovat od finanční krize a předchozího ekonomického cyklu mezi lety 2000 a 2007," komentují data Lawrence Mishel a Alyssa Davisová z washingtonského think tanku Economic Policy Institute (EPI).
Krizi stagnace mezd a rostoucí příjmové nerovnosti mezi střední třídou a nejbohatšími Američany už nelze déle přehlížet, proto se také stala jedním z hlavních témat probíhající prezidentské kampaně obou předních stran. Návrhy na řešení padají různé - milionářská daň, minimální mzda, příspěvky na vzdělání a péči o děti nebo programy na podporu zaměstnanosti.
V téměř každém americkém státě nyní ekonomický růst předbíhá přírůstek mediánového příjmu domácnosti. Znamená to, že i když ekonomika jako celek ožívá, příjmy střední třídy stagnují.
Odtržením vývoje ekonomiky a mediánového příjmu se zabývá také aktuální studie Stateline vydaná nevládní neziskovou organizací Pew Charitable Trusts, která dochází k závěru, že se rozdíly liší stát od státu podle lokálních ekonomických podmínek.
"Divergence mezi příjmy střední třídy a celkovým ekonomickým růstem je už roky předmětem diskuzí ekonomů," stojí ve studii. "Avšak nová analýza, která jako ukazatel ekonomického růstu využívá HDP na obyvatele a zkoumá poslední data o příjmech z roku 2013, odhaluje významné rozdíly mezi státy, které často odrážejí různé zaměření jejich ekonomik."
Velké rozdíly mezi výkonem ekonomiky a mediánovým růstem příjmů byly odhaleny ve státech, kde probíhal energetický boom. Naopak nejmenší rozdíly byly zjištěny v Arizoně, Coloradu, Delawaru, Idahu a Nevadě. Jediným státem, kde růst mediánového příjmu předčil celkový růst ekonomiky, byl District of Columbia, na němž se rozléhá hlavní město USA Washington. Report EPI z roku 2013 tvrdí, že díky vzdělané pracovní síle mohou prosperovat zejména "znalostní ekonomiky".
Vysvětlení tohoto fenoménu se různí, základem pro všechna je ale fakt, že bohatí dále bohatnou, zatímco lidé ze střední příjmové třídy relativně chudnou.
"Z některých států přicházejí dobré údaje o ekonomickém růstu, ty jsou však vysoce korelované s tím, jak si stojí nejbohatší procento. Když se mu daří, daří se i celé ekonomice. Fenoménem posledních desetiletí je, že po očistění růstu příjmů o podíl nejbohatšího procenta odhalíte stagnaci. Zbylým 99 % se příjmy výrazně nezvyšují," říká Mark W. Frank, profesor ekonomie na Sam Houston University v Texasu.
Frank tvrdí, že nikdo z ekonomů včetně něj zcela neporozuměl ekonomické dynamice. Stejně tak si nemyslí, že bychom mohli základní mechanismus, který příjmovou nerovnost způsobuje, nějak ovlivnit.
Také Lane Kenworthy, sociolog z University of California, ve zprávě Pew Charitable Trusts tvrdí, že si procento nejbohatších "ukrajuje" pro sebe stále větší podíl celkového bohatství.
Na rozdíl od Franka ale Kenworthy věří, že existují na státní a komunální úrovni jisté možnosti, jak proti příjmové nerovnosti bojovat. Určitou roli by mohl sehrát i Fed. "Nejlepší by podle mě bylo, kdyby Fed tolik nepanikařil z inflace," říká Kenworthy a považuje zářijové rozhodnutí banky ponechat krátkodobé sazby poblíž nuly za vhodné zajištění před možným budoucím poklesem ekonomiky. "Pokud bude Fed ochoten nechat míru nezaměstnanosti klesnout ještě o něco níže, mohli bychom pozorovat skutečný růst mezd jako koncem 90. let," dodává.
Zdroj: The Fiscal Times
