Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost nabízí 120 miliard korun

Cílem Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, jenž navazuje na Operační program Podnikání a inovace, je dosažení konkurenceschopné a udržitelné ekonomiky založené na znalostech a inovacích. To zahrnuje schopnost českých firem prosazovat se na světových trzích a vytvářet dostatek pracovních míst.

"Tento program je nejdůležitějším nástrojem podpory zvyšování konkurenceschopnosti českých firem, respektive firem působících v České republice mimo hlavní město Praha," říká mluvčí Ministerstva obchodu a průmyslu Lenka Bernklauová. Ministerstvo je řídicím orgánem programu.

Oblast Prahy je z podpory vyloučena z důvodu vysoké průměrné hodnoty hrubého domácího produktu na obyvatele, která převyšuje 75 % průměru zemí Evropské unie.

"Úspěšnost z programu podpořených projektů lze dokumentovat na statistikách prokazujících stále vysokou absorpční schopnost našich podnikatelů o dotace žádat, ale také na konkrétních příbězích podnikatelů, jimž tato forma podpory pomohla k daleko rychlejší realizace jejich plánů, než kdyby se museli spoléhat pouze na vlastní finanční zdroje či úvěry komerčních bank," vysvětluje Bernklauová.

Nejúspěšnějšími příjemci podpory jsou podle ní ti, kteří mají jasnou představu o svém podnikání. A dotace jim poslouží k rozvoji již zavedeného byznysu. Dotaci mohou získat i začínající podnikatelé a startupy. Změnou oproti předcházejícím letům je snaha více využít i finančních nástrojů, včetně rizikového kapitálu při realizaci dotací podpořených projektů. Avšak stále platí, že čerpání evropských fondů přináší i povinnost provádět výběrová řízení na předměty dodávek, byť v tomto případě ty nepodléhají zákonu o veřejných zakázkách, dodržovat zvláštní předpisy o odděleném účtování výdajů a občas i strpět kontroly i audity českých a někdy evropských subjektů.

Žadatelé a projekty

OP PIK je určen především malým a středním firmám. Pro podnikatele, kteří nenaplňují evropskou definici malého a střední podniku, to platí například pro velké firmy, je počítáno s maximálně 20% finančním podílem na celkové dotaci určené k přerozdělení v každém relevantním typu podpory. Okrajově může být příjemcem dotace z tohoto operačního programu i jiný než podnikatelský subjekt. Například veřejné výzkumné organizace, vysoké školy a ostatní instituce terciární sféry, sdružení typu klastry, municipality.

"Dotaci nemohou avšak získat podniky v nesnázích či firmy podnikající v oblasti cestovního ruchu, včetně provozovatelů sportovních zařízení, hotelových a jiných ubytovacích kapacit, jako jsou třeba lázně," tvrdí Bernklauová.

Nejčastějšími jsou projekty zaměřené na zavedení inovativních produktů ve výrobě, na technologické dovybavení malých a středních firem nebo třeba na přebudování nevyužitých nemovitostí na podnikatelské účely. Na tyto projekty již bylo v rámci předchozího programu proplaceno více než 42 miliardy korun.

"Významná je ale i oblast energetiky, spolupráce firem s výzkumnými a vývojovými institucemi a vysokými školami a oblast rozvoje informačních a komunikačních technologií, odborného poradenství začínajícím firmám," uvádí Bernklauová.

Snadné a komplikované

Nejsnazšími projekty v tomto operačním programu jsou jednoduché investiční projekty do výrobních zařízení nebo do oblasti poradenství pro oblast podnikání, které v sobě neobsahují stavební práce a tím i navazující komplikovaná stavební řízení. Tyto projekty mají avšak společný i relativně nízkou výši dotace. Jako příklad lze uvést marketingové projekty pro podnikatele a malé a střední firmy, kdy ti získávají dotaci na úhradu nákladů spojených s účastí na zahraničních veletrzích a výstavách s cílem prosadit se svými výrobky na jiném než českém trhu. Tyto projekty například mají pouze jednokolový příjem žádostí.

Nejkomplikovanějšími projekty jsou naopak projekty dotváření infrastruktury pro aplikovaný výzkum a vývoj, projekty z oblasti podpor obnovitelných zdrojů energie a zavádění prvků nízkouhlíkových technologií, u nichž jsou například sledovány i specifické požadavky Evropské komise, jako jsou například environmentální aspekty.

"Složitějšími projekty pro žadatele budou zřejmě všechny ty, které se výrazněji odchylují od stávajících relativně známých programů podpory z Operačního programu Podnikaní a inovace," říká mluvčí ministerstva.

Nastavení programu

V letech 2015 až 2023 se OP PIK bude zaměřovat zejména na podporu rozvoj výzkumu a vývoje, podnikání a konkurenceschopnosti malých a středních podniků, dále na energetické úspory a rozvoj vysokorychlostních přístupových sítí k internetu a informačních a komunikačních technologií. Důraz bude kladen i na přenos technologií a spolupráci odvětví výzkumu a vývoje a inovačních firem. V nastavení aktuálního programu je také zřetelný posun od budování inovační infrastruktury k jejímu rozvoji a efektivnímu využívání. Posílena byla i role finančních nástrojů a důraz bude kladen i na využití výsledků aplikovaného průmyslového výzkumu a vývoje.

Jednání z Evropskou komisí

Problematická zůstává v programu podpora velkým podnikům. Evropská komise nechtěla připustit možnost, aby ty vůbec mohly získat dotaci. Nakonec však svůj názor změnila, a tak pro velké podniky je z celkové alokace programu vyčleněno po 20 procentech v každé relevantní oblasti podpory.

"Evropská komise ale neumožnila podporu oblasti cestovního ruchu a diskuse se vedla i o podpoře podnikajících fyzických osob, kde byl postoj Komise zcela negativní s odkazem na nařízení, které neumožňuje z některých evropských fondů podporu fyzickým osobám," vysvětluje Bernklauová.

Osoby samostatně výdělečné činné o možnost získat dotaci z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost avšak nakonec nepřišly poté, kdy byl zástupcům Komise osvětlen rozdíl mezi fyzickou osobou a podnikající fyzickou osobou. V mnoha evropských zemích tento stav neexistuje, protože podnikatelé bývají výhradně právnickou osobou.

Aktuální výzvy

OP PIK byl vůbec prvním novým operačním programem, který již na konci května tohoto roku oficiálně vyhlásil první výzvy vztahující se k deseti oblastem podpory. Poté následovala další výzva na projekty zaměřené na aplikovaný výzkum a připraveny jsou další výzvy. Uzávěrka příjmu žádostí je však posunována u všech již vyhlášených výzev z důvodu technických problémů s novým Monitorovacím systémem 2014+. S opakujícími se výzvami na jednotlivé typy podpory se počítá i v příštím roce a v letech následujících.

"Plány výzev budou každoročně upřesňovány a schvalovány i s ohledem na vývoj čerpání finančních prostředků z programu. Ministerstvo průmyslu a obchodu jako řídicí orgán programu musí hledět také na to, aby nepřišel o část prostředků z důvodu uplatnění takzvaného automatického zrušení závazku, známého jako pravidlo n+3," říká Bernklauová, čímž neříká nic jiného než to, že Ministerstvo průmyslu a obchodu se chce vyvarovat situace, kdy by muselo kvůli nedostatečně rychlému čerpání dotací ze strany podnikatelů, malých a středních firem a dalších typů žadatelů, vracet část finančních prostředků z programu do Bruselu.

Limity OP PIK

S ohledem na různorodost jednotlivých typů dotací v Operačním programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost jsou stanoveny i určité limity u každého ze specifických cílů, ať už z pohledu maximální míry veřejné podpory (ve vztahu k tzv. generální blokové výjimce stanovené evropským nařízením), nebo ve smyslu limitu celkové absolutní výše dotace na jeden projekt. Proto je důležité se na každou výzvu řádně podívat a propočítat si její výhodnost pro zamýšlený projekt. Možní příjemci dotace jsou všude uvedeni ve čtvrté části výzev, informace o způsobilých výdajích v páté části výzev. Struktura výběrových kritérií se v zásadě dělí na binární tj. vylučovací kritéria, kritéria připravenosti žadatele k realizaci projektu, potřebnosti a relevance projektu, přínosů projektu a specifická kritéria pro danou výzvu.

OP PI předchůdce OP PIK

Jakkoli budou přesná čísla o fungování předchůdce OP PIK známa až na konci tohoto roku, již nyní lze uvést, že v rámci Operačního programu Podnikání a inovace bylo k 31. červenci evidováno celkem 11 726 platných rozhodnutí o poskytnutí dotace s částkou převyšující 94 miliardy korun. Částečně bylo proplaceno již 10 656 projektů v celkové sumě přes 77 miliard korun. K tomu je třeba přičíst i několik tisíc souvisejících finančních úlev prostřednictvím zvýhodněných avšak návratných úvěrů a jiných finančních nástrojů poskytovaných Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou přes programy podpory Start, Progres a Záruka. Nejvíce dotací přitom směřovalo na projekty rozvoje, inovace malých a středních firem, na přeměnu podnikatelských nemovitostí a významnou sumu peněz získaly i projekty na podporu informačních a komunikačních technologií, ekoenergií či vybudování vlastních firemních výzkumných a vývojových kapacit.

Informace o programu

Ministerstvo průmyslu a obchodu se spolu s implementační agenturou CzechInvest snaží dle vyjádření své mluvčí poskytovat všechny potřebné informace co nejpodrobněji a nejrůznějšími formami. Veškeré informace k operačnímu programu, programům podpory i k jednotlivým výzvám jsou zveřejněny na webových stránkách MPO (v sekci "Podpora podnikání" v části "OP PIK"), i na stránkách agentury CzechInvest, která má – stejně jako v předchozím programovém období – funkční zelenou linku, na které žadatelé mohou získat odpovědí na své dotazy, pokud se třeba přímo neobrátí na regionální kanceláře CzechInvestu. Základem pro získání dotace je se dobře seznámit s podmínkami Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost a zněním jeho výzev, protože implementace mnohých typů podpory je oproti předchozímu programovému období a kvalitativním posunům v jednotlivých typech intervencí přece jen složitější, třeba i s ohledem na různorodé podmínky veřejné podpory podle evropských pravidel, kdy se v letech 2007 až 2015 používaly v principu jen regionální bloková výjimka a režim "de minimis".

Prioritní osy a specifické cíle OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost

Prioritní osa 1: Rozvoj výzkumu a vývoje pro inovace

Specifický cíl

• 1.1 Zvýšení inovační výkonnosti podniků - Inovace, Potenciál, Aplikace
• 1.2 Zvýšení intenzity a účinnosti spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích - Inovační vouchery, KTP – Partnerství znalostního transferu, Služby infrastruktury, Spolupráce

Prioritní osa 2: Rozvoj podnikání a konkurenceschopnosti malých a středních firem

Specifický cíl

• 2.1 Zvýšení konkurenceschopnosti začínajících a rozvojových malých a středních firem - Technologie, Poradenství
• 2.2 Zvýšení internacionalizaci malých a středních podniků - Marketing
• 2.3 Zvýšení využitelnosti infrastruktury pro podnikání - Nemovitosti
• 2.4 Zvýšení kapacity pro odborné vzdělávání v malých a středních podnicích - Školicí střediska

Prioritní osa 3: Účinné nakládání energií, rozvoj energetické infrastruktury a obnovitelných zdrojů energie, podpora zavádění nových technologií v oblasti nakládání energií a druhotných surovin

Specifický cíl

• 3.1 Zvýšení podílu výroby energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě ČR - Obnovitelné zdroje energie
• 3.2 Zvýšení energetické účinnosti podnikatelského sektoru - Úspory energie
• 3.3 Zvýšení aplikace prvků inteligentních sítí v distribučních soustavách - Distribuční sítě (Smart Grids)
• 3.4 Uplatňovat inovativní nízkouhlíkové technologie v oblasti nakládání energií a při využívání druhotných surovin - Nízkouhlíkové technologie
• 3.5 Zvýšení účinnosti soustav zásobování teplem - Úspory energie v SZT
• 3.6 Posílení energetické bezpečnosti přenosové soustavy - Přenosová síť (Smart Grids II)

Prioritní osa 4: Rozvoj vysokorychlostních přístupových sítí k internetu a informačních a komunikačních technologií

Specifický cíl

• 4.1 Zvýšení pokrytí vysokorychlostním přístupem k internetu - Vysokorychlostní internet
• 4.2 Zvýšení využití potenciálu ICT sektoru pro konkurenceschopnost ekonomiky - ICT a sdílené služby

Rozdělení 120 miliard ve čtyřech prioritních osách OP PIK

Prioritní osa 1 - Rozvoj výzkumu a vývoje pro inovace

31,23 %

Prioritní osa 2 - Rozvoj podnikání a konkurenceschopnosti malých a středních podniků

20,60 %

Prioritní osa 3 - Účinné nakládání energií, rozvoj energetické infrastruktury a obnovitelných zdrojů energie, podpora zavádění nových technologií v oblasti nakládání energií a druhotných surovin

28,10 %

Prioritní osa 4 - Rozvoj vysokorychlostních přístupových sítí k internetu a informačních a komunikačních technologií

17,17 %

Prioritní osa 5 - Technická pomoc

2,90 %

OP PIK stejně jako všechny ostatní operační programy pracuje s prioritními osami, které se dále dělí na specifické cíle, které určují konkrétní typy projektů, jež mají šanci získat podporu. Tyto typy projektů Ministerstvo obchodu a průmyslu definuje jako programy. Těch je v rámci čtyř prioritních os 14. Toto vnitřní dělení však není povinné ve vztahu k Evropské komisi, tj. i případné vnitřní budoucí realokace uvnitř prioritních os nepodléhají povinnému souhlasu Komise, zatímco případná realokace prostředků mezi prioritními osami by musela být předmětem schvalování jak Monitorovacího výboru OP PIK tak následně i Evropské komise.