Malý krok pro ekonomiku, ale velký skok pro Fed aneb Co si světoví a čeští analytici myslí o zvýšení sazeb v USA?

Americká centrální banka ve středu oznámila, že se základní úroková sazba v USA zvýší o 25 bazických bodů na 0,25-0,5 %. Stalo se tak po sedmi letech, kdy se sazba nacházela na historickém minimu 0-0,25 % a více než devět let po posledním zvýšení sazeb.

Náladu a humbuk před zvýšením sazeb vystihl Joseph Lake ze společnosti Economist Intelligence Unit, když řekl, že "růst sazeb byl přemedializovaný a nebude mít velký vliv na americkou ekonomiku. Monetární politika je stále mimořádně uvolněná." Absence ekonomického šoku nebo finančních turbulencí po nárůstu sazeb podle něj obnoví určitou důvěru, která ze měsíce očekávání ochabla.

"Skutek byl dokonán a Fed nám dal hezký vánoční dárek v podobě nového tématu, o němž se může psát, a sice kdy dojde k dalšímu růstu sazeb," říká Steve Blitz ze společnosti ITG Investment Research, který se zároveň posmívá ekonometrickým modelům, které sice vypadají hezky, ale nakonec "to samozřejmě bude vše závislé na přiblížení se jádrové inflace k inflačnímu cíli v roce 2016 a o pokroku na trhu práce".

FOMC podle očekávání zaměřil svou pozornost na inflaci. Když tedy inflace překvapí a neporoste očekávaným tempem, tempo růstu sazeb by rovněž mělo klesnout. "Musíme ale být připraveni i na opačnou možnost - rychlejší růst inflace může vést k rychlejšímu růstu sazeb. Takže toto zaměření se na inflaci ve skutečnosti může ještě zvětšit výkyvy v očekáváních analytiků a ekonomů," říká Dana Saporta z Credit Suisse.

Podle Stuarta Hoffmana a Guse Fauchera ze společnosti PNC může být první zvýšení sazeb od června 2006 "alarmující a děsivé, zejména pro ty mladší, kteří něco podobného ještě nezažili. Ve skutečnosti jde ale o to, že Fed se konečně probudil z úrokového kómatu (které si sám nařídil) díky zlepšujícím se údajům postačujícím k ukončení období nenormálně nízkých sazeb."

Záměr zpřísnit měnovou politiku postupně na základě aktuálních dat může být podle Iana Shepherdsona ze společnosti Pantheon Macroeconomics nebezpečný, protože "když k tomu naposledy v letech 2004 až 2006 přistupoval Fed postupně na základě dat, skončilo to špatně. A nemáme jistotu, že se v dohledné době skutečně dočkáme jasně nalajnované cesty očekávané Fedem a trhy".

"Za normálních okolností se ke zvyšování úrokových sazeb přistupuje za účelem utahování měnové politiky, protože centrální banka vnímá ekonomiku jako přehřátou, případně dost silnou na to, aby vyšší sazby zbrzdily rychle rostoucí inflaci. A to není případ současnosti, FOMC dokonce snížil krátkodobý výhled míry inflace," připomíná rozporuplné podmínky pro utažení měnové politiky Jia Liu z Amerického institutu pro ekonomický výzkum.

"Můj názor na prohlášení Janet Yellenové a následnou tiskovou konferenci je takový, že pro rok 2016 neexistuje žádný plán," říká Stephen Stanley ze společnosti Amherst Pierpont Securities. "Ačkoli neexistuje žádný náznak, že by tomu tak bylo, lednový termín je prakticky pasé. Takže centrální bankéři teď mají dost času do března, aby sledovali aktuální data a podle nich se rozhodli," doplňuje Stanley.

Co se týče vývoje dolaru, Kevin Logan z HSBC očekává, pro někoho trochu překvapivě, oslabování americké měny. "hHistorie ukazuje, že v posledních čtyřech cyklech, kdy v posledních třiceti letech docházelo k utahování měnové politiky, dolar ve všech případech oslaboval," říká Logan.

"Očekávám, že v roce 2016 se bude sazba zvyšovat ještě dvakrát až čtyřikrát. Zároveň však v Evropě budou po delší dobu přetrvávat velmi nízké úrokové sazby," říká Andrew Wells, globální šéf investic ve Fidelity International. Akomodativní postoj Evropské centrální banky je velmi důležitý pro nápravu evropské finanční rozvahy. Co se týče zbytku světa, jeho vývoj bude záviset na rychlosti růstu v USA, míní Wells. "Očekával bych, že nyní, poté, co Fed upravil sazby, uvidíme na trzích větší stabilitu, ale zároveň nesmíme opomenout, že rozvíjející se trhy se stále potýkají s mnoha problémy a strukturálními reformami, které musejí implementovat," dodává Andrew Wells.

"V roce 2016 budou úvěry stále v centru pozornosti. Ta jistota, že víme, co teď Fed dělá a co dělají centrální banky, dá investorům důvěru, aby se vrátili na úvěrové trhy, které opustili v roce 2015. Možná dokonce uvidíme investory, kteří se vrátí na úvěrový trh rozvíjejících se zemí, pokud uvidí příležitost růstu globální ekonomiky," vysvětluje Wells. "V roce 2016 budou investoři hledat mnohem více diverzifikované rozložení pevných výnosů, a to ať už se bude jednat o státní dluhopisy z důvodu jejich bezpečnosti a likvidity, dluhopisy investičního stupně pro výnosy, či vysoké výnosy z příjmů a kapitálových zisků. A také rozvíjející se trhy, které opravdu dostaly co proto, zejména dluhopisy v místních měnách, u nichž budou skvělé příležitosti pro kapitálové zisky v roce 2016. Tento mix různých cenných papírů, kdy investoři mohou vyvážit riziko v portfoliu, představuje cestu, jak investovat v roce 2016 a v dalších letech," uzavírá Andrew Wells.

Názory českých analytiků najdete na následující stránce.

Jiří Polanský (ekonom, Česká spořitelna)

Fed zvýšil úrokové sazby o 25 bazických bodů jednomyslně a potvrdil, že na konci roku 2016 očekává sazbu v průměru na 1,375 %. Celkově je tak celkem optimistický ohledně postupného růstu sazeb. Ekonomika podle něj poroste a situace na trhu práce se bude nadále zlepšovat. Pokud by ekonomický vývoj neodpovídal jeho očekáváním, tempo růstu sazeb se sníží. Podle nás je nyní Fed pořád za křivkou, protože trh očekává pomalejší růst sazeb. Očekáváme základní sazbu na úrovni 1 % na konci roku 2016.

Co se týče dopadů zvýšení sazeb na ČR, ty budou spíše mírné (na ČR má výrazný dopad především měnová politika ECB). Kladné dopady utahování sazeb Fedu budou působit především přes vývozy díky slabšímu kurzu eura k dolaru. To by mělo pomoci evropským (tedy i českým) vývozcům. Navíc ČR vyváží do zemí eurozóny (především do Německa) mezispotřební statky. Jinými slovy, německé exporty obsahují součástky, které byly vyrobené v ČR, a proto růst vývozů z Německa zvýší také poptávku po českých vývozech těchto součástek.

Tento kladný vliv budou ale mírně brzdit dva faktory. Jednak může dojít kvůli zvýšení sazeb v USA k odlivu kapitálu z některých zemí (například Turecka), čímž se sníží poptávka těchto zemí po evropských i českých vývozech. Druhým faktorem budou vyšší ceny ropy kvůli slabšímu kurzu koruny k dolaru, které sice zvýší ceny, což je v současné situaci celkem dobře, ale představují negativní šok pro výrobní sektor.

Ľuboš Mokráš (ekonom, Fio banka)

Výsledek zasedání měnového výboru Fedu plně potvrdil očekávání trhu. Sazby šly po sedmi letech nahoru, ale prohlášení se neslo ve výrazně holubičím duchu. Díky souladu výsledku a očekávání je patrná vesměs pozitivní reakce, především u akcií. Zlato a další cenné kovy reagovaly logicky poklesem, dále klesají i ceny ropy, což však s Fedem nesouvisí (pravděpodobně jde o reakci na uvolnění vývozu ropy z USA). Dolar lehce posílil, zatímco reakce dluhopisů je poněkud paradoxní, když jejich výnosy po rozhodnutí Fedu lehce klesly (je vidět, že trh věří ujišťování Fedu, že sazby porostou jen pomalu). Trhy jsou tedy zatím spokojené a jejich reakce je určitě podstatně příznivější než po zářijovém zasedání FOMC.

Klíčovou otázkou je nyní tempo a rozsah dalšího růstu sazeb. Jak prohlášení po zasedání FOMC, tak Janet Yellenová na tiskové konferenci hodně zdůrazňovaly postupnost dalšího růstu sazeb. Trh počítá se třemi dalšími růsty sazeb o 0,25 procentního bodu v příštím roce (tedy na 1,25 % pro horní hranu rozmezí), průměrné očekávání členů FOMC je 1,375 % na konci příštího roku. Vzhledem k trvajícímu globálnímu deflačnímu prostředí (jak vlivem poklesu cen komodit, tak vlivem spíše pomalejšího růstu světové ekonomiky a trvající relativně slabé poptávky) i vzhledem ke stále nízké inflaci v USA lze očekávané hodnoty považovat za spíše poněkud vyšší než nižší. Lehce se může stát, že Fed bude zvyšovat sazby ještě pomaleji.

Existují rizika jak směrem k nižším sazbám (například šoky v podobě prudkého zpomalení růstu v Číně nebo větší obecné nestability rozvíjejících se trhů, případně i výraznější negativní dopady propadu amerických méně kvalitních dluhopisů), tak směrem k vyšším sazbám (větší než očekávaný dopad zlepšujícího se stavu trhu práce na inflaci). Trh by porto i nadále ve vztahu k Fedu měl sledovat jak vývoj makroekonomických parametrů v USA, tak obecně kondici světové ekonomiky.

Petr Hlinomaz (analytik, BH Securities)

Trhy dostaly od americké centrální banky vánoční dárek v podobě zvýšení základní úrokové sazby o +0,25 procentního bodu. Trhy rozhodnutí přivítaly. Mohly těžit z té části komentářů, které hodnotily pozitivně současný vývoj americké ekonomiky a její odolnost proti vnějším nepříznivým vlivům. Nastala tak určitá úleva po několik měsíců trvající době nejistoty. Úleva je ale pravděpodobně dočasná. Skutečný test reakce finančních aktiv i ekonomiky na zvýšení základní úrokové sazby v USA je teprve před námi.

Petr Vlasák (hlavní analytik, TGI Invest)

Americká centrální banka tentokrát nepřekvapila a sazby zvýšila do pásma 0,25–0,5 %. Úrokovou míru USA zvyšují po téměř deseti letech. Je to signál, že se Spojené státy oklepaly z finanční krize. Zároveň bych ale tento krok nepřeceňoval. Je to jen kosmetické navýšení, které na ekonomiku nebude mít zásadnější vliv. Do budoucna se ale Spojené státy při přísnější měnové politice nevyhnou vystřízlivění z kvantitativního uvolňování. I když to dnes na první pohled nevypadá, dostaví se kocovina v podobě vysoké inflace.

Matěj Čeleš (investiční analytik, Zlaťáky.cz)

Po dlouhých deseti letech konečně došlo ke zvýšení sazeb. Fed se zvyšováním váhal už od srpna, přičemž čas na zvýšení byl zhruba od začátku letních prázdnin. Očekávám nyní, že zvýšené sazby nebudou příliš příznivé pro cenu akcií ani komodit. Z dlouhodobého pohledu by se ale cyklus měl otočit a zlato posílit na úkor akciových indexů. Vyšší inflace totiž nahrává spíše cenám drahých kovů, které jsou obecně brány více jako uchovatel hodnoty.