Největší tržní příběhy roku 2015

Zlevňování ropy a zemního plynu

Cena za barel severomořské ropy Brent se začátkem roku pohybovala kolem 57 USD, aktuálně se ale nachází přibližně na 36 USD, tedy poblíž 11letých minim. Za pouhých 12 měsíců cena černého zlata spadla zhruba o 37 %. Podobně je na tom i severoamerická ropa WTI. Ta se aktuálně prodává za 35,50 USD za barel, ačkoli ještě na začátku roku stála kolem 53 USD za barel.

Zlevňování ropy negativně působilo na akcie firem z energetického sektoru. Například akcie ExxonMobilu za sebou od začátku roku mají 16% propad, cenné papíry Chevronu zlevnily o pětinu a akcie Chesapeake Energy nebo Southwestern Energy přišly od začátku roku o 80 % hodnoty.

Hlavním důvodem propadu cen ropy je výrazný převis nabídky nad poptávkou zapříčiněný jednak slabší globální poptávkou, jednak rozvojem těžby břidličné ropy ve Spojených státech. Propad cen ropy je podle Fedu i ECB zároveň hlavním zdrojem nízké inflace.

Nízké ceny ropy ale nepřinášejí jen negativa. Američané aktuálně u benzinových pump platí v průměru 2,04 USD za galon benzinu, tedy v přepočtu asi 13,41 Kč za litr, zatímco před rokem to bylo 2,76 USD za galon a v červenci 2008 v průměru 4,11 USD za galon. Díky tomu utratí výrazně méně za pohonné hmoty a více peněz jim zbývá na ostatní výdaje, což podporuje spotřebitelský sektor. Podle odhadů mají řidiči v USA aktuálně v peněženkách díky zlevňování benzinu dohromady o 8,22 miliardy dolarů více než před rokem.

Spolu s cenami ropy se od začátku roku výrazně propadly i ceny zemního plynu. Z propadu cen energetických komodit tak netěží pouze řidiči, ale více bankovek v peněženkách zůstává i lidem, kteří doma topí plynem nebo topným olejem.

Otázkou nyní je, kdy propad cen ropy a plynu skončí. Na začátku prosince Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) na zasedání ve Vídni rozhodla, že nebude proti poklesu cen ropy bojovat snížením objemu těžby, ale bude pokračovat v silné těžbě s cílem ochránit svůj podíl na trhu. Teoreticky tak ceny ropy mohou dále klesat, někteří analytici hovoří dokonce o brzkém dosažení úrovně 20 USD za barel. Zároveň je však jasné, že extrémně nízké ceny černého zlata jsou zejména pro země závislé na exportu ropy dlouhodobě neudržitelné.

Uzavírání mezery na trhu práce

Ekonomové budou na uplynulých 12 měsíců vzpomínat zejména jako na dobu výrazného poklesu nezaměstnanosti a uzavírání mezery na trhu práce USA. Od začátku roku míra nezaměstnanosti ve Spojených státech spadla z 5,7 % na 5 %, od října 2009 klesla dokonce z 10 %. Americká centrální banka i ekonomové se shodují, že se pomalu přibližuje okamžik, kdy bude v USA dosaženo přirozené míry nezaměstnanosti, která je nejčastěji odhadována právě na hodnoty kolem pěti procent.

Takzvaná U6, tedy míra nezaměstnanosti, která bere v úvahu i lidi bez práce, kteří hledání zaměstnání vzdali, a dále ty, kteří jsou nedobrovolně zaměstnáni na částečný úvazek, letos spadla z 11,3 % na 9,9 %. V dubnu 2009 ukazatel dosáhl maxima 15,9 %, předtím naopak v prosinci 2006 během posledního cyklu ožívání americké ekonomiky sestoupil až na 7,9 %.

Zlepšování situace na trhu práce je jednoznačně skvělou zprávou pro americkou ekonomiku, méně už ale pro zaměstnavatele závislé na velkém množství lidí pracujících za nízkou mzdu. Uzavírání mezery na trhu práce nutí zaměstnavatele ke zvyšování mezd a firmy hledající vysoce kvalifikované pracovníky k nabízení neobvyklých bonusů a nákladných zaměstnaneckých výhod. Pokud se ale naplní předpoklady Fedu, povede ve výsledku zvyšování mezd k růstu inflace směrem k 2% cíli, protože lidé budou více utrácet.

Vyšší sazby americké centrální banky

Od amerického trhu práce a očekávaného růstu mezd již není daleko k Fedu, respektive americkým úrokovým sazbám. Fed na konci roku 2008 srazil základní úrokovou sazbu na rekordní minimum 0-0,25 % s cílem podpořit komerční banky v půjčování peněz podnikům a urychlit ožívání americké ekonomiky. Současně centrální banka v rámci boje proti dopadům finanční krize z roku 2008 spustila program kvantitativního uvolňování, v rámci kterého masivně skupovala americké vládní dluhopisy. Program kvantitativního uvolňování Fed po postupném utlumování ukončil loni a letos měl podle většiny trhu skoncovat s politikou nulových sazeb.

S postupujícím časem se nejvíce sázelo na to, že centrální banka úrokové sazby zvýší na svém zářijovém zasedání. Fed se ale v létě nechal zviklat sérií slabých ekonomických dat z Číny a v září sazby nezvýšil. Trh se ale nakonec přece jen dočkal, když banka o zvýšení sazeb rozhodla v polovině prosince.

"Rozhodli jsme se sazbu zvýšit nyní, protože podmínky jsou podle nás pro tento krok dostačující. Jistá rizika přetrvávají, celkově ale pokračuje zotavování americké ekonomiky. Uvědomujeme si, že měnová politika působí se zpožděním, proto jsme se rozhodli, že sazbu zvýšíme, abychom se přesvědčili, jaký tento krok bude mít efekt," vysvětlila rozhodnutí Fedu zvýšit sazby šéfka centrální banky Janet Yellenová.

Očekává se, že růst sazeb Fedu povede v dlouhodobějším horizontu v kombinaci s očekáváním dalšího uvolňování měnové politiky v eurozóně a Japonsku k posilování amerického dolaru vůči euru i jenu. Pro investory z USA to znamená nižší atraktivitu evropských akcií, protože posilování dolaru jim ukusuje značnou část zisků při konverzi z eura do dolaru. Pro evropské investory samozřejmě platí pravý opak.

Zdroj: Morningstar