Skeumorfismus a diverzifikace
To, že jsou moderní auta pro některé řidiče příliš tichá, a automobilky proto vylepšují zvuk v kabině pomocí reproduktorů, není žádná novinka a řidiči to při koupi auta vědí. Podobné to může být při sestavování portfolia různými finančními poradci nebo společnostmi. Jak proti tomu bojovat?
Skeumorf je podle wikipedie odvozený objekt (nebo jeho zobrazení), který imituje (pro objekt již nepotřebné) funkční prvky originálu. Skeumorfismus pak označuje vytváření takovýchto skeumorfů. První skeumorfy se objevovaly v mínojské kultuře, která existovala v období 2 700 až 1 450 př. n. l., a podle těchto prvních náhražek také dostaly tyto objekty jméno (šlo o reliéfy uchycení různých částí na jednolité keramice po vzoru předchozích nádob dělaných z několika kusů, jen pro zajímavost).
Dnes jde o poměrně běžnou věc, kterou najdeme ve zmiňovaných automobilech, které mají mít co možná nejmenší motory šetrné k životnímu prostředí, ale zároveň by měly hučet jako pětilitrový osmiválec. Podobné je to například u fotoaparátů v mobilech, které vydávají zvuk závěrky a sklápějícího se zrcátka jako v zrcadlovce.
Brendan Mullooly, finanční poradce a zakladatel firmy Mullooly Asset Management, však o skeumorfismu hovoří také v souvislosti se sestavováním portfolia. To může mít pro investory horší důsledky než nějaký nadbytečný zvuk v autě.
Portfolia namíchaná z různých druhů investic, v nichž se najdou různé ETF, podílové fondy nebo vybrané aktuálně módní akciové tituly, nejsou žádnou výjimkou. Na první pohled se může zdát, že jde o dostatečně diverzifikované portfolio, ale tato diverzifikace je efektivní asi jako bublající zvuk sekačky na trávu pod kapotou moderního auta (ten ale na rozdíl od chybné diverzifikace vlastně ničemu nevadí).
Množství pozic v portfoliu většinou nic neříká o kvalitě diverzifikace. Portfolio s 50 pozicemi může být mnohem hůře diverzifikované než portfolio s pěti pozicemi. To, že investor má od všeho trochu, znamená nakonec to, že investor drží takový velký indexový fond plný mimo jiné i zbytečných a překrývajících se pozic.
Pokud investor (respektive jeho poradce) nezvládne finanční plán, skončí portfolio jako zoologická zahrada. Neustálé přidávání titulů a nástrojů sice zpočátku může vypadat jako smysluplný nápad, ale může to dopadnout špatně. Kvalitní finanční plánování (a v konečném důsledku i zjednodušení portfolia) vede většinou k vyšší efektivitě, srozumitelnosti a tomu, že s ním lze lépe pracovat. V jednoduchosti je síla a jakékoli nadbytečné elementy dělají z portfolia něco, co dlouhodobě nebude fungovat.
Zdroj: Mullooly.net
