Světová poptávka po zlatě v třetím čtvrtletí stoupla o 3 % na 1 107,9 tuny, skokově vzrostl zájem o zlaté ETF

Centrální banky v třetím čtvrtletí snížily nákupy zlata meziročně o 38 % na 156,2 tuny. Důvodem byla mimo jiné vysoká srovnávací základna, loňské třetí čtvrtletí bylo z pohledu čistých nákupů centrálními bankami rekordní. Od začátku letošního roku centrální banky koupily 547,5 tuny kovu, meziročně o 12 % více.

Poptávka po zlatých špercích se v období od července do září meziročně snížila o 16 % na 460,9 tuny. Důvodem podle Světové rady pro zlato byly především vyšší ceny zlata. Nižší zájem o zlaté šperky byl zaznamenán na všech hlavních trzích.

Výrazně se propadl také zájem o fyzické zlato v podobě mincí a slitků. V tomto segmentu se poptávka snížila o polovinu na 150,3 tuny. I v tomto případě byly hlavním důvodem vyšší ceny žlutého kovu. Zájem investorů o fyzické zlato navíc oslaboval další růst cen akcií.

Skokový nárůst poptávky zaznamenaly naopak v třetím čtvrtletí burzovně obchodované fondy (ETF) investující do zlata. Objem nových investic byl meziročně vyšší o 258 tun, a dosáhl tak navíc nejvyšší úrovně od prvního čtvrtletí 2016.

Poptávka po zlatě v technologickém sektoru byla ve třetím čtvrtletí víceméně stabilní, meziročně se snížila z 85,4 tuny na 82,2 tuny.

Světové dodávky zlata na trh se v období od července do září zvýšily o 4 % na 1 222,3 tuny. Růst byl tažen 10% zvýšením objemu recyklovaného kovu. Objem vytěženého zlata se ve třetím čtvrtletí meziročně prakticky nezměnil, dosáhl 877,8 tuny.

Cena zlata se v třetím čtvrtletí zvýšila zhruba o 5 %. Klíčovou cenovou hladinou bylo 1 500 USD za trojskou unci. Cenu kovu podporovaly obavy z dalšího zpomalování růstu světové ekonomiky a přetrvávající zvýšené geopolitické napětí.

Zdroj: World Gold Council

Aktualita pro rok 2026