Automobilky akcelerovaly páteční růst evropských akcií, zisky hlavní indexy zaznamenaly i za celý týden

Především díky vysoké poptávce po vozech Mercedes-Benz v Číně německý automobilový koncern Daimler v pátek oznámil, že v prvním čtvrtletí zvýšil provozní zisk na rekordních pět miliard eur, na což jeho akcie zareagovaly 2,7% růstem. Celý automobilový sektor si během pátečního obchodování připsal 2,1 %, a rozhodující měrou tak přispěl k tomu, že evropské akcie dorazily do cíle tohoto týdne dražší.

Panevropský index STOXX Europe 600 posílil v pátek o 0,90 % na 442,49 bodu, britský FTSE 100 zpevnil o 0,52 % na 7 019,53 bodu, německý DAX připsal 1,34 % na 15 459,75 bodu a francouzský CAC 40 přidal 0,85 % na 6 287,07 bodu.

Za celý týden benchmark STOXX Europe 600 nabral 1,2 %, FTSE 100 vzrostl o 1,5 %, DAX získal 1,48 % a CAC 40 se vyšvihl o 1,91 %.

Nejdůležitější páteční události na evropských trzích

• Turecká centrální banka zakázala používání kryptoměn při platbách, protože je doprovází vážná rizika. Jejich tržní hodnota je nestabilní, transakce neodvolatelné a používány jsou při nelegálních obchodech. Banka to oznámila v pátečním prohlášení.
• Páteční turecký zákaz plateb v kryptoměnách podle Sheily Warren, vedoucí oddělení dat, blockchainu a digitálních aktiv Světového ekonomického fóra nebude ojedinělý. "Čekají nás další pokusy o regulaci těchto aktiv. Úměrně tomu, jak na kryptotrzích roste aktivita, sílí i hlasy po silnějším dohledu regulačních orgánů," uvedla pro agenturu Bloomberg.
• Meziroční míra inflace v zemích Evropské unie dosáhla v březnu 1,7 procenta. Pokračovala tak v růstu z předchozích dvou měsíců. Proti únorové hodnotě se zvýšila o čtyři desetiny procentního bodu. Stejným tempem se zvýšila proti únoru také inflace ve státech platících eurem, kde se vyšplhala na 1,3 procenta. Uvedl to v pátek statistický úřad Eurostat.
• Dovoz z Británie do Evropské unie se za první dva měsíce letošního roku, tedy po odchodu Británie z jednotného evropského trhu, propadl meziročně o 47 procent na 16,6 miliardy eur. Přebytek obchodu EU s Británií se však zvýšil, protože pokles vývozu byl nižší než pokles dovozu. Oznámil to v pátek evropský statistický úřad Eurostat.
• Šéf maďarské nízkonákladové letecké společnosti Wizz Air József Váradi už nespoléhá na to, že se letecká doprava v létě zotaví. Protipandemická opatření přetrvávají a očkování proti covidu-19 podle něj vázne. Nejasný výhled ohrožuje plánované zvýšení kapacity, upozornil mimo jiné Váradi. Jeho pohled se liší od optimističtějších plánů konkurenčních leteckých společností easyJet a Ryanair.

Výsledková sezóna

• Německý automobilový koncern Daimler v prvním čtvrtletí zvýšil provozní zisk bez mimořádných položek podle předběžných údajů na rekordních pět miliard eur. Výsledky překonaly očekávání analytiků, hlavně díky vyšším cenám, nižším nákladům a vysoké poptávce po vozech Mercedes-Benz, zvláště v Číně, uvedla v pátek firma. Před rokem zisk činil 719 milionů eur.

Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích

• Italská diagnostická skupina DiaSorin koupí za 1,8 miliardy USD americkou firmu Luminex, jejíž technologie se používá k odhalení protilátek proti covidu-19 u lidí. DiaSorin díky akvizici posílí v oblasti technologie molekulární diagnostiky.
• Francouzské firmy Suez a Veolia se spojí, na transakci za téměř 13 miliard eur se dohodly po měsících korporátního boje. Informovala o tom v pondělí agentura Reuters. Firmy podnikají v odvětví úpravy vody a distribuce tepla, od 19. století si konkurují. Suez nabídku na převzetí od Veolie dlouho odmítal a považoval ji za neadekvátní.
• Podíl nesplácených úvěrů na celkovém objemu úvěrů v eurozóně v posledním čtvrtletí loňského roku navzdory recesi klesl na 2,63 %, což je nejnižší úroveň od roku 2015. Vyplývá to ze zprávy, kterou v pondělí zveřejnila Evropská centrální banka.
• Nejprodávanější německý deník Bild plánuje spustit vlastní televizní stanici. Naladit by si ji lidé mohli ještě před parlamentními volbami, které se v Německu konají v září. Oznámil to v pondělí majitel listu, společnost Axel Springer.
• Švédská ekonomika v letošním roce podle vlády navzdory třetí vlně koronaviru poroste rychleji, než se předpokládalo. Vláda v pondělí předpověděla, že hrubý domácí produkt se letos zvýší o 3,2 %. V prosincové prognóze přitom letošní růst odhadovala pouze na tři procenta.
• Polský soud pozastavil rozhodnutí antimonopolního úřadu (UOKiK) povolující petrochemické společnosti PKN Orlen koupit mediální skupinu Polska Press. Informoval o tom v pondělí podle agentury Reuters úřad polského ombudsmana, který o pozastavení požádal. Polska Press vydává dvě desítky regionálních deníků, zhruba stovku regionálních týdeníků a několik časopisů. Patří jí rovněž různé internetové portály.
• Eurozóna: Maloobchodní tržby v únoru meziročně klesly o 2,9 % (odhad: -5,4 %, leden: -5,2 %). Meziměsíčně se tržby maloobchodních prodejců v eurozóně v únoru zvýšily o 3 % (odhad: +1,5 %, leden: -5,2 %).
• Společnost Johnson & Johnson kvůli vyšetřování vzácných případů krevních sraženin ve Spojených státech odkládá distribuci své vakcíny proti covidu -19 v Evropě.
• V Británii dostali již všichni nad 50 let a všichni další lidé z prioritních skupin možnost nechat se naočkovat alespoň první dávkou vakcíny proti covidu-19, oznámila britská vláda. Kabinet dodal, že zatím je vše na dobré cestě k tomu, aby se do konce července očkování zpřístupnilo pro všechny dospělé. Ode dneška se v Anglii začíná očkovat přípravkem proti covidu-19 od společnosti Moderna, který byl již minulý týden nasazen ve Walesu a Skotsku.
• Investor do logistických ploch CTP Group oznámil, že Morgan Stanley, která byla upisující bankou v nedávném IPO, částečně využila tzv. nadalokační opci a od majoritního akcionáře Remona Vose koupila 6,7 milionu akcií. V rámci nadalokační opce mohla koupit až 9,1 milionu akcií.
• Obchod mezi Británií a Evropskou unií se po lednovém propadu způsobeném novými pravidly obchodu v únoru zotavil. Vývoz z Británie do EU se zvýšil o 46,6 procenta po lednovém propadu o 42 procent. Dovoz z EU také vzrostl, i když pomaleji. Hrubý domácí produkt Británie se pak v únoru zvýšil proti předchozímu měsíci o 0,4 procenta. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil britský statistický úřad.
• Meziroční inflace letos v březnu stoupla z únorových 2,1 procenta na 2,3 procenta. Zpomalování meziročního růstu spotřebitelských cen v Česku se tak po sedmi měsících zastavilo. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Inflace předtím vytrvale klesala od loňského července, kdy dosáhla 3,4 procenta. Analytici odhadovali, že březnová meziroční inflace bude činit až 2,4 procenta. Meziměsíčně ceny vzrostly v březnu o 0,2 procenta.
• Meziroční inflace v ČR zůstane i v dalších měsících a zřejmě i po zbytek roku nad dvěma procenty. V nejbližších měsících bude inflaci nadále ovlivňovat zdražování pohonných hmot a později v roce pak i ekonomické oživení. Nicméně inflace nebude problém české ekonomiky a centrální banka tak nemusí spěchat se zvyšováním úrokových sazeb. Vyplývá to z vyjádření analytiků k výsledkům březnové inflace.
• Majitel skupiny PPF Petr Kellner, který před dvěma týdny tragicky zahynul při nehodě vrtulníku, se na konci loňského roku rozhodl přesunout z Nizozemska do Česka společnost PPF Financial Holding. Informuje o tom dnes na webu Deník N. Holding spravuje PPF banku, ale především úvěrovou skupinu Home Credit. Pod ni spadá například Air Bank či poskytovatel půjček Zonky, nazvaný Benxy. Právě tyto české společnosti jsou podle PPF důvodem přesunu, píše web. Kellner dosud sídla svých ústředních firem koncentroval v Nizozemsku.
• Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku v dubnu nečekaně klesla a snížila se poprvé od loňského listopadu. Investoři se obávají dalšího zpřísnění pandemických opatření, které by snížilo soukromou spotřebu. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky v úterý zveřejnil institut ZEW.
• Německá automobilka Volkswagen od ledna zvýší části zaměstnanců mzdu o 2,3 procenta, kromě toho ještě letos v červnu každému z nich vyplatí jednorázově 1 000 eur jako prémii za nasazení v době koronavirové krize. Největší evropská automobilka se na tom dohodla s nejvlivnějším odborovým svazem zaměstnanců v kovoprůmyslu IG Metall. Dohoda pokrývá zhruba 18 procent lidí, které firma zaměstnává.
• Německá automobilka Volkswagen musí plně odškodnit zákazníky, kteří si vzali půjčku na nákup vozu s naftovým motorem, u kterého se prokázalo, že je vybaven zařízením umožňujícím podvody při emisních testech. To znamená, že podnik musí zaplatit rovněž úroky z půjčky. Rozhodl o tom v úterý Spolkový soudní dvůr (BGH), který zamítl odvolání automobilky. Odvolání se týkalo případu, ve kterém jedna ze zákaznic požadovala po automobilce za vůz, který si koupila, zaplacení téměř 3 300 eur, včetně úroků z půjčky.
• Umělou inteligenci loni v zemích Evropské unie využívalo sedm procent firem, které mají alespoň deset zaměstnanců. Uvedl to v úterý evropský statistický úřad Eurostat. Nejaktivnější jsou v tomto smyslu firmy v Irsku, naopak nejméně umělou inteligenci využívají firmy v Lotyšsku. Česká republika je se šesti procenty mírně pod unijním průměrem.
• Německý index velkoobchodních cen v březnu meziročně vzrostl o 4,4 % (únor: +2,3 %), meziměsíčně stoupl o 1,7 % (únor: +1,4 %).
• Evropská komise (EK) si chce první peníze na mimořádný fond pokrizové obnovy ekonomik začít na finančních trzích půjčovat v červnu. Celkem by do roku 2026 chtěla v rámci společného dluhu získat pro země Evropské unie 800 miliard eur, které by EU měla splatit do roku 2058. Oznámil to ve středu eurokomisař pro rozpočet Johannes Hahn. Komise si podle něho může první finance vypůjčit až poté, co všechny státy ratifikují zvýšení záruk unijního rozpočtu. Podle diplomatů ale nejsou státy zdaleka jednotné v tom, kolik peněz a z jakých nových daní a poplatků budou ochotny na splacení dluhu do společného rozpočtu posílat.
• Průmyslová výroba v Evropské unii i v zemích eurozóny po překvapivém lednovém růstu v únoru opět klesla. V celé EU se meziměsíčně snížila o 1,6 procenta, v zemích platících eurem pak o jedno procento. Oznámil to ve středu evropský statistický úřad Eurostat. V lednu se v obou regionech výroba zvýšila o 0,8 procenta.
• Německé hospodářské instituty sníží výhled růstu hrubého domácího produktu (HDP) Německa na letošní rok na 3,7 z dříve uváděných 4,7 procenta. Na vině je delší uzávěra části ekonomiky, než se původně očekávalo. Zároveň kvůli následně očekávanému růstu spotřeby instituty zvýší odhad růstu na příští rok na 3,9 z dosud předpokládaných 2,7 procenta. S odkazem na své zdroje to ve středu uvedla agentura Reuters. Instituty mají společný odhad vývoje HDP zveřejnit ve čtvrtek.
• Americká internetová společnost Google otevřela nové centrum pro cloudové služby ve Varšavě. Bude z něj obsluhovat zákazníky z Polska, Česka, Slovenska a dalších zemí střední a východní Evropy. Pro české firmy půjde zatím o nejbližší cloudové centrum se zákaznickou podporou pro tento region. 
• Meziroční míra inflace na Slovensku v březnu zrychlila tempo na 1,4 procenta z únorové hodnoty 0,9 procenta. Vývoj spotřebitelských cen ovlivnilo zdražení pohonných hmot a tabákových výrobků po zvýšení sazby spotřební daně. Informoval o tom ve středu tamní statistický úřad.
• Dánsko zjišťuje, zda existují možnosti, jak se podělit s chudšími zeměmi o vakcínu proti covidu-19 společnosti AstraZeneca, kterou se kvůli vzácným případům vzniku krevních sraženin tento týden rozhodlo přestat používat. Ve čtvrtek o tom podle agentury Reuters informoval šéf evropské pobočky Světové zdravotnické organizace (WHO) Hans Kluge. Dánské ministerstvo zdravotnictví ovšem uvedlo, že rozhodnutí, co udělat s nadbytečnými dávkami vakcíny, ještě nepadlo.
• Zostření napětí mezi Kyjevem a Moskvou kvůli situaci na východě Ukrajiny může zpomalit ukrajinské hospodářské oživení. Pomoc od Mezinárodního měnového fondu tak bude ještě naléhavější, napsal ve čtvrtek agentuře Reuters poradce ukrajinského prezidenta. Fond svou pomoc podmínil reformami, ukrajinský parlament proto ve čtvrtek schválil návrh jím požadovaného protikorupčního zákona.
• Německá ekonomika v prvním čtvrtletí kvůli dopadům koronavirové krize pravděpodobně klesla o 1,8 %, odhadují přední ekonomické instituty. Ve čtvrteční zprávě také uvedly, že horší bude pro největší ekonomiku v Evropě i celý rok. Vláda, která ale růst ekonomiky zatím odhaduje na nižší úrovni než instituty, se chystá výhled na letošní rok zlepšit.
• Meziroční růst cen v Německu v březnu podle finálních dat zrychlil na 1,7 % z 1,3 % v únoru. Meziměsíčně se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,5 %, v únoru stouply proti lednu o 0,7 %. Konečné údaje tedy potvrdily rychlý odhad.
• Italská vláda ve čtvrtek snížila odhad letošního růstu domácí ekonomiky na 4,5 % z dříve předpokládaných 6 %. Schválila rovněž nový balík stimulačních opatření v hodnotě 40 miliard eur. Rozpočtový schodek se podle vlády letos vyšplhá na nejvyšší úroveň za 20 let. Pokračující šíření koronaviru v Itálii podkopává hospodářské vyhlídky a zvyšuje vládní výdaje.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Britské maloobchodní společnosti Tesco v uplynulém finančním roce klesl zisk před zdaněním téměř o pětinu na 825 milionů liber. Důvodem byly mimořádné náklady související s pandemií, které převážily i nad růstem tržeb, uvedla ve středu firma.
• Společnost L'Oréal díky poptávce v Číně a růstu prodeje na internetu zvýšila v prvním čtvrtletí tržby meziročně o 5,4 % na 7,6 miliardy eur. Největší světová kosmetická společnost ve čtvrtek uvedla, že očekává po pandemii návrat poptávky po krémech, líčidlech a barvách na vlasy.

Zdroj: CNBC, ČTK