6 otázek: Malý test investorské gramotnosti

Máte šanci si na burze přijít na zajímavé peníze, nebo pohoříte hned s prvním obchodem? Zkuste odpovědět na následujících šest otázek a budete mít jasno.
1. Zákroky chirurga jsou s každou další operací lépe provedené. Platí, že i investor dosahuje s každým dalším obchodem lepších výsledků?
Nikoli. Většina začínajících investorů ale právě s tímto předpokladem přichází na trh. Stavba a chování lidského těla jsou předvídatelné, trh bohužel ne. Chirurg se sice může setkat s pacientem, který má srdce na pravé straně hrudníku, o této anomálii však dopředu ví, a může se tak na ni připravit. Investoři se bohužel z pohledu do zpětného zrcátka poučit nemohou, pohled do budoucnosti je tak věštěním z křišťálové koule.
2. Portfoliomanažeři aktivně spravovaných podílových fondů jsou experti, kteří se snaží o to, aby investorům nabídli vyšší výnosy než trh jako celek. Správci pasivních fondů se o nic takového nesnaží, jejich cílem je kopírovat trh. Je tedy pro drobné investory výhodnější investovat do fondů s aktivní správou?
Ne vždy. To, že se portfoliomanažeři aktivně spravovaných fondů snaží překonávat trh, neznamená, že se jim to daří. A fakt, že pasivně spravované fondy kopírují výkonnost určitého indexu, ještě neznamená, že nemohou nabídnout lepší výsledky než akciový trh v určitém regionu jako celek. Pro drobného investora by navíc neměl být rozhodující jen výnos, ale i poplatky za správu či volatilita a celková rizikovost investice.
3. Podílový fond Alpha v posledních deseti letech každý rok svou výkonností překonal srovnávací index S&P 500. V jeho čele je žena, která prošla prestižními univerzitami a má profesuru z matematiky a ekonomie. Je investice do tohoto fondu vhodnější než vstup do pasivního fondu kopírujícího benchmark S&P 500?
Záleží na mnoha faktorech. Prestižní vzdělání v kombinaci s úspěchy na finančních trzích v investorech vyvolávají důvěru, nezapomínejte ale, že roli může hrát i náhoda. Loni bylo ve Spojených státech nabízeno přes 9 500 podílových fondů. Kdybyste stejnému počtu lidí řekli, aby si hodili mincí, takřka určitě by se v tomto davu našel někdo, komu by desetkrát za sebou padla stejná strana. A není vyloučeno, že by to byl někdo, kdo vystudoval prestižní univerzitu.
4. Investor se zajímá o životní prostředí a nechce investovat do firem, které produkují nadměrné množství skleníkových plynů. Rozhodne se proto, že vloží peníze do fondu, jehož portfolio je sestavováno i s ohledem na uhlíkovou stopu zahrnutých společností, avšak bude mu nabízet v průměru o procentní bod nižší výnosy než podobný fond nehledící na dopady aktivit podniků na životní prostředí. Jde o smysluplnou investici?
Ano, taková investice dává smysl. Pokud je investor smířený s tím, že jeho zisky budou o něco nižší, než kdyby se na dopady aktivit firem na životní prostředí nedíval, není jediný důvod, proč mu tuto volbu rozmlouvat. Investování v souladu s hodnotami udržitelného rozvoje neboli sociálně odpovědné investování je v poslední době na vzestupu a řada fondů se chlubí tím, že se investoři nemusejí výnosové penalizace vůbec obávat.
5. Nechcete-li na burze sbírat jen drobné, nakupte do svého portfolia těžké váhy technologického sektoru, jako jsou Apple, Facebook, Netflix, Alphabet či Amazon. Udělá investor dobře, když tuto radu poslechne?
Spíše ne. Investovat do několika málo titulů, navíc z jednoho sektoru, je špatná strategie. Akcie známé pod zkratkou FAANG sice nyní patří mezi nejvíce růstové akcie, tak tomu ale nemusí být vždy. Nikdo neví, zda se dnes v technologickém sektoru neformuje bublina podobná té z 90. let 20. století. I proto by portfolio mělo být široce diverzifikované napříč různými sektory a regiony.
6. Akcie obchodované mimo USA jsou silně korelované s americkými tituly, korelační koeficient je zhruba 0,9. Má za těchto podmínek smysl portfolio diverzifikovat i regionálně?
Regionální diverzifikace má význam. Funguje totiž jako ochrana jak proti politickým a geopolitickým, tak ekonomickým rizikům. Ekonomický příběh každého regionu je trochu jiný, stejně tak technologická vyspělost nebo chování spotřebitelů se značně liší. To, co dobře funguje v USA, nemusí fungovat v Evropě nebo v Asii. Korelace trhů jako celků je jedna věc, hovořit by se ale dalo i o sektorové korelaci napříč regiony a podobně.
Zdroj: WSJ
Aktuality
