Jak zbohatnout a zůstat bohatý?

Když v roce 1929 začal na akciových trzích jeden z největších medvědích trendů v historii, přišlo mnoho milionářů doslova na mizinu. Opačným případem byl Jesse Livermore, jeden z nejznámějších akciových spekulantů, který vydělal 29. října 1929 v dnešním vyjádření asi 3 miliardy dolarů a stal se nejbohatším člověkem na světě. V roce 1933 však Livermore, který sázel na akcie stále větší sumy, nakonec také zkrachoval. V jeho případě byl konec o to horší, že spáchal sebevraždu. Jiná doba, ale závěr je stejný. Zbohatnout a zůstat bohatý jsou dvě různé věci.

V ekonomii se vše vyvíjí v cyklech. Platí to i o bohatství. Událost, která udělá z člověka boháče, jej později může dostat na mizinu. Když se lidé (nebo společnosti) v důsledku svého úspěchu začnou měnit, začnou být na podobné cyklické chování citliví. "Největší překážkou pro zachování bohatství je zbohatnout," píše s trochou nadsázky komentátor a analytik Morgan Housel na svém blogu Collaborative Fund.

Čím úspěšnější je člověk v nějakém oboru, tím více je přesvědčen, že to, co dělá, dělá správně. Toto přesvědčení vede k tomu, že je méně otevřen novým věcem a změnám. A čím méně je otevřen novým věcem, tím větší je pravděpodobnost, že ve světě, který se mění, nakonec narazí.

Pokora, strach a paranoia

Jediným způsobem, jak zůstat bohatý, je pokora hraničící se strachem až paranoiou. Problém je, že jen málo věcí dokáže mít tak negativní vliv na pokoru, jako právě zbohatnutí. Nedostatek pokory a neschopnost se přizpůsobit vede například k tomu, že v seznamu miliardářů, který zveřejňuje časopis Forbes, se každou dekádu vymění 60 % jmen. Dalším důsledkem jsou poměrně časté změny firem v indexu Dow Jones Industrial Average.

"Úspěch v byznysu obsahuje také zárodky sebedestrukce," řekl k tomu Andy Grove, zakladatel společnosti Intel. Věří, že určitá dávka strachu je zdravá, zejména v organizacích, které jsou úspěšné. "Strach může být zdravou protilátkou na uspokojení a pocit, že úspěchy budou pokračovat. Dotek paranoie, tedy podezření, že svět se mění a jde proti vám, je podle Grovea ten pravý lék," napsal Magazín Harvard Business Review v roce 1996.

Michael Moritz, miliardář a šéf venture capital společnosti Sequoia Capital, která se na vrcholu drží již několik desítek let, to vidí podobně. "Je to pravda. Předpokládáme, že zítra to nebude stejné jako včera. Nemůžeme si dovolit usnout na vavřínech. Nemůžeme být spokojeni. Nemůžeme předpokládat, že včerejší úspěch se změní v budoucí úspěch," odpověděl Moritz na otázku, zda jsou strach a paranoia cestou k úspěchu a přežití. Firma přitom ve svých investicích neriskuje méně než v minulosti, akorát je schopna investovat do nových odvětví a firem a vytvářet nová partnerství.

Společnosti IBM nebo Xerox přišly na to, že podmínky se mění, a z hardwaru se přeorientovaly na služby. Netflix přešel od DVD k streamování. GE se mění každých 20 let, od výroby žárovek a myček nádobí přes banku až k větrným turbínám. Všechny tyto firmy si mohly užívat úspěchu a uspokojit se tím, jak jim to jde. Ale neudělaly to, byly schopné se přizpůsobit, změnit se a udržet krok se změnou prostředí. Není to jednoduché, ale může to fungovat.

Příklad jednotlivce, který dokázal zůstat pokorný a extrémně bohatý, je jasný. Warren Buffett, i přes své obrovské bohatství, bydlí ve stejném domě již 60 let a nechce na tom nic měnit.

A jeden opačný příklad za všechny? V roce 2008 nikdo nepochyboval o tom, že Nokia je jednoznačným lídrem na trhu s mobilními telefony a že její postavení může jen těžko někdo ohrozit. Bohužel si to nejspíše mysleli i šéfové mobilní divize, nedostatek sebereflexe a přílišné uspokojení vedly k tomu, že po deseti letech po mobilních telefonech Nokia neštěkne pes.

Zdroj: collaborativefund.com