Finanční gramotnost v Česku: Čtvrtina lidí má naspořeno alespoň na rok dopředu, mladí se chovají více rizikově

Index finanční gramotnosti zůstává stabilní

Třetí rok v řadě dosáhl Index finanční gramotnosti 56 bodů. Nejlepších výsledků dosáhli lidé starší 50 let a s vyšším odborným nebo vysokoškolským vzděláním. Naopak nejslabších hodnot dosáhla věková skupina 18–34 let a lidé se základním vzděláním nebo výučním listem. Index finanční gramotnosti se vyhodnocuje na základě série jedenácti dotazů, které se nemění, a lze tak z odpovědí na ně hodnotit případné změny ve finančním chování.

Češi považují své finanční znalosti za dostačující

Téměř 80 % populace je přesvědčeno o svých znalostech při nakládání s penězi, 66 % lidí se ale raději v některých případech poradí. Ve srovnání s loňskem ubylo lidí, kteří se v oblasti financí nevyznají vůbec, a to z 5 % na 3 %. Nejvíce si Češi věří při hospodaření s rozpočtem domácnosti (54 %). Oproti loňsku si také výrazně více věří ve spoření a tvorbě rezerv (41 %). Zlepšili také své znalosti v oblasti úvěrů a půjček (25 %).

Naopak za problematické označuje třetina lidí vyznat se v doporučeních poradců a finančních odborníků. Potíže také mají s úkoly a údaji, které jsou uváděné v procentech, či s vyhledáním objektivních, nekomerčních informací.

Mladí lidé od 18 do 26 let si věří méně v hospodaření s rozpočtem nebo ohledně úvěrů a půjček. Také více riskují, a to například v tom, že častěji vůbec nespoří na důchod a nemají ani žádné další zajištění na stáří.

Dvě třetiny považují kalkulačky bank za důvěryhodné

V tomto ohledu považují více než dvě třetiny dotázaných kalkulačky na stránkách bank za důvěryhodné. Následují srovnávače produktů na trhu. Této oblasti nejvíce důvěřují lidé s vysokoškolským vzděláním. Poměrně alarmující je fakt, že diskuzím na sociálních sítích důvěřuje čtvrtina populace (jde zejména o skupinu ve středním věku a lidi s výučním listem).

Na finančním vzdělávání se mají podílet školy, rodina a banky

Zhruba čtvrtina respondentů uvedla, že nejvíce finančních znalostí získala až z vlastních zkušeností. Zhruba pětina oslovených se nejvíce dozvěděla od různých poradců.

Na finančním vzdělávání by se měl podle Čechů nejvíce podílet stát prostřednictvím školního systému, následují rodina a banky. Hlavními důvody pro stagnující úroveň finanční gramotnosti jsou školy a rodina. Školy se podle nich tomuto tématu ve výuce věnují málo nebo vůbec, rodiče podle Čechů děti k finanční gramotnosti nevedou.

Češi nejvíce spoří na finanční rezervu a stáří

Šest z deseti Čechů si každý měsíc odkládá peníze stranou pro případ nečekané události nebo výpadku příjmu. Necelá polovina lidí pak spoří na stáří, v tomto případě ale v průměru začínají šetřit až po 45. roce života. Nejčastěji jde o částku do 2 500 korun. Stejnou částku si odkládá pro případ nečekaných výdajů bezmála polovina lidí.

Zlepšení ekonomické situace naznačuje i to, že finanční rezerva by téměř pětině lidí, kteří si ji vytvářejí, vydržela déle než rok. V tomto případě jde ve srovnání s loňským rokem o nárůst o pět procentních bodů. Příznivě vyznívá i to, že ubylo lidí, kterým by finanční rezerva vystačila maximálně na měsíc.

Mladí očekávají zlepšení ekonomické situace

Pětina oslovených očekává, že dojde ke zlepšení ekonomické situace ke konci letošního roku. V roce 2022 to předpokládalo jen 6 % lidí. Nejvíce optimističtí jsou mladí ve věku 18–26 let. V této věkové skupině očekává zlepšení své ekonomické situace koncem roku 39 % z nich. Na druhé straně zhoršení finanční situace předpokládá téměř třetina dotázaných, nejčastěji senioři a lidé se základním vzděláním.

Ani výrazný pokles inflace oproti loňsku neovlivnil rozpočty zhruba tří z pěti Čechů. Pozitivní dopad snížené inflace se odráží především ve zvýšené chuti a zájmu zhodnocovat úspory. Oproti předchozímu roku si mohou Češi více dovolit peníze odkládat stranou. Tento pozitivní trend je však stále brzděn tím, že i přes klesající inflaci si polovina lidí uvědomuje, že se ceny zboží a služeb dále zvyšují.

_{Průzkum České bankovní asociace a agentury Ipsos probíhal ve druhé polovině června a zúčastnilo se jej 1 010 respondentů ve věku 18–79 let.}