Na vlnách iracionálního chování investorů

Ještě do nedávna převládal názor, že finanční inovace přináší mnoho způsobů a příležitostí, jak rozšiřovat bohatství. Ale po několika letech, poté, se objevily tržní bubliny, došlo ke změně chápání.

"Když trh stagnuje nebo klesá, lidé si myslí, že systém nefunguje,“ říká Robert Prechter.

Chcete si vsadit na budoucí vývoj? Prechter to dělá. Vybudoval svou kariéru na představě, že finanční trhy nejsou řízeny fundamenty, ale vlnami iracionálního chování. Po dlouhé době, která se vyznačovala nedůvěrou, mu začíná být věnována pozornost, stejně jako ostatním příznivcům teorií cyklů a vln – například Martinu Armstrongovi. Ten odhaduje budoucí vývoj na základě vzorce založeného na matematické konstantě.

Po studiu psychologie na Yale a hraní na bubny pro málo známou popovou kapelu vstoupil Prechter v roce 1975 do Merrill Lynch, kde se věnoval technické analýze – neboli sledováním grafů cenných papírů a předpovídáním jejich trendů.

Nejznámějším přístupem technické analýzy je takzvaná Dow Theory – hrubý model tržních vln, poprvé popsaný spoluzakladatelem zpravodaje Wall Street Journal, Charlesem Dowem na počátku 20. století. Prechter studoval Dow Theory, ale později se zaměřil na téměř zapomenutou práci Ralpha Nelsona Elliotta, účetního, který ve třicátých letech objevil zvláštní model vysvětlující pohyb v grafech na základě tzv. Fibonaciho posloupnosti (kde je každé následující číslo součtem předchozích dvou, neboli: 1, 2, 3, 5, 8, 13 atd.). Fibonaciho posloupnost se podobně jako číslo vyskytuje velmi často v přírodě.

Prechter znovu publikoval Elliottovy knihy v roce 1979 a začal se zabývat předpověďmi v Elliott wave institute, který sám založil. Díky svým přesným odhadům boomu v osmdesátých letech a propadu na podzim 1987 patřil jednou dobou mezi nejvlivnější guru na Wall Streetu. Při býčím trendu v devadesátých letech se začal Prechter ztrácet – ve své knize, vydané v roce 1995, předvídal příchod velkého býčího trhu. Ten přišel, jenže až po pěti letech. V roce 2002 předvídal příchod deprese s deflací, opět příliš brzo.

Šedesátiletý Prachter věří, že býčí trh, který za posledních osm měsíců vyzdvihnul index Dow Jones nad 10 000 bodů, povede ke krachu, který srazí ceny pod březnová minima.

Prechter ochotně přiznává, že není neomylný. Připouští, že čas hraje při analýze elliottových vln dosti nepřehlednou proměnnou.

Neboli - častokrát se plete. Ale to se stává i u konvenčních ekonomických analýz a především v rozhodujících okamžicích s velkým dopadem do portfolia investorů. Prechter to zdůvodňuje tím, že standardní ekonomické modely popisují cenu jako nepřesný odraz skutečné hodnoty. Věří, že vlny nálad ve společnosti jsou rozhodujícím faktorem nejen pro trhy, ale do jisté míry i pro ekonomickou realitu. Tento přístup nazval Socionomics a vytvořil pro něj i samostatný institut, aby tento přístup uvedl do akademických studijních programů.

Mnoho předních ekonomů, kteří dlouho považovali tržní cykly za nesmysl, mění nyní pomalu názor. Robert Schiller z Yale vysvětluje růsty a propady na trhu jako výsledek zálib a zvířecích pudů. Trojce vysokoškolských profesorů se zaměřila na starou studii příznivce Dow theory, Williama Petera Hamiltona. Zjistili, že výsledky očištěné o riziko překonávají trh. Vedoucí finanční odborník z MIT, Andrew Lo, si vybral technickou analýzu jako hlavní ze svých výzkumných témat. Patrně na tom něco bude. Nebo je to jen názorná ukázka dopadu „společenské vlny“?!

Zdroj: Time