Burzy na 2,5letém maximu: Koupit, nebo prodat?
Kdo vybírá zisky, když se akciím nedaří, a kdo ztrácí? Jak souvisí býčí nálada se zisky a ztrátami? Co se děje, když býk střídá medvěda? Jak nenasytnost a strach ovlivňují burzu? Proč se burza vyvíjí podle toho, jestli se na ní vyskytuje více akcií než pitomců, nebo více pitomců než akcií, jak konstatoval André Kostolany?
Trhy ovlivňují lidé a jejich rozhodování
Investoři nejsou racionální stroje bez pocitů a emocí. Rozhodnutí všech těch, kdo na trzích vystupují, nezávisí pouze na matematicky vyčíslitelných očekáváních a realizovaných záměrech. Podle Johna Keynese (1883-1946) je celá řada investic či spekulací činěna pod vlivem "animálních pudů", tedy iracionálních sil.
Žádoucím směrem se pohybující kurzy na akciových a jiných trzích přináší vzrušení a pokušení. Nenasytnost vyvolává zájem dosáhnout střemhlavě prchající býčí ceny a vydělat na nich. Když je pak nenasytnost střídána strachem, tlapa medvěda ceny sráží a dříve optimisticky naladění investoři prchají a vyklízejí pozice.
Davová psychologie a neracionální nevázanost
Reakce několika jednotlivců uskutečněná pod vlivem silných emocí se snadno šíří na ostatní. Lidé se tak snadno začnou chovat jako splašené stádo. Jedinec v davu se chová úplně jinak, než když je izolovaný. Člověk v davu se snadno přestává chovat podle svého rozumu a úsudku, je ovlivněn tím, co říkají a co dělají ostatní.
Napojením na pudové reakce se v chování lidí začne projevovat reflex stádovosti, podobně jako se to děje u zvířat. A tak se lidé chovají pod vlivem svých emocí, jdou s proudem a kupují, když všichni kupují, a prodávají, když prodávají i ostatní. Důsledkem jsou střídavé vlny optimistických a pesimistických nálad, které nemají fundamentální zdůvodnění. Dochází k neracionální nevázanosti a překvapivým výkyvům kurzů a cen.
Vlny optimismu střídané vlnami pesimismu
Nálada trhu, psychologie davu a výklad politických a jiných události způsobují cyklické posuny v míře optimismu a pesimismu. Je to jako v každodenním životě, úspěch jsou střídány nezdary a porážkami, optimistická nálada je střídána náladou pesimistickou.
Když vládne optimismus, dostavuje se vzrušení a rozechvění. V dobách euforie jsou ceny nejvýše, i když z pohledu racionálního je to bod největšího finančního rizika. Když pak ceny padají, nastupuje strach, popření, to je střídáno beznadějí, panikou a kapitulací.
I když ceny spadly natolik, že z pohledu racionálního může jít o skvělou investiční příležitost, nikdo ovlivněný emocemi nekupuje. Až strach odezní, nastupuje nová naděje, přání a optimismus.
Kdy nakupovat, a kdy prodávat?
Kolektivní psychologie velkého počtu neinformovaných jednotlivců ovlivněných emocemi kupodivu vždy a znovu působí. Možná je to dáno spekulativním chováním investičního publika nebo příchodem nových neinformovaných a nezkušených investorů, možná něčím jiným.
Body A, B a C na obrázku 3 zachycují typické okamžiky, kdy je nákupní nebo prodejní chování davu ovlivněno emocemi. Historie ukazuje, že v dobách, kdy jsou všichni pesimisty a optimistické vyhlídky jsou veřejně kamenovány, je nejlepší doba pro nákupy a navyšování pozic.
Ne nadarmo jedna z investičních zásad zní: "Buď opatrný, když ostatní jsou chamtiví, buď chamtivý, když se ostatní bojí."
