Karel Janeček: Víc peněz už nemůžeme vydělat

Vaše společnost RSJ Algorithmic Trading se věnuje vysokoobrátkovému obchodování. Můžete čtenářům představit, o co jde?

Zabýváme se takzvaným vysokofrekvenčním algoritmickým obchodováním. Na burzách tak vlastně neobchodujeme my, ale počítače, podle předem naprogramovaných postupů – matematických formulí. Slovo vysokofrekvenční pak značí, že obchodujeme neustále. Realizujeme klidně dvacet až třicet obchodů za sekundu.

Je známo, že jste za loňský rok dosáhli obratu 4,1 biliardy korun (4 100 000 000 000 000 korun). To je suma, která by pokryla téměř 3 500 ročních rozpočtů České republiky. Jak se ale v takovém obchodování vytváří zisk?

V prvé řadě na tom, že trhu poskytujeme likviditu. Fungujeme coby takzvaní tvůrci trhu. To znamená, že dáváme objednávku na nákup a zároveň objednávku na prodej za různé ceny – na nákup za nižší, na prodej za vyšší. Tím umožňujeme ostatním účastníkům, aby na trh šli a zobchodovali se – to je poskytování likvidity.

To, na čem vyděláváme, je rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou, takzvaný "spread", který už je mimochodem kvůli zostřené konkurenci velmi malý. I z něj si však ukrajujeme jen malý zlomek, typicky pět procent rozdílu mezi poptávkou a nabídkou. Díky obrovskému objemu a obratu našich obchodů se ale ve finále pohybujeme ve velmi zajímavých číslech.

K takovému typu obchodování určitě potřebujete obrovské množství finančních prostředků. Nyní už to není problém, ale jaké byly začátky?

Začínali jsme s kapitálem okolo 300 tisíc eur. I z toho je zřejmé, že objem likvidity nemusí být zas až tak velký, protože neustále obchodujeme tam a zpět. Stačilo si správně nastavit míru rizika. Navíc nepotřebujeme držet žádné velké pozice. To, co děláme nyní, bychom dokázali dělat i se setinovým kapitálem, sice bychom museli méně riskovat, a tím pádem bychom vydělávali méně, ale možné by to rozhodně bylo. V současné době už jsme ale dosáhli hranice, kdy nemá další zvyšování kapitálu na zisky vliv. Víc už tedy vydělávat nemůžeme.

Máte vůbec konkurenci?

Určitě. Tedy ne v České republice. V naší sféře podnikání – zabýváme se futures kontrakty na derivátových burzách v Londýně, Frankfurtu nebo v Chicagu – jsme ale momentálně největší obchodník na světě. Máme podobnou pozici jako třeba firma GETCO, která funguje jako tvůrce trhu u obchodů s akciemi. Těmi se zatím nezabýváme. Možná se k tomu ovšem výhledově dostaneme. U akcií však ještě více záleží na rychlosti. Tady už jde opravdu o mikrosekundy, protože se obchoduje v rámci více burz najednou. My se zatím pohybujeme "jen" ve sféře milisekund.

Odkud své obchodování řídíte?

Naše počítače-servery, které za nás obchodují, jsou umístěny přímo v sídle každé burzy, na které obchodujeme... ...a to vám burzovní pravidla povolují?

Ano je to standardní věc. Samozřejmě za to ale musíte náležitě zaplatit. Náš server tak třeba najdete přímo v sídle londýnské burzy. V Chicagu a Frankfurtu je to podobně. Z Prahy své obchodování pouze kontrolujeme a pracujeme na vývoji nových algoritmů a matematických modelů. Ty pak v noci instalujeme na servery po světě.

Bylo by těžké vás napodobit?

Teoreticky je to jednoduché. Pokud máte kapitál na základní investice, můžete začít dělat to samé co my třeba za měsíc. Prakticky je to ale mnohem těžší. Za námi je devět let vývoje a sbírání zkušeností. Máme tak jedinečné know-how, které se napodobuje velice obtížně.

Jak si své znalosti, modely a vzorce hlídáte?

Lidé s přístupem ke klíčovým informacím jsou samozřejmě velmi dobře motivovaní. Zároveň máme vše pečlivě právně ošetřené.

Takže jde o podobně střežené tajemství jako recept na Coca-Colu?

Řekněme, že ano. Jen je ten recept o hodně složitější. Vlastně jde o spoustu receptů na Coca-Colu spojených dohromady.

Už se vám je někdo pokusil ukrást?

Pokusil (smích). Víc ale neřeknu.

Byl to někdo z Čech?

Byl to někdo z Čech, ale dál bych to nerozebíral...

A co třeba hackerské útoky konkurence?

Těch se nebojíme, protože i kdyby nás někdo napadl, tak sice získá soubor, ale absolutně nebude vědět, co si s ním počít. A i kdyby ho nakonec spustil a začal obchodovat, tak by vydělával jen chvíli, než by vše zastaralo. Ke zdrojovému kódu by se nedostal určitě… V tomhle smyslu se opravdu nemáme čeho bát.

Dokážete si představit, že byste se narodil třeba za první republiky, ve světě bez počítačů? Co byste dělal?

Určitě bych se chtěl věnovat vědě. To je jediné, co si dovedu představit. Vymýšlel bych matematické teorie.

Speciál IW: HFT - vysokofrekvenční počítačové obchodováníNemáte občas chuť něco vyrobit? Zasadit strom, postavit dům? Osobně mi vaše podnikání přijde nehmotné, těžko uchopitelné.

Díky za tuhle otázku. Ono to opravdu může vypadat, že nic neděláme, ale zdání klame… Pokud máte na vesnici koloniál, tak přece také nic nevyrábíte. Nikdo si ale přitom na vás neukazuje prstem, protože poskytujete lidem něco, co potřebují. Jste součástí cyklu – někdo něco vyrobí, někdo zboží přiveze a někdo jiný ho zase musí prodat. Samozřejmě se ziskem, jinak by umřel hlady stejně jako všichni ostatní, kteří by se vydali touhle cestou.

I naše firma je klíčovou součástí jednoho takového celku – poskytujeme ostatním likviditu, jsme tvůrci trhu. Umožňujeme každému, aby přišel na trh a zobchodoval se. Pak je tu samozřejmě zcela legitimní otázka, k čemu ten trh je… Pokud ale připustíte, že trh jako takový má význam, tak je to, co děláme my, pro jeho fungování opravdu zásadní. Svědčí o tom i to, že nám dokonce platí i samotné burzy, kde obchodujeme. To je, myslím, dobré říkat.

Pořád je tu ale otázka, jestli mají smysl burzovní obchody a trh jako takový. U obchodů s akciemi je to jasné. Burza je tu od toho, aby snadno převedla prostředky od toho, kdo má peníze a neví co s nimi, k tomu, kdo má nápad, ale nemá peníze. Kdyby neexistoval akciový trh a někdo po mně chtěl peníze, tak mu je jako investor nedám, protože bych je mohl třeba za rok potřebovat a neměl bych jistotu, že je dostanu zpět. Na akciovém trhu ale mohu svůj podíl ve firmě v kterýkoliv okamžik prodat a tím získat likviditu.

Vy však neobchodujete s akciemi, ale s deriváty.

Jasně. Deriváty, krize, lidi nechápou… Jdeme na to. I deriváty mají hluboký smysl. Umožňují firmám zajištění proti rizikům, ať už jsou jakákoliv. Nejjednodušší příklad: máme exportéra a importéra. Pokud velmi posílí koruna, což nemůže ani jeden z nich ovlivnit, velmi vydělá jeden a velmi prodělá druhý. Pokud koruna oslabí, platí to samé, jen obráceně. Není proto nic jednoduššího, než aby se ti dva potkali a řekli si: Hele, pokuď ta koruna posílí, já importér zaplatím tobě, a pokud koruna oslabí, ty zaplatíš mně. Tím pádem máme oba jistotu.

A právě díky derivátové burze se naši protagonisté nesetkávají na ulici, ale pod střechou. Oba mohou samozřejmě využít také banku. Ale to je mnohonásobně dražší. Naše obchody jsou zcela transparentní, to je pro mě klíčové. Komplikované, ale vždy transparentní.

Pokračování rozhovoru najdete na serveru Finmag.cz