ČEZ se definitivně stahuje z Bulharska, svá zbylá aktiva v zemi prodá firmě Inercom

ČEZ uvedl, že výsledná prodejní cena aktiv překračuje hodnotu vstupní investice v eurech. Dvoutřetinový podíl ve třech bulharských rozvodných společnostech koupil ČEZ v roce 2004 za 281,5 milionu eur. Tuzemská média dříve spekulovala, že transakce může ČEZ vynést osm až devět miliard korun, tedy minimálně přibližně 15 korun na akcii.

Bulharský ekonomický týdeník Kapital s odkazem na své zdroje napsal, že hodnota obchodu je zhruba 320 milionů eur. Z toho 180 milionů eur si má Inercom podle Kapitalu půjčit od dvou nejmenovaných společností. Inercom podle serveru u místních médií vzbuzuje otazníky. "Je to malá lokální společnost, která provozuje tři solární parky," řekl listu E15 redaktor týdeníku Kapital Nikolaj Stojanov.

"Zatím nejsou známy detaily. Tisk spekuloval o prodejní ceně 8-9 miliard Kč, což by znamenalo solidní 8,5-9,5násobek EBITDAe či 1,7-1,9násobek RAB. Získaných 15-17 Kč na akcii ČEZ pravděpodobně využije hlavně ke snížení zadlužení a investicím do obnovitelných zdrojů. Celkově bychom prodej v odhadované částce vnímali jako mírně pozitivní pro ocenění ČEZ. Důležitější je, že by tyto solidní prodejní násobky u regulovaných distribučních aktiv podpořily argumentaci ČEZ pro rozdělení společnosti," uvedl Petr Bártek, analytik z České spořitelny.

"Podle bulharských médií částka výrazně převyšuje tržní ocenění. Transakce bude podléhat schválení ze strany místního antimonopolního úřadu a energetického regulátora a její uzavření je plánováno v polovině roku," poznamenal Jiří Kostka, analytik z Komerční banky.

"Prodej by měl vylepšit hotovostní pozici ČEZ, která by mohla být dále použita například na výplatu dividend. Za prvních devět měsíců loňského roku generovala bulharská aktiva 4,4 % celkového zisku EBITDA společnosti ČEZ," doplnil analytik Bohumil Trampota z J&T Banky.

ČEZ plánoval z Bulharska odejít kvůli dlouhotrvajícím sporům s místními úřady a také proto, že se chce soustředit na Česko a střední Evropu a na obnovitelné zdroje energie v zemích, jako jsou Německo nebo Francie. Předloni společnost ČEZ zahájila mezinárodní arbitráž proti bulharské vládě. Horáková ve čtvrtek uvedla, že arbitráž není prodejem dotčena a bude ze strany ČEZ dále vedena.

ČEZ vstoupil na bulharský trh ke konci roku 2004. Jeho distribuční i prodejní společnost tam obsluhuje přibližně tři miliony zákazníků, zejména v západní části země. Balík prodávaných společností čítá podle Horákové sedm firem - CEZ Bulgaria, CEZ Elektro Bulgaria, CEZ Razpredelenie, CEZ Trade Bulgaria, CEZ ICT Bulgaria, Free Energy Project Orešec a Bara Group. Nejvýznamnější z nich je distribuční CEZ Razpredelenie. "Vypořádání transakce ještě podléhá souhlasu bulharského antimonopolního úřadu," dodala mluvčí.

Na průběh prodeje si u představenstva a dozorčí rady ČEZ tento týden dopisem stěžoval jeden z neúspěšných zájemců, energetická skupina Energo-Pro se sídlem v Praze. Odkazuje se přitom na analýzu od poradenské společnosti BDO Advisory.

Předseda představenstva Energo-Pro Jaromír Tesař v dopise mimo jiné uvádí, že organizace prodeje neodpovídala velikosti transakce a významu aktiv. "Nedostatečná příprava procesu prodeje vedla k časovým posunům a celkovému rozložení procesu oproti původnímu plánu jeho průběhu, a to jak z hlediska časového, tak z hlediska účelu jednotlivých fází," uvedl v dopise Tesař. "Celkově tak proces musel být pro uchazeče z hlediska organizace nepřehledný, což mohlo snižovat jejich ochotu se na něm dále podílet, a tím i pravděpodobnost získání nejlepší možné nabídky."

Už na konci loňského roku ČEZ prodal odděleně uhelnou elektrárnu Varna poblíž černomořského pobřeží bulharské firmě SIGDA ODD. Elektrárna s instalovaným výkonem 1 260 megawattů je od začátku roku 2015 dočasně odstavena. ČEZ provoz elektrárny zastavil kvůli tomu, že Bulharsko nezískalo od Evropské unie povolení ani pro krátkodobý provoz elektrárny.

Zdroj: ČTK