Dow na 20 000 aneb Jak se překonávají bezvýznamné tržní hranice

Index Dow poprvé pokořil hladinu 100 bodů 12. ledna 1906 (mimochodem, index vznikl v roce 1896). Překonávání zajímavých kulatých čísel bylo velice pomalé, zrychlení přišlo až s býčím trendem v 90. letech, který vyústil v internetovou bublinu. 29. března 1999 tak index poprvé zdolal úroveň 10 000 bodů. Na dvojnásobnou hladinu mu to přes dvě velice hluboká "údolí" trvalo necelých 18 let. Zapomeňme chvíli na to, co se za ty desítky let stalo s hodnotou amerického dolaru, a kochejme se.

A ještě přehled pokořování "tisícovkových" milníků z dílny analytiků z Bespoke Investment Group. Nejvíce se index měl tendenci vracet k hladinám 10 000 a 11 000 bodů a také mu to z desítky na jedenáctku trvalo rekordně krátký čas (35 dnů). Zatím poslední kulatá tisícovka zabrala dnů 64, i školáci ale vědí, že to na zhruba 5% růst zase není tak málo. Při troše štěstí se 5 % na 21 000 dá stihnout za týden nebo dva, ale chtělo by to nějaké opravdu dobré a nečekané zprávy.

Pokud vás zajímá - a celkem správně - počet dnů bez víkendů a státních svátků, je právě vám určen přehled od WSJ.

Od krizového dna před necelými osmi lety americké akcie posílily zhruba na trojnásobek své hodnoty. Za ta léta se objevil tisíc a jeden důvod, proč by k tomu nemělo dojít. Často dobrý důvod. Optimisté nyní mohou říkat "no vidíte, my jsme to říkali", zatímco pesimistům nikdo nevymluví jejich "jen počkejte". A ano, na některé ty důvody pro pokles třeba ještě dojde.

Nemá moc smysl to řešit - buď vás baví tržní hra, takže vás od akcií hned tak něco neodtrhne, nebo investujete pravidelně, a psychologicky zajímavé hladiny jsou pro vás tedy opravdu jen zajímavé. Případně je vám nějaký americký index úplně fuk, jak je ctěná libost. Chce to klid a neztrácet humor.