Zrcadlo globálního dluhu: Když mizí důvěra v peníze, roste víra ve zlato
Skokový růst ceny zlata v uplynulých několika letech není náhoda. Ano, ten kov, který negeneruje žádný výnos, je ukazatelem toho, nakolik trh věří klasickým měnám. Po bolestivé inflační vlně a otřesení důvěry v globální finanční systém (zmrazení ruských devizových rezerv ze strany USA, jakkoli z morálního hlediska může být "spravedlivé”, a s tím související odklon části světa od amerického dolaru) jim věří opět o něco méně. A část investorů ve zlatě hledá jistotu v prostředí podle mnohých neudržitelného růstu zadlužení.
Zlato v posledních letech výrazně zdražilo. Jeho cena se ještě v roce 2022 pohybovala okolo 1 600 USD za trojskou unci, v současnosti je více než dvojnásobná. Na první pohled tento růst nemusí každého ohromit, vždyť akcie některých technologických firem zvládnou podobné rally klidně za pár měsíců. Jenže u zlata jde o něco jiného, nákup kovu totiž není krátkodobá spekulace. Zlato je zrcadlem finanční (ne)stability světa.
Zlato vs. americké akcie
Často se mu vyčítá, že negeneruje výnosy, nemá žádné zisky, nevyplácí dividendy. Že to zkrátka není klasická investice. To je pravda, také ale nefalšuje výsledkové zprávy, nekrachuje a během pár dnů nevychází najevo, že jeho byznys model vlastně nefunguje. Zlato je cenově poměrně stabilní komodita, pro někoho jsou to dokonce jediné "opravdové peníze", je prakticky nezničitelné a nepodléhá rozhodnutím managementu a ve větší míře ani módním trendům.
V delším časovém horizontu pak cena zlata roste dokonce více než třeba ceny amerických akcií. Ano, je pravda, že tady do hry vstupují třeba dividendy a další faktory, po jejichž zahrnutí by americký trh zlato výkonnostně překonal. Nicméně od roku 1967 cena zlata stoupla o více než 8 300 %, zatímco americký akciový index vzrostl "jen" o zhruba 6 600 %.
Phoenix Capital Research
Klidové a růstové fáze
Proč od roku 1967? Protože právě tehdy se začala drolit pevná vazba kovu na papírové měny (tehdy jako první opustila takzvaný brettonwoodský systém Francie, v srpnu 1971 se systém zlatého standardu rozpadl definitivně, když od něj upustily USA) a kov se stal volně obchodovatelným. Akcie za těch bezmála šest dekád předvedly několik euforických období, kdy měly nad zlatem navrch, jinak ale kov v úhrnu akcie překonával.
"Investoři vnímají zlato jistě mnoha různými způsoby, jedním z nejpodstatnějších je ale to, že kov historicky dokáže uchovávat kupní sílu vložených peněz. Centrální banky v čele s tou americkou už více než sto let znehodnocují měny, jak je zrovna potřeba. A ačkoli i cena zlata historicky třeba i dlouhé roky stagnuje, následné růsty tato období vyvažují," podotýká Graham Summers, investiční stratég z Phoenix Capital Research. V 70. letech dolarová cena zlata narostla asi o 2 000 %, na přelomu tisíciletí pak asi o 500 %. A vždy šlo o reakci na nějakou významnou ekonomickou nejistotu a oslabení měny.
Dluhová hrozba
Růst v posledních zhruba třech letech je pak v něčem jiný než ty předchozí. Cena zlata se totiž zvyšuje nejen v rámci globálně standardního dolarového vyjádření, ale také v eurech, japonských jenech nebo švýcarských francích. Poslední dvě jmenované měny jsou přitom obecně trhem vnímány jako jedny z nejbezpečnějších na světě, právě do nich v obdobích tržních turbulencí míří velké objemy globálního kapitálu. No a zlato je svým zhodnocením strčí do kapsy. To ukazuje, že jedno z hlavních světových finančních rizik, tedy prudký růst zadlužení, se týká v podstatě všech. A finanční systém jako celek tak dost možná je na prahu něčeho velkého. A ne zrovna veselého.
Phoenix Capital Research
Rychle se nezadlužují jen státy, ale také firmy a domácnosti. V USA už dluhy celkově přesahují 70 bilionů USD a rozpočtový deficit se pohybuje kolem 6 % HDP za rok. A to největší světová ekonomika roste. O mnoho lepší (pokud vůbec) to není ani v Evropě, Japonsku nebo Číně. Možností, jak obrovské dluhy "vyřešit", je přitom jen pár:
- vydělat na splácení dluhů výrazným hospodářským růstem,
- dluhy restrukturalizovat (zkrátka jich část nesplatit),
- znehodnotit dluhy inflací.
Vzhledem k různým ekonomickým a sociodemografickým trendům si lze reálně představit pouze druhou a třetí variantu. "Tak rozsáhlá restrukturalizace, jaká by byla potřeba k odvrácení rizik spojených s dluhy největších ekonomik, by nejspíše vyvolala otřesy větší než finanční krize roku 2008, a proto ji politici zahájí jen stěží. Pravděpodobnější je tedy inflace, tedy zjednodušeně tištění peněz a oslabování měn. Cena zlata svým růstem v uplynulých letech přitom naznačuje právě tento scénář," varuje Summers.
Cena zlata jako signál
Část investorů věří, že zlato je řešení. Na rozdíl od papírových peněz je nelze natisknout a jeho množství je omezené, byť se v poslední době objevují různé zprávy o nových nalezištích. Reálná produkce kovu z nich může trvat dlouhá léta i desetiletí. A tak dlouho mnozí investoři čekat nechtějí nebo nemohou.
Zdražování zlata tedy není jen investiční příběh, je to varování. Trhy očekávají další znehodnocování měn, nové vlny monetárních stimulů a pokračování trendu, který trvá přes sto let, a tím je eroze kupní síly peněz. Zlato je v tomto kontextu pro část investorů pojistkou, pro jiné to byly a snad i přes postupující regulaci a "standardizaci" jsou kryptoměny. V obou případech na tato "aktiva" investoři sázejí ve snaze ochránit svůj majetek před dopady nevyhnutelného úpadku hodnoty papírových měn.
Růst ceny zlata je tedy (také) odrazem ztráty důvěry ve schopnost vlád a centrálních bank zvládnout obrovské zadlužení jinak než další inflací. Jde o jasný signál, že globální finanční systém prochází zásadní proměnou. A kdo chce do budoucna chránit hodnotu svých úspor, neměl by tento signál přehlížet. Ať už se rozhodné pro "zlaté", nebo nějaké jiné řešení.
Fed naznačuje úpravu sazeb
Zdroj: Phoenix Capital Research
